Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

USA zhýrale utrácejí, EU šetrně spoří. Co je lepší?

USA zhýrale utrácejí, EU šetrně spoří. Co je lepší?
Americké domácnosti uspoří jen 1 % čistých příjmů, drží průměrně 11 kreditních karet a utrácejí a utrácejí. Do deficitu se nově dostal i federální rozpočet. Evropané si naopak "syslí" protože nevědí, co je čeká. Katastrofický obrázek pro EU představuje rapidně stárnoucí populace a velkorysá sociální síť. Co všechno a jak ovlivňuje podle časopisu The Economist úspory a spotřebu v USA a EU a proč jsou tyto veličiny tak důležité?

Eurozóna se co do velikosti vyrovná 4/5 USA, vládne likvidními finančními trhy a stabilní měnou, právní ochrana je silná jako kdekoli jinde ve vyspělém světě. Přesto světové úspory proudí do Spojených států, a v menší míře do Británie, mnohem víc než do kontinentální Evropy.
Zatímco Amerika od roku 2001 padá do hlubších a hlubších zahraničních deficitů, Evropa v roce 2004 dokonce docílila malého přebytku - uspořila 36 miliard dolarů, a stále ještě tedy půjčuje. Ačkoli jsou úrokové míry v obou regionech nízké, jejich efekt je zcela odlišný.

Proč tomu tak je? Jako jedna z odpovědí se nabízí, že evropské makroekonomické, (tedy agregované), údaje maskují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Tak například, Itálie se "plácá" v recesi, kvůli stárnutí populace úspory domácností klesly, spotřeba vzrostla a běžný účet platební bilance se tak dostal do deficitu. Naopak míra úspor v Německu byla vysoká, na mezinárodním finančním trhu své prostředky tedy půjčovalo, a tím se stalo velkým vývozcem úspor.

Obecně ale je evropská hospodárnost (v porovnání s USA) zapříčiněna směsicí několika faktorů: demografického vývoje, strukturální strnulosti, ekonomických přístupů, které příliš nevěří v Keynesovy ekonomické poučky a finančních systémů, které nenahrávají spotřebě.

Co tak najednou?

Před 20 lety se míra úspor v Americe a Evropě příliš nelišily. V polovině 80. let americká domácnost ušetřila asi 9 % disponibilního důchodu (tzn. čistých příjmů), v Británii to bylo 7 %, ve Španělsku 8 %, ve Francii 9 % a v Německu 12 %.
Během 80. a 90. let míra úspor domácností klesla v anglo-saských ekonomikách a v menší míře i v kontinentální Evropě. Německo zaznamenalo nejmenší pokles úspor, Itálie se svým rostoucím počtem důchodců největší. Ale propad úspor v Americe byl mnohem hlubší, a to díky vyšším kapitálovým ziskům a finančním inovacím.

Rostoucím akciové trhy zapříčinily to, že se Američané cítili bohatší a vidina dalších kapitálových zisků u nich vedla k úplnému odklonu od spoření. Navíc díky sofistikovanějším finančním produktům (než např. v Německu) si mohli jednodušeji půjčovat - finanční inovace umožnily přístup k penězům v do té doby nezvyklé míře: dnes je v USA vydáno 1,3 miliard kreditních (nikoli debetních) karet, tedy 11 kusů na každou domácnost.

Celkovou statistiku vyrovnával federální rozpočet

Veliké rozdíly v míře úspor domácností na novém a starém kontinentu ovšem na poli celkových národních úspor zmírňovaly vládní úspory. V roce 2000 po započtení federálního přebytku celková národní míra úspor v USA činila 18 % HDP, což nebylo o moc níže než evropských 21 %.

Od roku 2000 mezera ovšem rapidně vzrostla. Po splasknutí akciové bubliny došlo na obou stranách Atlantiku ke snížení podnikových investic. Velké evropské ekonomiky se dostaly do problémů, z kterých se ještě nevylízaly, a evropské domácnosti se staly ještě opatrnějšími a hospodárnějšími. Americký přístup k oslabení ekonomiky stál naopak na větší spotřebě vlády i domácností, takže došlo k ještě většímu poklesu v míře úspor.

Američané tak nyní uspoří méně než 1 % svých disponibilních příjmů, Evropané v eurozóně 10 %. Americký rozpočet se navíc v posledních letech prudce propadá do deficitu, evropské veřejné utrácení, ač velmi vysoké, se příliš nezměnilo. Národní míra úspor v USA se tak nyní pohybuje pod 14 % HDP, v euro zóně přitom přesahuje 20 %.

O důvodech rozdílného vývoje a přístupech fiskální a monetární politiky k ovlivňování míry úspor si přečtete v článku Nízké úroky: evropští syslové vs. americké kobylky .

Zpracováno podle týdeníku The Economist.

Proč je podle vás vývoj v eurozóně a USA tak odlišný? Je pro ekonomiku lepší více spořit, či utrácet? Kolik procent vašich čistých příjmů uspoříte vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+11
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 10. 2005 11:33, janula

tak v tom pripade by bolo zaujimave pocitat mieru uspor plus mieru investicii domacnosti, prip. ocistenych o nehnutelnosti sluziace na byvanie

Reagovat

 

+36
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (PlischkeS 12. 10. 2005 02:34)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 10. 2005 21:57, PlischkeS

jste optimista. vetsina toho, co neutratime, zustava na beznych uctech :(

Reagovat

 

-17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 13. 10. 2005 13:30)

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

13. 10. 2005 | 21:57 | PlischkeS

jste optimista. vetsina toho, co neutratime, zustava na beznych uctech :( více

13. 10. 2005 | 20:41 | Honza

Omyl.
To 1 procento je vyšlo z porovnání přimů a výdajů (neinvestic).
více

13. 10. 2005 | 13:30

určitě zajímavá série članků pokračující "Nízké úroky: evropští syslové vs. americké kobylky", spiše na zamyšlení, neplyne mi z toho žádný jasný zavěr...otázkou je, zda opravdu úsporami statistiky myslí jen to, co leží na...více

12. 10. 2005 | 11:33 | janula

tak v tom pripade by bolo zaujimave pocitat mieru uspor plus mieru investicii domacnosti, prip. ocistenych o nehnutelnosti sluziace na byvanie více

12. 10. 2005 | 10:17

Celý svět by si měl dát pozor na americký deficit, protože jednou bychom mohli zjistit, že naše konta v bankách vyschla. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pojistné plnění, Reálná hodnota, Čisté obchodní jmění fondu, referendum, daň z příjmů, eet, ministerstvo financí, zdravotně postižení, Ivan Gašparovič, Nejisté pojištění, příměstský tábor, zoot, konvergence, úmrtní list, Martin Žabka, mimořádná pomoc, podnikatelská strategie, osamělá matka

000LMCAR, 2SZ4144, 5E33363, 5E33364, 5E33362

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK