Chceme mizerné důchody a vysoké daně?

Minulý čtvrtek proběhl v Praze, na půdě Klubu techniků Novotného lávky, seminář na téma "penzijní reforma". Organizátorem bylo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum, jehož vůdčí postavou je poslanec ČSSD Jan Mládek, tzv. superporadce pro ekonomiku současného předsedy vlády. Mezi pozvanými řečníky byli ekonom z pražské Fakulty sociálních věd UK Ondřej Schneider, šéf pracovního týmu pro penzijní reformu Vladimír Bezděk z Úřadu vlády ("vypůjčený" z ČNB) či náměstek ministra práce Škromacha Jiří Hofman. Zřejmě největším "tahákem" byl ale Jan Švejnar, profesor ekonomie, který působí na University of Michigan v USA. Klub techniků doslova praskal ve švech.

Od zkušeností v Chile po aktivity českého expertního týmu

Všechny příspěvky i následná debata se prakticky točily kolem tématu, jak by měl vypadat náš penzijní systém a jakou roli (pokud vůbec) by v něm měl hrát tzv. fully funded systém (FF) čili systém spořících pilířů.

Hned v úvodu si Jan Mládek "rýpl" do systému FF. Použil příklad Chile, kde tento systém v rámci privatizace zestátněné ekonomiky v 80. letech zavedl generál Pinochet. Diktátor ho ovšem nenechal padnout na "své" vojáky a policisty, tyto složky mají svůj vlastní průběžný důchodový systém, který každoročně spolkne 1,2 % HDP země. Jenže další 4 % HDP stát vydá na podporu těch občanů, kteří ve spořícím pilíři nedosáhnou ani na minimální důchod.

Náměstek Hofman ve své prezentaci mimo jiné řekl, že pokud v tuzemském penzijním systému nebudou provedeny žádné změny, po roce 2010 se výdaje na důchody vyšplhají na dvojnásobek současného stavu, tedy přibližně na 18 % HDP. Dále zdůraznil, že čeští pojištěnci nejsou příliš odpovědní. Podle něj si totiž na výši svého důchodu dnes stěžuje mnoho lidí, kteří se na začátku 90. let vrhli do podnikání, a na důchody si platili málo nebo dokonce vůbec nic. Na závěr promluvil o systému NDC (který prosazuje vládní ČSSD, více viz článek ČSSD sází na virtuální účty) a také řekl, že v roce 2003 se u nás poprvé reálná hodnota důchodu dostala na 100 % úrovně z roku 1989.

Další řečník, Vladimír Bezděk, představil svůj tým pro penzijní reformu a jeho náplň. Tomuto tématu jsme se na stránkách Peníze.CZ již věnovali, více informaci najdete v rozhovoru, který nám Bezděk poskytl.

FF je zatím sebevražedný a NDC značné rizikový

Zajímavou prezentaci měl Ondřej Schneider. Upozornil na rychle rostoucí tzv. implicitní dluh důchodového systému, který podle něj u nás dosahuje již zhruba 200 miliard Kč. Tento dluh vzniká zjednodušeně řečeno tím, že lidé ze systému dostávají méně peněz, než do něj vkládají. Podle propočtů Schneiderova týmu na FSV dostane ze systému zpět zhruba tolik, kolik do něj odvedl, pouze muž s příjmem 7 000 Kč . Pro všechny, kteří mají plat vyšší, je už PAYG nevýhodný, protože dostanou méně, než do něj vložili.
Schneider se dále podivil přesvědčení Ministerstva práce a sociálních věcí, jehož představitelé věří, že po nedávných parametrických úpravách důchodového systému (zvýšení odvodů o 2 %, zpřísnění podmínek pro náhradové doby či prodloužení věku pro odchod do důchodu) se lidé budou chovat odpovědněji. Tyto úpravy nejsou nic jiného, než další odebírání peněz lidem, a systém se tak stává méně výhodným, říká Schneider. Proto je podle něj naopak třeba očekávat, že se lidé budou spíše snažit ze systému odcházet.
"Fondový systém je mnohem výnosnější než PAYG, jde o peníze, které leží na ulici a záleží jen na nás, zda je zvedneme," s nadsázkou prohlásil Schneider. Nicméně vzápětí dodal, že při současném stavu regulace tuzemských penzijních fondů by zavést FF systém bylo sebevražedné.

Poté se ujal slova Jan Švejnar, který zdůraznil, že kdykoli se státy potýkají s velkými šoky, jakými mohou být například světová válka, krachy penzijních fondů či demografické vlny, bez průběžného systému by se dostávaly prakticky do neřešitelné situace. Připomněl také II. světovou válku, po jejímž skončení kapitálové trhy logicky nefungovaly. Na adresu NDC systému pak poznamenal, že v jeho případě existuje značné riziko. A sice to, že vláda nebude peníze investovat tak, jak by měla, a lidé je pak ve svém důchodovém věku prostě nedostanou. Proto čím větší diverzifikace, tím lépe, prohlásil Švejnar. S tím, že rozložení rizika by mělo být nejlépe celosvětové.

V následné diskuzi se objevilo několik zajímavých dotazů. Např. Ondřej Schneider musel vysvětlovat, jak může ve svých projekcích počítat s takovými výnosy z kapitálových trhů, když výkonnost toho tuzemského je nižší než růst reálných mezd v ČR. Podle Schneidera je důvodem špatná regulace a jistá nezralost systému, např. vysoké náklady a podobně.
Schneider dále řekl, že v ČR asi nikdo nechce vést debatu na téma "zavést fully funded systém, či ne". Je podle něj nicméně třeba omezit PAYG, i kvůli mobilitě pracovní síly. Průběžný systém "nemá rád", když lidé jezdí za prací například do zahraničí, řekl Schneider, špatně se mu pak všechno počítá. Fondový systém podle něj určitě není ideální a bezrizikový. A pokud máme přílišnou averzi k riziku, spolehneme se na PAYG. Jenže pak musíme počítat s tím, že "mobilní" lidé budou odcházet do výkonnějších systémů a zůstanou ti nemobilní. "A ti pak budou mít mizerné důchody a vysoké daně," uzavřel Schneider.

Jak to podle vás dopadne s českou důchodovou reformou? Kdy se jí dočkáme a v jaké podobě? Jak byste současný systém, který upadá do dluhů, léčili vy?