Konvergujeme?

Vláda tento týden na svém jednání projednala a přijala Konvergenční program České republiky. ČR si je prý vědoma nezbytnosti dokončení reformy veřejných financí jako zásadního předpokladu pro splnění Maastrichtských kritérií. Konvergenční program musí ministr financí odeslat Evropské komisi nejpozději do 1. 12. 2004.

O stavu českých veřejných financí a jejich vazbě na případnou možnost přijetí eura jsme psali v článku "V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?", který jste si mohli přečíst v květnu tohoto roku. Máme za sebou další půlrok vládního snažení, vlastně dokonce vládu novou. A jak to vypadá s eurem? Platí stále vytyčená trať, nebo se pojede z kopce?

Ministerstvo hlásí:

Konvergenční program musí Česká republika každoročně předkládat spolu s ostatními členskými státy stojícími mimo eurozónu. Předkládaný program navazuje na náš program z května 2004, který česká strana předložila Evropské komisi krátce po přistoupení, aby splnila jednu ze základních podmínek pro čerpání finančních prostředků z Kohezního fondu.

Po vstupu ČR do Evropské unie s námi byla zahájena procedura nadměrného schodku (tzv. Excessive Deficit Procedure) a na základě uznání zvláštních okolností byl Radou poté povolen čtyřletý časový rámec na jeho odstranění. Cesta fiskální konsolidace navržená Radou byla přitom převzata z Konvergenčního programu prezentovaného Českou republikou v květnu 2004. Podle této strategie by se měl schodek sektoru vládních institucí pozvolným a udržitelným způsobem snižovat tak, aby v roce 2008 splnil důvěryhodným a udržitelným způsobem maastrichtské referenční kritérium a aby bylo možné v období let 2009-2010 vstoupit do eurozóny.

Obsahová náplň aktualizovaného Konvergenčního programu vychází z doporučení, která pro hospodářskou politiku ČR stanovila Rada ECOFIN na summitu Evropské rady v červnu 2004 v Bruselu. Pro zajištění dostatečné reakční schopnosti české ekonomiky jsou klíčové stabilizující fiskální politika, pružnost na trhu práce a trhu produktů a dobře fungující finanční trhy. Fiskální reformy jsou zaměřeny na to, aby se stav veřejných financí nestal bariérou pro vstup do eurozóny nejen vzhledem ke schodkům, ale i pro nedostatečné strukturální přizpůsobení, zejména výdajové strany.
Základním nástrojem k zajištění poklesu fiskálního deficitu a dosažení cíle je stanovení závazných střednědobých výdajových rámců, které limitují objem výdajů státního rozpočtu a státních fondů v horizontu let 2005 až 2007.

Očekávaný deficit vládního sektoru v roce 2004 činí 5,2 % HDP. Ve srovnání se srpnovou notifikací se deficit v nominálním vyjádření zvýšil o 22,0 mld. Kč v důsledku zahrnutí státní záruky udělené ve prospěch ČNB v roce 1997, která byla poprvé hrazena ve výši 0,5 mld Kč v říjnu 2004.

Schodek veřejných financí (v % HDP)

Nic není jisté

Přestože zatímní vývoj veřejných financí vykazuje požadovaný trend a tříbarevná pravo-středně-levá vláda zatím nepředpokládá, že by se stav měl nějak zhoršit, existuje reálné nebezpečí "z nitra" naší země. Bude-li volič slyšet na vábení sociálních jistot a "takticky zamlčovaných" zdrojů na taková vydání, mohlo by se stát, že deficit opět poroste, a poroste nad udržitelnou, maastrichtskou mez. Dobrá, ať roste, když si to přejeme. Dobrá, ať neplatíme eurem, když to považujeme za správné. Ale! Řekněme lidem, jak se věci mají. Pokud neudržíme klesající trend v deficitním financování, euro nebude. Vláda v tomhle zemi něco málo dluží.
Pokud budeme umírnění ve svých požadavcích za státní kasou, nebo budeme podstatně ekonomicky aktivnější, což je skokově prakticky nemožné, máme šanci se v roce 2010 eura dočkat. Do voleb nebo změny vládních stran se asi nic podstatného nestane. A pak? To uvidíme.

Jak vnímáte vývoj českých veřejných financí ve vztahu k euru? Myslíte, že se podaří udržet veřejné finance na uzdě? Mohou povolební změny ohrozit současný příznivý trend?