Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsme a nejsme v Evropské unii

Jsme a nejsme v Evropské unii
Při srovnání České republiky s ostatními státy Evropy jsou často uváděny údaje jako hrubý domácí produkt, cenové indexy nebo veřejný dluh. Řadě z nás toho moc neřeknou. Ale pokud vás zajímá, jestli si vyděláte víc, zaplatíte a odvedete státu míň nebo dostanete víc na dávkách než třeba Francouz nebo Estonec, pak čtěte dál.

Už skoro dva měsíce jsme členy Evropské unie. Samotnému vstupu předcházela řada studií a analýz různých hospodářských ukazatelů a následovala srovnávání a doporučení jak ta důležitá čísla zvýšit nebo snížit, aby byla tak akorát. Pojďme se ale na srovnání s našimi kolegy z EU podívat trochu jinak.

Bez práce nejsou koláče

V unii se průměrný výdělek pohybuje kolem dvojnásobku minimální mzdy konkrétního státu. U nás to ve sledovaném roce byl skoro čtyřnásobek. Dalo by se říct, že se máme, ale jak už víme, nic není černobílé. Průměrný hrubý měsíční výdělek zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru je v České republice ze srovnávaných zemí nejnižší, a to 259 eur. Nejlépe se z vybraných zemí mají v Lucembursku, kde je měsíční výdělek lidí zaměstnaných v průmyslu a službách 3 213 eur a jejich minimální mzda je třetina tohoto průměru. Jenže i jejich produktivita práce je nejvyšší ze sledovaných zemí. Je o 43,7 % vyšší než v Evropské unii. Zato u nás je produktivita o téměř stejnou část nižší. Porovnání si můžete prohlédnout v následující tabulce.

Minimální mzda, průměrný výdělek a produktivita práce v roce 1999
Země Zákonná minimální měsíční mzda (v EUR) Průměrný hrubý měsíční výdělek zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru Poměr minimální mzdy a průměrného výdělku Produktivita práce (% z průměru EU 15)
Nizozemí 1 064 2 287 2,15 95,2
Estonsko 486 1 208 2,49 38,9
Česká republika 90 359 3,99 52,8
Lucembursko 1 174 3 213 2,74 143,7
Francie 1 036 2 162 2,09 115,4
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ

Nejen daně provětrávají naše kapsy

Jak už to tak bývá, ne všechno, co si vyděláme, nám zůstane. Kromě daní musíme zaplatit také sociální příspěvky neboli sociální pojištění. Část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel, pokud jste osoba samostatně výdělečně činná, je to jen na vás. Ani jinde v Evropě nejsou lidé těchto příspěvků ušetřeni. Podívejme se, kolik by zaplatil každý občan daného státu (nemluvňata a důchodce nevyjímaje) na těchto příspěvcích.

U nás je podíl sociálního příspěvku na HDP 17,9 %, čímž se řadíme mezi státy, které ze mzdy touto formou strhávají nejvíc. Víc má už jen Francie (18,3 %) a Německo (18,7 %), naopak nejnižší mají v Dánsku a to jen 3,3 % HDP. I když máme jedno z největších zatížení s naším domácím produktem se celková částka na jednoho obyvatele nevyšplhala až tak vysoko. Každý v této zemi by zaplatil 1 050 Kč. A to není vše, co odvádíme ze svého platu, nemalou část samozřejmě tvoří zdravotní pojištění.

A co dostaneme

Na druhou stranu z takto i jinak vybraných peněz stát vyplácí důchody a sociální dávky. Co se týče důchodů, podíl státních výdajů na důchody na HDP je v České republice asi někde uprostřed "evropské" škály. Největší část z HDP, 15,1 %, vydávají v Itálii, nejméně potom v Irsku (3,8 %). Z tabulky je vidět, že například oproti Lucembursku je důchod na jednoho obyvatele v České republice desetkrát nižší, přitom stát vydává na důchody v poměru na HDP jen o 1,5 % méně.
Ani výdaje na sociální ochranu nepřekvapí. Těmito výdaji se rozumí hlavně sociální dávky (více než 90 %) a administrativní náklady a ostatní výdaje (například placené úroky). Sociální dávky se potom rozdělují na nemocenskou a zdravotní péči, invaliditu, všechny typy důchodů a různé příspěvky a přídavky. Tyto výdaje tvoří u nás necelých 20 % HDP. V Německu tento poměr dosahuje až 30 %, nejnižší je potom v Irsku (necelých 15 %). Opět je zajímavý poměr důchodu vyplaceného na jednoho člověka v České republice a v Lucembursku, který je zhruba 1 : 10.

Sociální příspěvek, důchody a sociální ochrana v letech 1999 - 2000
Země Počet obyvatel (v mil. obyv.) Podíl sociálních příspěvků na HDP (v %) Sociální příspěvek na jednoho obyvatele (v EUR) Podíl výdajů na důchody na HDP (v %) Důchod na jednoho obyvatele (v EUR) Podíl celkových výdajů na sociální ochranu na HDP (v %) Výdaje na sociální ochranu na jednoho obyvatele (v EUR)

Nizozemí

16,0 17,2 4 324,63 13,3 3 109,46 27,4 6 889,23

Estonsko

1,4 13,5 571,41 9,9 368,97 20,1 850,76

Česká republika

10,3 17,9 1 049,61 9,4 505,09 19,7 1 155,16

Lucembursko

0,4 11,5 6 117,31 10,9 5 106,16 21,0 11 170,74

Francie

60,4 18,3 4 302,74 13,5 3 028,79 29,7 6 983,13
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ

V následující tabulce je poměr toho, co odvedeme na sociálním pojištění a toho, co získáme ze sociálního systému zpátky. Z čísla, které vyšlo, lze vyčíst, jakou částí se sociální příspěvek podílí na výplatách sociálních dávek a kolik musí stát vybrat jiným způsobem. Například v ČR je tento poměr 90 %, tj. sociální příspěvek pokrývá 90 % a zbylých 10 % musí stát získat z jiných zdrojů – nejčastěji z daní. V ostatních zemích je tento poměr spíš nižší a nejodlišnější je Lucembursku, kde příspěvek pokrývá 54 % vyplácených dávek.

Poměr sociálního příspěvku a výdajů na důchod a sociální ochranu v roce 2000
Země Výdaje na sociální ochranu (v EUR) Sociální příspěvek (v EUR) Poměr soc. příspěvku a výdajů na sociální ochranu

Nizozemí

6 889,23 4 324,63 0,63

Estonsko

850,76 571,41 0,67

Česká republika

1 155,16 1 049,61 0,90

Lucembursko

11 170,74 6 117,31 0,54

Francie

6 983,13 4 302,74 0,61
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ

 

Uvedené údaje ukazují, že za řadou našich sousedů z Evropské unie pokulháváme a máme co dohánět. A bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se trend, který vyplývá z údajů v tabulkách, začal v dohledné době měnit.

Je podle vás srovnávání podle různých ukazatelů objektivní a má vypovídací schopnost nebo ho lze velmi jednoduše zneužít a výsledky zmanipulovat? Jsou údaje, které o České republice vychází, příznivé a máme šanci na zlepšení svého postavení v EU?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

17. 6. 2004 | 11:07 | MoB

Mezi těmi čísly se dají najít fascinující souvislosti... přimlouval bych se o celou sérii článků na toto téma. Např. by se mohlo ukázat, jak efektivní je náš stát, nebo zajímavá by byla souvislost mezi mírou ziskovosti různých...více

17. 6. 2004 | 9:42 | hilkovicova

Data, která jsem zjišťovala na webových stránkách OECD, Eurostatu nebo ČSÚ patří mezi méně sledovaná (sociální oblast, zdravotnictví, školství atd.) a tak se často získávají v delších intervalech než ročně. Navíc mezinárodní...více

17. 6. 2004 | 9:10 | MaMi

Nemohu si pomoci ale srovnání místo v paritě by bylo vhodnější v kupní síle Kč.Např. v Norsku stojí pivo cca 200 Kč,je 10x vyšší plat vyšší?Taky příjem rodiny(u nás z nutnosti),se skládá jednak z platů a různých dávek(ve...více

17. 6. 2004 | 8:16

Nemohu si pomoci, ale srovnavat ekonomicka data, ktera jsou ctyri az pet let stara, mi pripada dosti neprofesioalni. Rovnez bych si dovolil pochybovat o hodnovernosti udaju z prvni tabulky, kde autorka uvadi, ze minimalni...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dobrovolná nezaměstnanost, Deflátor, Rovnováha firmy, monte dei paschi di siena, podnikání, eet, evropská unie, euro, wood & company, růst inflace, KBC, peněžitá podpora v mateřství, IVG Immobilien, Roman Mentlík, DEZA, BBC, Spotřební úvěr, autorské honoráře

6C31210, 3A07436, 5J67363, 2T78760, 6C31210

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK