Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rozpočet EU

| 14. 4. 2004

Rozpočtové zásady

1. unity - jednotný dokument
2. universality - pravidlo nepřevádění, princip hrubého rozpočtu
3. annuality - vztah k určitému roku
4. equilibrium - vyrovnanost rozpočtu
5. specification - specifikace výdajů
6. euro - rozpočet je sestaven v jednotce euro

Příjmy do rozpočtu EU:
Vlastní zdroje

  • cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu
  • dávky (cla) uvalené na dovoz zemědělských produktů, dávky uvalené na cukr a izoglukozu
  • zdroj založený na DPH podle jednotné sazby aplikované na sjednocený základ (max. 0,5% HNP)
  • dodatečný zdroj tvořený % z HNP členských států

Další zdroje (tzv. různé):

  • přebytky z předcházejícího roku
  • příjmy z administrativních operací institucí
  • úroky z opožděných splátek
  • pokuty, apod.

Výdaje z rozpočtu EU:

Finanční perspektiva Rozpočtové rámce EU jsou stanovovány na určité programovací období dohodou tří institucí (Evropský Parlament, Rada a Komise) tak, aby byla zajištěna rozpočtová disciplína. Uzavřením dohody (poprvé v roce 1988) odsouhlasí tyto instituce rozpočtové priority na celé následující období a vytvoří tak finanční perspektivu, v rámci které jsou stanoveny maximální částky a složení předvídatelných výdajů Společenství. Finanční perspektiva pro současné programovací období, které zahrnuje roky 2000-2006, byla dohodnuta na summitu Evropské Rady v Berlíně 25. března 1999. V jejím rámci byly stanoveny i maximální částky určené pro rozšíření EU o státy střední, východní Evropy a Středomoří, a to jak v oblasti závazků (tzv. commitment appropriations), tak i v oblasti plateb (tzv. payment appropriations). Tato finanční perspektiva byla dále potvrzena Meziinstitucionální dohodou ze 6.května 1999.

Finanční perspektiva na období 2000-06

Průběh a výsledek jednání o přistoupení k EU
Finanční a rozpočtová ustanovení Celkové finanční rámce pro rozšíření byly stanoveny Evropskou radou v Berlíně 25. března 1999 v rámci Finanční perspektivy na současné programovací období1. Původně se předpokládalo rozšíření EU o 6 zemí v roce 2002. Vývoj však vedl k rozšíření pozdějšímu (k 1.5.2004) a o větší počet zemí (10). Limity stanovené Berlínským summitem zůstaly závazné. EK navrhla 30. ledna 2002 finanční rámec rozšíření, ve kterém stanovila celkovou částku pro 10 kandidátských zemí a její rozdělení na jednotlivé oblasti (zemědělství, strukturální operace, vnitřní politiky). Tento návrh byl základem pro veškerá další jednání o finančním rámci rozšíření. Návrh obsahoval i princip nezhoršení čisté rozpočtové pozice nových členských zemí oproti poslednímu roku před vstupem, který byl členskými státy potvrzen až na Evropské radě v Bruselu 24.-25. října 2002. V průběhu podzimu probíhala nejprve technická jednání na bilaterální i multilaterální úrovni s Evropskou komisí ohledně metodiky propočtů čistých pozic. Následovala jednání s dánským předsednictvím za účasti Evropské komise. Dánské předsednictví se snažilo vyřešit většinu problematických otázek ještě před Kodaňským summitem. V rámci jednání byly stanoveny pro jednotlivé země celkové závazky2, tedy částky, které mohou jednotlivé země čerpat podle daných pravidel, a podle metodiky stanovené Evropskou komisí byl propočítán náběh plateb3 z rozpočtu EU do jednotlivých nových členských zemí a jejich plateb do rozpočtu EU4 (podle klíče platného pro současné členské státy, který bude po vstupu závazný i pro nové členské země). Rozdíl těchto plateb do a z rozpočtu EU pak tvoří tzv. čistou pozici jednotlivých zemí. Dánské předsednictví dále navrhlo tzv. cash flow kompenzace, jejichž účelem je pomoci rozpočtům nových členských zemí bezprostředně po vstupu do EU, kdy pro ně vznikne nové finanční zatížení vyplývající z povinností přispívat do rozpočtu EU. Tento typ kompenzací získávají v roce 2004 všechny nové členské země. Česká republika pro tento účel získala 175 mil €. Pro dodržení principu nezhoršení čisté rozpočtové pozice oproti poslednímu roku před vstupem byla dále propočítána pozice v roce 2003 - tedy příjem prostředků z předvstupních fondů. Tato pozice se stala základem pro propočet tzv. rozpočtových kompenzací pro nezhoršení čisté pozice. Na tyto kompenzace měly "nárok" pouze země, u kterých by i po započtení cash flow kompenzací byla čistá pozice horší než v roce 2003. Pro ČR to dosahují tyto kompenzace výše 234 mil. €. Již v rámci jednání s dánským předsednictvím se ČR kromě jiného5 podařilo vyjednat dodatečných 155 mil € na roky 2004 - 2006 jako kompenzace (už nad úroveň roku 2003). Celková suma kompenzací pro ČR dosahovala před Kodaňským summitem 564 mil €.

Kodaňský summit
Jednání na summitu v Kodani se musela vyrovnat s tím, že řada členských států EU vzhledem ke své domácí situaci, kdy se potýkají s hrozbou nadměrných deficitů svých veřejných rozpočtů, chápala zvyšování prostředků na rozšíření hlavně jako dodatečnou finanční zátěž pro své rozpočty. V Kodani bylo nakonec rozděleno dodatečných 300 mil €, ze kterých se ČR podařilo získat nejvíce - 83,1 mil €. ČR a Polsko dále vyjednaly převod části závazku ze strukturálních fondů do rozpočtových kompenzací. ČR takto přesunula 100 mil. € a Polsko 1 mld. €. Toto nejsou dodatečné prostředky, ale tímto přesunem se staly nárokovými a přestaly být účelově vázané. To znamená, že je ČR a Polsko získají, aniž by musely předkládat projekty, plnit přísné podmínky EU pro jejich použití a v neposlední řadě doplnit je národními prostředky spolufinancování. Tyto prostředky tak dále zlepší rozpočtovou situaci ČR a umožní tak mimo jiné i lépe využít zbylé prostředky na strukturální operace (celkem 2,3 mld. €), neboť bude ve státním rozpočtu více prostředků na spolufinancování. Umožní se tak méně strmý náběh čerpání prostředků na strukturální operace po vstupu. Jako přímý příjem do státního rozpočtu v letech 2004-2006 ČR získá 747 mil. €, tj. cca 23 mld. Kč, což je po Polsku druhá nejvyšší suma. Pokud bychom nebrali v úvahu převedené prostředky ze strukturálních fondů, vyjednala ČR vůbec nejvyšší částku kompenzací (viz následující tabulka).

Tab 1. Přehled celkových kompenzací pro jednotlivé kandidátské země (mil.Euro, ceny 1999)
Kompenzace CY CZ EE HU PL SI LT LV SK MT CELKEM
2004 97 300 16 155 443 95 35 19 63 50 1273
cash flow kompenzace 28 175 16 155 443 52 35 19 63 12 998
rozpočtové kompenzace 56 105
dodat. komp. Před Kodaní 11 20
dodat. komp. z Kodaně
2005 124 270 3 28 550 84 6 3 11 93 1172
rozpočtové kompenzace 107 <119>
dodat. komp. před Kodaní 11 60
dodat.komp. z Kodaně 5.1 41.6 2.9 28 17.9 6.3 3.4 11.4 27.2 143.5
převod závazku SF 50 550
2006 117 177 3 28 450 54 6 3 11 939
rozpočtové kompenzace 101 10
dodat. komp. před Kodaní 11 75
dodat. komp z Kodaně 5.1 41.6 2.9 28 17.9 6.3 3.4 11.4 27.2 143.5
převod závazku SF 50
CELKEM 338 747 22 211 1443 232 47 25 85 233 3384
cash flow kompenzace 28 175 16 155 443 52 35 19 63 12 998
rozočtové kompenzace 264 234
dodat. komp. před Kodaní 33 155
dodat. komp. z Kodaně 10.1 83.1 5.8 55.9 48.7 12.6 6.8 22.7 54.3 300
převod závazku SF 100 1000
Zdroj dat: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Finanční podmínky vstupu ČR do EU
Celkový výsledek jednání pro Českou republiku je znázorněn v následující tabulce. Ta obsahuje přehled odvodů ČR do rozpočtu EU v jednotlivých letech, přehled odhadovaných příjmů v jednotlivých letech vyplývajících z účasti na politikách EU (zemědělské, regionální a dalších vnitřních politikách) a rozpočtové kompenzace nad rámec účasti v politikách EU. Celková čistá pozice ČR se oproti poslednímu roku před vstupem dokonce zlepšuje (v roce 2003 je odhadovaná čistá pozice 170 mil €). Vyjednáním dodatečných kompenzací byl tedy překonán původně Evropskou komisí plánovaný princip nezhoršení čisté pozice.

Tab. 2 Odhadovaná čistá pozice ČR po vstupu do EU
ceny 1999 2004 2005 2006 2004-2006
Kurz 31 Kč/Euro mil. mld Kc mil mld Kc mil mld Kc mil mld Kc
předvstupní pomoc 181 5625 153 4750 98 3028 432 13403
zemědělství 100 3102 392 12167 483 14959 975 30228
strukturální operace 169 5224 355 11014 427 13223 950 29461
vnitřní politiky 44 1364 76 2348 102 3171 222 6883
dodatečné výdaje 7 219 9 280 9 272 25 771
celkové příjmy 801 24838 1255 38914 1294 40129 3351 103881
tradiční vlastní zdroje -66 -2048 -105 -3261 -105 -3261 -276 -8750
zdroj DPH -74 -2300 -116 -3601 -119 -3679 -309 -9579
zdroj HNP -426 -13217 -653 -20251 -670 -20777 -1750 -54246
rabat VB -56 -1750 -88 -2725 -93 -2896 -238 -7371
celkové odvody -623 -19315 -963 -29838 -988 -30613 -2573 -79766
čistá pozice 178 5522 293 9076 307 9516 787 24115
Zdroj dat: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

V další tabulce je přehled celkových závazků pro ČR v jednotlivých letech. Závazek je v podstatě maximální částka, která může být vyčerpána pro jednotlivé účely. Čerpání většiny závazků je rozloženo na delší časové období než 1 rok. Např. závazek pro strukturální fondy se čerpá během 3 let (závazek pro rok 2004, musí být vyčerpán do konce roku 2006). Celkové čerpání závazků stanovených na období 2004 - 2006 bude tedy probíhat ještě dalších několik let.

Tab. 3: Celkové závazky pro ČR z rozpočtu EU na období 2004-2006
Závazky, mil Euro, ceny 1999 2004 2005 2006 2004-2005
1. zemědělství 193.0 439.6 487.5 1120.0
tržní opatření 45 109 111 565.1
přímé platby 168.9 204.5 373.4
rozvoj venkova 147.9 161.6 172 481.5
2.sturkturální opatření 657.6 733.7 936.2 2327.5
strukturální fondy 371.4 498.1 621.7 1491.2
kohezní fond 286.2 235.6 314.5 836.3
3. vnitřní politiky 141.8 139 138.1 418.9
existujicí politiky 122.2 127.2 132.2 381.7
budování institucí 19.6 11.8 5.9 37.2
celkové závazková 992.4 1312.2 1561.8 3866.4
Zdroj dat: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Příjmy jsou odhadnuty jako procento čerpání ze stanovených závazků v tom kterém roce podle metodiky vypracované EK. Většina prostředků (kromě tržních opatření, přímých plateb a některých opatřeních v oblasti rozvoje venkova a kromě shora uvedených kompenzací) je ovšem vázána na předložení kvalitních projektů, které odpovídají podmínkám stanoveným pro jednotlivé politiky a které jsou v některých případech schvalovány přímo Evropskou komisí. V případě strukturálních fondů musí být vypracován Národní rozvojový plán, ze kterého EK vypracuje Rámec podpory společenství, který obsahuje celkový cíl politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro celou ČR6 včetně finančního rámce (obsahuje jednak prostředky z jednotlivých strukturálních fondů a jednak přehled národní části spolufinancování). Národní rozvojový plán je zpracováván Ministerstvem pro místní rozvoj a schvaluje ho vláda ČR. NRP je dále rozšířen operačními programy pro jednotlivé sektory (doprava, životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů, cestovní ruch, průmysl a zemědělství), které jsou v gesci příslušných ministerstev, a jedním společný regionální operačním programem, jehož zpracovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj a také musí být schváleny vládou ČR7. Všechny programové dokumenty musí být rovněž schváleny Evropskou komisí.

1- Rozpočtové rámce EU jsou stanovovány na programovací období dohodou tří institucí (Evropský Parlament, Rada a Komise), aby byla zajištěna rozpočtová disciplína. Uzavřením této dohody odsouhlasí tyto instituce rozpočtové priority na celé následující období a vytvoří tak finanční perspektivu, která stanoví maximální částky a složení předvídatelných výdajů Společenství. Současné programovací období je od roku 2000 do roku 2006.

2- Tzv. commitment appropriations.

3- Tzv. payment appropriations.

4- Tzv. odvody vlastních zdrojů.

5- Např. dalších 100 mil € na rozvoj venkova, zvýšení mnohých zemědělských kvót, atd.

6- Národní rozvojový plán pokrývá celé území ČR, které čerpá prostředky v rámci cíle 1 regionální politiky, kromě Prahy, pro kterou jsou připravovány jednotné programové dokumenty pro Cíle 2 a 3. Podmínkou pro čerpání prostředků v rámci cíle 1, je HDP na obyv. daného regionu nižší než 75% průměru regionů EU.

7- Veškeré programové dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách odpovědných rezortů.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (www.mzcr.cz)

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hospodářský cyklus, Veřejný rozpočet, Monetární politika, daň z příjmů, jan sedláček, účastnické fondy, petr brousil, penzijní fondy, František Macholda, Životní pojištění, převodce, manažerské plánování, ušetření, video, Česká pošta, převzetí, pojištění domácích mazlíčků, RE/MAX Real Estate Group

3AE3250, 7T97636, CL111111, 5T10220, 2T42195

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK