Tygr zařval od Tater

V současné době funguje na Slovensku povinně pouze PAYG systém. Vedle něj existují, obdobně jako u nás, různé formy dobrovolného důchodového zabezpečení. Kromě penzijních fondů, které spravují aktiva ve výši 0,6 procent HDP, jde o životní pojištění, kolektivní investování a podobně.

Povinný, a proto dominantní, je ovšem systém první – tzv. dávkově definovaný. Financován je průběžně prostřednictvím veřejnoprávní Sociální pojišťovny, resp. jejího Základního fondu důchodového zabezpečení. Plyne do něj 28 procent mezd. "Zaměstnanec platí na důchodové pojištění 6,4 procenta a zaměstnavatel 21,6 procenta. Osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoba pak z vyměřovacího základu odvádí celých 28 procent," upřesňuje Katarína Belická, mluvčí Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR.

Ze Základního fondu důchodového zabezpečení jsou kromě starobních penzí vypláceny i důchody invalidní, sirotčí, vdovecké, sociální a podobně. Přes milión a půl příjemců těchto dávek "spolkne" ročně částku rovnou 7,9 procentům HDP. Kdyby k reformě nedošlo, převýšil by tento parametr v roce 2040 třináct procent HDP.

Reformní kroky

V novém systému budou Slováci povinně přispívat do pilířů dvou – dávkově definovaného a příspěvkově definovaného. 28procentní odvody zůstanou, do stávajícího PAYG ale půjde ani ne polovina vybraných prostředků (10 procent mezd). Dalších 10 procent nateče do druhého pilíře a za dalších šest procent odvodů si budou Slováci povinně kupovat komerční životní pojištění pro případ invalidity. Zbylá dvě procenta připadnou tzv. fondu solidarity.

Zdroj: Eurofórum - prezentace MPSVR SR

Současná struktura, kdy průběžný systém zabezpečuje přiměřenou náhradu příjmu ze zaměstnání, se posune ke garanci pouze minimální dávky. Nepůjde tedy o náhradu příjmů, ale jen o ochranu před chudobou. Reforma počítá s oddělením invalidních penzí, zrušením omezení výdělečné činnosti ve stáří a posunem hranice důchodového věku pro dávky z prvního pilíře. Tím na Slovensku bude 62 let pro muže i ženy. Slováci se setkají i s bonifikací a penalizací při nedodržení doby odchodu do důchodu. Za každý měsíc předčasného "odpočinku" se důchodci penze sníží o 0,5 procenta. Naopak za každý "odložený měsíc" mu o stejné procento důchod vzroste.

Důchodové správcovské společnosti

Kapitalizační, druhý pilíř bude tvořit jistá forma povinného spoření na osobních účtech. "Část naspořená v tomto pilíři bude plně ve vlastnictví pojištěnce. V případě jeho smrti se tedy stává součástí dědictví," doplňuje Ľudovít Kaník, ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR. Institucionálně bude systém zabezpečen důchodovými správcovskými společnostmi (DSS). Každá z nich může vytvořit až tři fondy, může tak své produkty "ušít na míru" třem různým skupinám obyvatel. DSS musí nejprve splnit náročné podmínky, až pak získá oprávnění k činnosti. "Předpokládáme, že o licenci budou usilovat zejména velké finanční skupiny, které již na Slovensku působí déle. Banky, pojišťovny a podobně," upřesňuje Kaník.

Význam druhého pilíře spočívá zejména v jeho vyšší reálné výnosnosti, než je tomu u PAYG. Prostředky jsou totiž investovány. Bezpečnost systému zajistí limity pro investování prostředků (jací emitenti, jaké cenné papíry a podobně). Nad systémem bude mít dohled Úřad pro finanční trh SR. Silná úloha také připadne depozitáři, instituci, která bude správcovským společnostem schvalovat jejich nakládání s portfóliem.

Dobrovolné přispívání na osobní účet bude možné i po dovršení důchodového věku. V okamžiku, kdy se penzista rozhodne prostředky čerpat, převede fond celou částku z osobního účtu na komerční pojišťovnu, kterou si klient vybere. Ta mu pak bude vyplácet doživotní rentu.

Současné dobrovolné zabezpečení nabízené soukromými konkurujícími si společnostmi bude fungovat i nadále jako pilíř třetí.

Přechod ze starého do nového systému je na zcela dobrovolné bázi. Pro "nováčky" na trhu práce to ale neplatí. Ti musí do nového systému povinně. Stejně tak platí, že "cesta zpět" již není. Transformaci důchodů hodlají Slováci hradit z přebytků Sociální pojišťovny, které vzniknou díky růstu důchodového věku. Zejména se ale počítá s privatizačními prostředky. "Z nich by na reformu mělo padnout 50 až 100 miliard slovenských korun," upřesňuje Kaník.

Pro "fajnšmekry"

Průměrný plat činí v současné době na Slovensku 14 686 slovenských korun, průměrná penze se pohybuje okolo 6 tisíc korun. "Konkrétní výši penzí počítá ze zákona Sociální pojišťovna," uvádí Belická z MPSVR SR. Výpočet je dost složitý, uvádíme proto příklady jen pro vybrané skupiny.

Legenda:
PMZ - průměrný měsíční výdělek

Slovensko se zjevně nechalo inspirovat "trojpilířovým" doporučením Světové banky. Ve své reformě jde hlouběji a dál než Maďaři v roce 1999 i Poláci o rok později. Každopádně nám ukázali, že je-li odvaha a politická vůle, jde to.

Co si o návrhu reformy myslíte vy? Líbí se vám více plán slovenský, nebo český? Jak byste řešili důchody vy? Vaše názory nás zajímají!!!

Dnes vám také nabízíme rozhovor se slovenským ministrem práce, sociálních věcí a rodiny Ludovítem Kaníkem o slovenské penzijní reformě: Naše reforma lidem nebere, ale dává, říká ministr.

Zajímavé články naleznete také na www.duchodovareforma.cz.

Nezapomeňte, že můžete navštívit naší specializovanou sekci Penzijní fondy a že si penzijní připojištění můžete pořídit přímo na našich stránkách!