MMF: není to špatné, ale...

Představitelé Mezinárodního měnového fondu nám v těchto dnech tak jako každý rok předkládají výsledky svého přemítání nad výkonem české ekonomiky v loňském roce. A hodnotí ho poměrně pozitivně. Přestože hospodářský růst nedosáhl tempa z let 2000-2001, dosažené 2 % jsou podle nich úctyhodným výkonem.

Výhled je optimistický

Ještě v září loňského roku odhadoval MMF výkon české ekonomiky pro rok 2003 na úrovni 3,2 % HDP. Tato predikce byla ovšem poměrně razantně snížena až lehce pod 2 %, to ale za předpokladu, že dojde k výraznému zotavení poptávky v západní Evropě. MMF přesto ve své zprávě tvrdí, že budoucnost Česka vidí optimisticky.
Hlavními motory budoucího růstu ekonomiky by měla být poptávka domácností a také export. Největším rizikem je pak logicky možnost, že by k očekávanému hospodářskému oživení v západní Evropě nedošlo. Z pohledu střednědobého časového horizontu experti MMF předpokládají, že by naše hospodářství mohlo růst tempem 3,5 - 4 %. To ovšem zcela úzce souvisí s tím, zda úspěšně proběhnou plánované reformy a dojde ke konsolidaci veřejných rozpočtů.

A zase ty dluhy...

Že je fiskální vývoj v České republice v posledních několika letech dlouhodobě neudržitelný ví již téměř každé malé dítě. Není divu, že na problém poněkolikáté poukazuje i MMF. Ten vidí v této oblasti tři hlavní problematické trendy:
1) nárůst deficitu veřejných rozpočtů z úrovně přibližně 3 % na začátku desetiletí až na 6,5 %
2) snižování původní výhody ČR, kdy do procesu transformace vstupovala s nízkým veřejným dluhem; k jeho rychlému růstu postupem času vedly vysoké deficity a skryté závazky státu
3) rychlé stárnutí populace; změny ve stávajícím penzijním systému jsou nezbytné, jinak si tento problém vyžádá velmi bolestivé zvýšení odvodů na penzijní zabezpečení i daní.

MMF ve své zprávě oceňuje, že byla v poslední době "zmobilizována politická vůle" k řešení zmíněných fiskálních problémů a na stole se objevila jistá reformní koncepce. Ta je ovšem pouze prvním, byť důležitým, krokem na dlouhé cestě. "Podporujeme záměr uskutečnit fiskální reformu zejména prostřednictvím úsporných opatření, neboť daňové břemeno je v ČR již teď vysoké," píše se ve zprávě. Rovněž další navrhované úpravy, jako snížení daně z příjmu právnických osob, změna systému vyplácení nemocenských dávek či zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných, je podle MMF krok správným směrem.

Ovšem i v případě, že se navrhované změny podaří úspěšně realizovat, bude třeba v reformním úsilí pokračovat. Snahu o trvalé úspory navrhuje MMF podpořit cílením růstu výdajů. V této souvislosti by měla být provedena "analýza důvodů pro zvyšování dotací a transferů přes nefinanční subjekty, ke kterým došlo v roce 2000-2002". To by mohlo vést k dalším výrazným úsporám. Pokud jde o penzijní systém, navrhovaným opatřením je další zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, prodloužení minimálního počtu odpracovaných let či zavedení valorizace v závislosti na indexu spotřebitelských cen.

Jízdní řád pro euro je nutný

Mezinárodní měnový fond chválí agresivní snížení úrokových sazeb Českou národní bankou, k němuž došlo v posledním roce. Doporučení pro budoucnost ovšem zní ponechat sazby na stávající úrovni a "zachovat si připravenost k úpravě sazeb tím směrem, který bude potřeba". Právě v tomto bodě zřejmě nejspíše dojde k určitému rozporu, někteří ekonomové totiž vzhledem k nedobré ekonomické situaci v zahraničí a zejména v Německu navrhují úrokové sazby ještě snížit.

Zpráva zdůrazňuje nutnost vypracování vhodného postupu pro přijetí jednotné evropské měny. Základní otázkou je přitom rychlost. Podle MMF většina prováděných analýz nasvědčuje tomu, že přechod na euro přinese vyšší efektivitu a také lepší napojení na okolní trhy. Na druhou stranu zpráva poukazuje na to, že monetární politika eurozóny de facto nenabízí příliš prostoru pro výrazně odlišnou monetární politiku. Otázkou přitom pochopitelně zůstává, zda bude monetární politika eurozóny ideálním řešením pro ČR. Než bude učiněno konečné rozhodnutí, měla by Česká republika v každém případě usilovat o naplnění maastrichtských kritérií. Po jejich splnění si totiž už bude moci přechod na euro načasovat libovolně.

Toto jsou tedy důležité body letošní hodnotící zprávy Mezinárodního měnového fondu. Je zřejmé, že kromě několika na většinu z nich tato instituce poukazuje již řadu let, nejsou tedy ničím novým. To ovšem není vinou MMF. Je to především chyba těch, kteří by se měli snažit zjednat nápravu. Dlouhá léta se zdálo, že právě oni varovná volání neslyší. Doufejme, že se to již brzo změní.

Jak hodnotíte zprávu MMF? V jakém stavu je podle vás česká ekonomika? Kde vidíte hlavní probémy a jak je vyřešit? Zapojte se do diskuse!