Život bez finanční rezervyje riskantní. „Předloni jsem měl pracovní úraz. Ruka mi vjela mezi dva válce. Naštěstí jeden z nich byl dřevěný a jeden gumový. Kdyby byly oba železné jako u vedlejšího stroje, tak by mi asi z ruky nic nezbylo. Byl jsem s tím na nemocenskéměsíc a půl,“ vzpomíná na kritické období šestadvacetiletý Miloš z Třebenic nedaleko Lovosic. Pracuje v lovosické firmě Glanzstoff, která vyrábí umělá vlákna a tkaniny.
Miloš dostával od státu nemocenskoudevět tisíc měsíčně. „S tím se dalo vydržet jen chvíli. Pak už jsem si musel na živobytí a splátky půjčit i od rodičů. Z úrazového pojištěníjsem dostal osm stovek. Firma mi za pracovní úrazvyplatila odškodnění třicet tisíc. Ale až měsíc po skončení nemocenské. Já jsem ale peníze potřeboval dřív,“ říká Miloš. Teď už ví, že finanční rezervupotřebuje. „Aspoň jeden měsíční plat,“ dodává.
Miloš a jeho přítelkyně Jana si jsou vědomi, že v hospodaření mají mezery. Podobně jako pražská rodina Václava a Karoliny se proto účastní projektu serveru Peníze.cz a poradenské společnosti Broker Consulting. Konzultatni Hana Kollertová a Čeněk Liška zkoumají hospodaření obou rodina snaží se jim pomoci najít zbytečně mizející peníze a ozdravit jejich hospodaření.
Dostatečná finanční rezerva je pro zdravé rodinné financenezbytná. Úspory, které jsou ihned k dispozici a pomohou pokrýt náhlý výpadek příjmů, dávají rodině jistotu, že se nedostane do existenčních problémů. Názory na ideální výši rezervy se liší. Běžně se její doporučenávelikost uvádí jako trojnásobek měsíčních příjmů rodiny, ale v dnešní době je výrazně bezpečnější šestinásobek měsíčních výdajů.
Češi rezervy zpravidla nemají. Například podle pravidelného evropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr není skoro polovina Čechů schopna pokrýt nečekaný výdaj 25 tisíc korun. Přitom to je hodnota menší opravy auta či pokažené ledničky a pračky. Miloš s Janou tedy nejsou výjimkou.
Václav s Karolinou kdysi patřili k té druhé polovině Čechů. Peníze si odkládali stranou pro případ nouze. „Když bylo potřeba, tak jsem do ní sáhla. Ale pak už tam nic nebylo. Tak jsme si vzali kreditní kartu.Řekli jsme si, že to zvládneme. Tím jsme se do nynějších problémů tak trošku dostali,“ vypráví Karolina a naráží na skoro stopadesátitisícový dluh na čtyřech kreditních kartách, kterého se nutně potřebují zbavit.
Teď rezervu nemají, i když ví, že by ji potřebovali. Už kvůli charakteru Václavovy práce, který pracuje na živnostenský list jako dopravce. „Teď když jsou ty mrazy, tak se na autě docela často něco pokazí. Leze to pěkně do peněz,“ říkal letos v březnu Václav.
Loni v prosinci rodina poznala, co to znamená nemít finanční rezervu. Auto se porouchalo a oprava stála několik tisíc korun. Navíc kvůli změně v odměňování výrazně klesl Václavovi příjem. „To byl takový vrchol. Na Vánoce jsme si mohli dovolit jen pár dárků. Pomohli nám i rodiče,“ vzpomíná Karolina.
Teď budou mít život o něco jednodušší. Americkou hypotéku, kterou refinancovali dluhy z kreditních karet, si vzali na 200 tisíc korun. Po zaplacení dluhů jim zbylo 46 tisíc korun. Ty budou mít jako základ budoucí finanční rezervy, která by se měla pro jejich čtyřčlennou rodinu vyšplhat ke sto tisícům korun. „Pokud se na tuto částku chtějí dostat, budou si muset odpustit zimní lyžování v Alpách a pokud možno omezit i další výdaje. Aspoň dočasně, než si rezervu vytvoří. Bude to jejich priorita,“ radí Kollertová. Trvat by jim to mělo zhruba rok a čtvrt.
Miloš s Janou vidí jako hlavní prioritu výměnu oken v bytě, který si před rokem koupili. Chtěli by to stihnout ideálně do zimy, aby ušetřili za plyn na topení. Celkem budou potřebovat zhruba čtyřicet tisíc korun. „Dá se s tím souhlasit. Ale s vědomím, že finanční rezerva neexistuje a nebude se tvořit. Je třeba si říct, co je lepší, jestli okna kvůli úsporám nebo rezervy. Osobně bych doporučoval vybudovat si rezervu. Ale je pravda, že ta je důležitější třeba pro rodiny s dětmi, než pro mladé lidi bez velkých závazků,“ myslí si Liška z Broker Consulting.
Navíc se mladému páru z Třebenic příští rok uvolní čtyři tisíce korun měsíčně díky splacení spotřebitelských úvěrů. Ty pak mohou použít k vytvoření rezervy. V jejich případě by se měla pohybovat kolem padesáti tisíc korun.
Obě rodiny si mohou uvolnit další peníze pro tvorbu rezervy osekáním některých dalších výdajů. Sice jich není moc, ale pár stovek až tisíc korun se každý měsíc ušetřit dá. Třeba za televizi, telefony nebo za běžné účty.
Příště: Kde vzít další peníze aneb tipy na úspory v běžných výdajích
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 11. 2010 17:39, plzeňský právník
Život bez finanční rezervy připomíná ruskou ruletu.Ovšem z 13000 KČ platu (čistého) , si rezervu vytváří člověk při dnešních cenách velmi těžko.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 10. 2010 10:31, hráč
Mít rezervu se vyplatí, úraz či cokoliv jiného může být zlomem v dosavadním ,,klidném,, životě.
Na základní škole motivujeme děti k zájmu o vlastní finance stolní finanční hrou Cashflow 101, v rámci předmětu Základy finančního vzdělávání.
Zkusí si průběh života v zaměstnání, kde je i situace propuštění ze zaměstnání a to obnáší nutnost si odkládat předem potřebnou částku pro tyto případy.
Obdobně v další stolní finanční hře Finanční svoboda si zase ověří nezbytnost pojištění pro případ úrazu, trvalých následků či smrti.
Zatím je to sice pro ně jen hra, ale otázky jsou položeny, zodpovězeny a vysvětleny. Jak s tím v budoucnu naloží, to už je jejich věc. Ale aspoň o možnostech už vědí, jejich rodiče vesměs bohužel ne.
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.