Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rodinný rozpočet: Proč je nutné si vést rodinný rozpočet

| rubrika: Jak na to | 10. 6. 2009 | 2 komentáře
Rodinný rozpočet: Proč je nutné si vést rodinný rozpočet
Dvě třetiny domácností jsou rády, když všechny výdaje pokryjí jejich příjmy. Přitom by bylo žádoucí, aby hospodařily s přebytky, které by si ukládaly na pozdější použití. Bez důkladné analýzy příjmů a výdajů to ale není možné. Proto startuje seriál o tom, jak správně sestavovat rodinný rozpočet.

Většina učebnic a knih o osobních financích se zabývá využitím přebytků v hospodaření rodiny, jejich uložením nebo jiným zhodnocením. Jenže rodin, které běžně hospodaří s takovými přebytky, které má vůbec smysl nějakým způsobem systematicky obhospodařovat, je méně než třicet procent. Zbylá drtivá většina je ráda, když se dostane do situace, které říkáme „vyrovnaný rozpočet“.

Jinými slovy je výborné posuzovat, zda je lepší mít životní pojištění nebo důchodové připojištění, či zda není správný nápad pustit se do investic do akcií, nebo snad dokonce obchodovat s ročními kontrakty na bavlnu na burze v Chicagu. Více lidí ale daleko spíše zkoumá, co přesně si může koupit tento měsíc nebo co bude s jejich hypotékou, pokud manžel přijde o práci.

Odpovědi mohou najít v rodinném účetnictví. Pokud si ho ovšem vedou. Jako každé účetnictví má i to rodinné dva sloupce – příjmy a výdaje. Příjmy povětšinou maximalizujeme z vlastní přirozenosti (Adam Smith kdysi odhalil, že celá ekonomika funguje na pohon lidského sobectví – řezník nám neprodává maso proto, že by ho to těšilo či z entusiasmu, ale protože ho zaplatíme, což mu umožní naplnit jeho potřeby, jeho sobectví). Bohužel maximalizujeme podvědomě i výdaje. Vždyť potřeby mohou růst nekonečně. Pouze výjimečné povahy odolají svodům moderní spotřební společnosti a zbytečným výdajům se ubrání.

Rodinné finance ovšem mají i jiný, nefinanční rozměr. Sociologové přišli již před delší dobou s tezí, že finanční problémy jsou pravým důvodem rozpadu zhruba šedesáti až osmdesáti procent manželství. Tato čísla jsou založena na různých empirických průzkumech. Jinými slovy platí, že kdo si chce udržet manželství v pořádku, měl by z otázky rodinných financí především udělat otázku společnou a opravdu rodinnou. Jinak se ocitá skoro automaticky na cestě k rozvodu.

Pak je tady ještě jeden pragmatický důvod, proč od začátku produktivního života věnovat čas řízení osobních financí. Před několika desítkami let měl průměrný člověk šanci na pět až sedm roků strávených v penzi. Nyní – i přes zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu – to je již dvanáct až patnáct let. Není vyloučeno, že bychom se mohli dostat až na zhruba dvacet let v tak zvaném „poproduktivním věku“. Pro všechny, ať již jakékoliv penzijní systémy, je to tragická perspektiva – zvláště, když důchodci budou tvořit asi třetinu společnosti, a to již během dvou či tří desítek let.

Věřit nynějším politikům a nynějším správcům různých fondů, že vše „se nějak vyřeší“, je to poslední, co by se dalo doporučit. Jak průběžné, tak i kapitálové mechanismy se zřejmě ukážou samy o sobě jako slabé ve chvíli, kdy se jim postaví podoba moderních společností za dvacet nebo třicet let.

Každý má před sebou jedinou opravdu jistou perspektivu – totiž že když se nyní dostatečně nezajistí, prožije stáří ve strachu z neustále rostoucích nákladů na léky, zdravotnictví, bydlení a všechno ostatní.

Takže pokud se nyní někdo vůbec ptá, proč by se měl zabývat sestavováním rodinného rozpočtu, šetřením a investováním přebytků, když je přece součástí státního penzijního systému a vláda se vždycky postará, pak je možné odpovědět takto: „Stát se postará pouze o to, aby co nejméně lidí zemřelo mrazem nebo hladem, ale jinak nebude mít sílu vypomáhat těm stovkám tisíc nebo rovnou milionům lidí, kteří své přípravy na důchod fatálně podcenili.“ Přinejmenším v žádném případě nezajistí jejich život na nynější úrovni – ani sociálně, ani fyzicky. (Spočítejte si, jak si naspořit dostatečnou rezervu na stáří.)

Hromadění bohatství tedy ztrácí jakkoliv pejorativní nádech, který snad v posledních třiceti letech „sociálních států“ dostalo, a kdy bylo heslem doby užívat si i za cenu dluhů. Je to jednoduchá matematika, která řeší otázku: O kolik více musíme za svého produktivního života akumulovat kapitálu, když z něj nemáme žít sedm let, jako tomu bylo ještě nedávno, ale třeba dvacet let? Jednoduchá odpověď zní alespoň trojnásobek, jenže to nepočítáme s tím, že čím se dožíváme vyššího věku, tím více nás stojí udržet se při životě.

Jestliže se však asi dvěma třetinám rodin nedostává takových přebytků v jejich běžném hospodaření, aby mohly dostatečně akumulovat kapitál, a pokud přijmeme tezi, že členové těchto rodin vynakládají maximum energie na vydělání maxima peněz, pak zbývá jediný prostor pro zvýšení míry úspor. Tím prostorem je snížení položek v té části rozpočtu, kde jsou výdaje.

Takže primárním úkolem většiny rodinných rozpočtů je analyzovat jejich výdajovou stránku a podrobit ji tvrdé revizi.

Příště: Taktika a strategie vedení rodinného rozpočtu

Autor je daňový poradce a působí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-6
Ano
Ne

Diskuze

13. 9. 2014 | 11:45 | Opat

Vynikající článek. Jeho hodnocení čtenáři mi přijde spíše jako reakce na pocity vyvolané skutečnostmi v něm obsažené, než jako posouzení kvality autorova díla. více

10. 6. 2009 | 8:05 | Zdenek

Ja velmi potřebné psát o rodinných financích a poradit rodinám jak správně hospodařit s penězi. Ve svém okolí se setkávám převážně jen s finančními problémy a dluhy. Je děsivé kolik času lidé stráví vyděláváním peněz a potom...více

Oblíbená témata

rodinný rozpočet

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Odpisy, Nekrytý úvěr, Účastník smlouvy, restaurace, andrej babiš, psd2, elektronická evidence tržeb, start-up, ekonomové, koupě domu, odhadní cena, ředitel školy, ppl, převzetí IPB, warren harding, roman bartíšek, strukturované produkty, trojúhleníkový

5AC3307, 2M43490, 5C58511, 5C53548, 2M42777

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK