Podle nového a originálního průzkumu, který vypracovala společnost MindBridge pro projekt Den finanční gramotnosti, kantoři hospodaří odpovědně. V tom smyslu, že spoří a nezadlužují se. Dětem vysvětlí výhody stavebka i dopady silné koruny. Ale běda, když dojde na podrobnější parametry produktů, zhodnocování peněz nebo třeba zajištění na stáří – tam mají sami mezery.
Z domova děti do školy příliš vybavené nepřicházejí: jejich orientace ve světě financí je podle učitelů mnohdy nulová. Tím větší břímě na bedra kantorů padá. Naštěstí v tomhle případě platí, že není kozel zahradníkem – alespoň ne docela. Vyplývá to výzkumu společnosti Partners, která rozhled učitelů otestovala v rámci čtvrtého ročníku projektu Den finanční gramotnosti.
„Pedagogové mají svou finanční situaci pod kontrolou mnohem víc než zbytek populace. Jsou disciplinovanou skupinou – i když mají nižší příjmy, nevytvářejí sami sobě dluhovou past,“ říká Lada Kičmerová, ředitelka marketingu Partners. Zodpovědný přístup učitelů podle ní potvrzuje i skladba finančních produktů, které si pořizují. „Jedná se hlavně o spořicí produkty, které převažují nad úvěrovými,“ dodává Lada Kičmerová.
Stavebko učitelé znají, penzijko hůř…
Jak konkrétně v testu učitelé uspěli? Základní podmínky běžných finančních produktů zvládají dobře. „U stavebního spoření sedm z deseti učitelů zná podmínky čerpání maximální roční státní podpory. Osmdesát procent učitelů také správně uvedlo, že když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak jsou ‚levnější‘ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení. Stejný počet uvedl, že v investování platí, že k dosažení vysokého výnosu je nutné postoupit riziko. Jen o procento méně pedagogů pak ví, že když koruna posílí, vyjde dovolená v zahraničí levněji,“ shrnuje výsledky Viola Baštýřová z Partners.
Na tenký led se učitelé dostávají, když dojde na detailnější parametry nebo když mají vyložit, jak fungují složitější produkty – třeba ty, které slouží k zajištění na stáří.
„Přes 60 procent učitelů má penzijní připojištění, ale jen osm procent zná podmínky pro poskytnutí státní podpory v situaci, kdy výrazně přispívá zaměstnavatel,“ komentuje Lada Kičmerová.
Valné znalosti učitelé neprokázali ani v oblasti pojištění. „Každý druhý má za to, že s věkem potřeba zajištění proti nečekaným událostem roste. 27 procent učitelů si myslí, že zajištění s věkem nesouvisí a jen 17 procent správně uvedlo, že s věkem klesá,“ pokračuje.
… a zhodnocovat neumějí skoro vůbec
Vůbec nejhorších výsledků učitelé dosáhli, když měli posoudit výhodnost zúročení vkladů. „Tři nabídky obsahovaly úročení p. a. (per anum, za rok – pozn. red.) nebo p. m. (per mensem, za měsíc) a náklady na účet. Správně určilo nejvýhodnější variantu jen osm procent učitelů,“ říká Lada Kičmerová.
Navíc se ukazuje, že témata, kterým učitelé sami nerozumějí, nechtějí žáky učit. Oblasti zhodnocování peněz a investic přikládá ve výuce finanční gramotnosti větší důležitost pouze jedno procento z nich. A za atraktivní pro žáky je považuje necelá desetina kantorů. „Přitom právě s takovýmito nabídkami se pedagogové a jejich studenti setkávají denně prostřednictvím různých reklam či marketingových sdělení,“ upozorňuje Lada Kičmerová z Partners.
Většina učitelů považuje podle výzkumu za nejdůležitější téma výuky pro budoucí život žáků hospodaření domácnosti. Důležité podle nich je také to, aby se žáci orientovali v základních bankovních i pojišťovacích produktech a principech půjček včetně RPSN.
Učitelka občanky je učitelka občanky a odborník odborník
„Jedním z velmi důležitých bodů výuky finanční gramotnosti by mělo být jak poznat finančního podvodníka,“ upozornil v odborné diskuzi, která nad výzkumem proběhla v rámci příprav na letošní Den finanční gramotnosti, ekonom Pavel Kohout.
„Snažíme se to se studenty probírat, upozorňujeme je na nebezpečné situace, snažíme se jim to ukazovat třeba na příkladech z internetu,“ reagovala učitelka ze Střední školy technické a obchodní Dačice Milena Dvořáková.
Diskutující se ale shodli, že učitelé nemůžou zvládat výuku finanční gramotnosti sami, ve většině případů se totiž nejedná o jejich odbornost – finanční gramotnost se u nás nejčastěji učí v rámci občanské výchovy, jako samostatný předmět existuje jen na šesti procentech škol Kantoři tak do výuky promítají především vlastní zkušenosti – a to nemusí stačit. Neměli by se proto bát přizvat odborníky.
Praxe nad všechny testy světa
Z výzkumu Partners také vyplývá, že výuka finanční gramotnosti na tuzemských základních a středních školách nejčastěji (v 45 procentech případů) probíhá formou výkladu s následným zkoušením nebo známkovaným testem. Ve čtyřiceti procentech případů pak jde o přednášku bez testu.
„To považuji za nejsmutnější výsledek výzkumu. Jestli chceme děti naučit, aby se v životě dokázali s těmito tématy prakticky poprat, aby si jednou dokázali tvořit a hlídat vlastní rozpočet, aby v dospělosti nepadali do dluhových pastí, výkladem a zkoušením toho nikdy nedocílíme, tím je na praktické situace nepřipravíme,“ je přesvědčená lektorka Beáta Holá z projektu FinLiCo. Školy by podle ní měly volit spíše zážitkové metody, workshopy a výuku v terénu.
Finanční gramotnost totiž podle ní není jen o parametrech pojištění a výši úroků. „Není to jen o ekonomii a matematice, ale také o psychologii a emocích. O tom, jak o penězích smýšlíme, o příčinách a důsledcích našeho jednání,“ míní Beáta Holá. Učitelé podle ní můžou začít tím, že s dětmi vyrazí do supermarketu. „Ukázat jim, jaká tam můžou čekat lákadla a pasti. Běžný život a obyčejné situace jsou to, kde všichni začínáme,“ uzavírá Beáta Holá.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 9. 2014 21:10, Petr
az je trochu mimo, plete si dluhopisový fond se státním dluhopisem, např. Conseq Dluhopisový fond od roku 2000, t.j. za 14 let dělá v průměru 5,4% čistého ročně (p.a.) a výnosy ne nezdaňují, "dobré spořící účty" jsou kolem 1% ročně a to ještě před 15% zdaněním. Akce v televizi a pak nenápadné snížení za půl roku je běžná praxe. ING jako jeden z mála se dlouhodobě drží na špici a kvůli 0,2% rozdílu nemá smysl řešit nějakou banku, ze 100.000 Kč je to 200 Kč za rok ...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.