Kdy je lepší koupit auto na benzín a kdy na naftu
Ještě doporučujeme:
Co by vaše děti měly vědět o penězích
V dětských představách se peníze líhnou v peněžence, a pokud se jich náhodou nevylíhlo dost, rád vám je dá každý bankomat. Co to znamená vydělávat si a šetřit, z toho nemají rozum. Dobře, na Ježíška ať si klidně věří ještě ve třiceti, ale naučit je zásady hospodaření musíte o dost dřív. Přinášíme pár tipů jak na to.
TIP REDAKCE: Proč vás nezaměstnám
„Copak si myslíš, že ty peníze rostou na stromě?“ Mnoho rodičů klade svým potomkům právě tuhle řečnickou otázku. Odpověď nečekají. Dělají chybu. Dozvěděli by se, že o stromech děti mylné představy rozhodně nemají. O penězích ovšem ano. Když potřebujeme penízky, vezmeme kartičku, tu strčíme do mašiny, chvíli ťukáme do klávesnice a během chvilky mašinu obehrajeme o tolik peněz, kolik potřebujeme. A hurá na nákupy.
Vysvětlete svému dítěti, že peníze jsou za práci. Kdyby byli tatínek nebo maminka pořád s námi, bylo by to fajn, ale nebylo by za co kupovat jogurty a hračky.
Nakupování
Také se nakupování stalo vaší noční můrou? Přemýšlíte, co zase budete muset koupit, aby váš předškolák nepředvedl ukázkový hysterický záchvat, protože ten gormit musí být jeho? Variantou může být rytířská dohoda, že se potomkovi kupuje pouze taková věc, jejíž cena není vyšší než dvě číslice vedle sebe. Tedy nechť si potomek v klidu vybírá, ale rodiče to bude stát maximálně 99 korun.
Hodnota peněz
Propojeno!
Když po vás život hází samé citrony, udělejte citronádu!
Děti si mnohdy nedokážou představit, jakou hodnotu peníze vůbec mají. Lze je to postupně naučit na příkladech. Je ale třeba vzít v úvahu, co si vlastně potomek dokáže představit. Ono říci synkovi, že za náš dům bychom koupili tři miliony lízátek, je podobný nesmysl jako pro dospělého představa délky světelného roku. Pokud to ale dítěti vysvětlíme v násobcích do deseti, má větší šanci si poměr představit. Takže dům stojí stejně jako tři byty a byt jako čtyři auta. A plná nádrž benzinu je jeden velký nákup a na plnou nádrž tatínek vydělává dva dny.
Kapesné jsem neutratil – kam s ním?
Kasička? Banka? Pod polštář? Nebo raději mamince? A kolik si vůbec uložit?
Začněme od konce. Každý člověk, který to se svými penězi myslí vážně, by se měl držet zásady, že každá pátá koruna by měla jít stranou. Neměla by být utracena ihned v měsíci, ve kterém byla vydělána. Pokud se touto zásadou budou dospělí řídit, neměli by se dostat do finančních potíží. Je tedy dobré tuto zásadu vštěpovat od útlého věku taky dětem.
Pokud tedy dostanou nějaké kapesné nebo peníze na výlet, pětinu z těchto peněz by si dítě mělo přivézt zpět a uložit. Peníze, které dítě dostane více či méně nahodile (například od prarodičů), by mělo být zvyklé odložit všechny. Pozor na to, abyste si synkovu stokorunu od babičky nedali do své peněženky a vesele ji neutratili za běžný nákup. Dítě by peníze mělo mít opravdu svoje.
Kam tedy s nimi? Nejsem vůbec proti kasičkám, naopak. Dítě má fyzický kontakt s uspořenými penězi, samo si je do kasičky vloží a hned slyší, jak v ní penízky chrastí.
Později, když jde dítě do školy, naučí se počítat a přečte větší číslovky, doporučuji zřídit dětské konto. Banky je zřizují zdarma a dítě si podvědomě zvykne, že peníze nemusí být jen doma v hotovosti. Sám si pamatuji, jak náš synek vítězoslavně nesl posvátně stokorunu od babičky do banky a vložil ji sám na svůj účet. Je ovšem dobré si důkladně rozmyslet, do které banky nového klienta přivedete, protože je velmi pravděpodobné, že potomek u této banky zůstane i v době svého produktivního věku.
Finanční gramotnost mladé generace
Mysleli jste si, že dnešní mladí lidé díky technologiím, počítačům, internetu a vůbec všudypřítomnosti informačních zdrojů na tom jsou s finanční gramotností lépe než jejich rodiče a prarodiče?
Opak je pravdou! Podle výzkumu agentury MindBridge Consulting na tom přitom generace mladých od 15 do 25 let tak slavně není. O více než třetinu lepší výsledky totiž měla ve vědomostním testu generace střední, ve věku 35 až 50 let. Otázky se týkaly pojmů, jako je konsolidace dluhů, RPSN, rozhodčí doložka nebo bezúročné období na kreditní kartě. Největší potíže měli mladí s otázkami týkajícími se daňové úlevy, zkratky p. a. a p. m., ale třeba i stavebního spoření.
Finanční gramotnost i pro starší a pokročilé
Jste finančně gramotní? Vyzkoušejte sami sebe v našem testu ke Dnu finanční gramotnosti. A pokud to nedopadne nejlíp, můžeme jen doporučit
Školu finanční gramotnosti Romana Baroše.
Zhodnocování peněz
Se střední školou by měly přijít dva zlomy – platební karta a informace, že na peníze není jenom banka. Banka totiž není kamarád a pubescent by to měl vědět. Banka je továrna na výrobu zisku akcionářů. A pubescent by měl být seznámen také s tím, že lze na tomto zisku participovat – nemusí být ale nutně akcionářem nějaké „komerčně smýšlející“ banky, stačí mít drobný podíl na kousku světa.
Jinými slovy používat podílové fondy. Myslíte, že jsou jen pro bohaté? Už dávno ne. Mnohdy jsou navíc bez vstupních a výstupních poplatků a lze do nich vkládat již od stokorunových položek. Zpočátku doporučuji konzervativní fondy peněžního trhu, aby potomek viděl, že se zhodnocují, ale neviděl dramatičtější propady, a postupně přidávat dynamičtější dluhopisové, komoditní a akciové.
Naučme své děti chovat se ke svým penězům tak, jako to dělají finančně gramotní dospělí. Je pak více pravděpodobné, že se budou mít stejně dobře jako oni.
Psáno pro E15, autor je poradce společnosti Partners For Life Planning
