Příběhy o tom, jak se drobné dluhy za dávno zapomenuté pokuty ve výši pár stovek, katapultují o několik řádů výš a vyskočí na vás jako kostlivec ze skříně ve chvíli, kdy to vůbec nečekáte, jste na Peníze.cz četli v různých variacích už mnohokrát:
Podle odhadu Exekutorské komory má jeden dlužník na krku v průměru pět exekucí. Počet lidí, kteří se loni ocitli „v péči“ exekutora, se tak může pohybovat zhruba kolem sto padesáti tisíc. „Rekordman má 209 exekucí. To je víc než celkový počet soudních exekutorů v Česku. Jedná se o 50letého dlužníka z Prahy. Pozoruhodné je, že v ‚top ten‘ dlužníků z řad fyzických osob jsou zastoupeni výhradně muži v produktivním věku – jejich průměrný věk je 41 let,“ prozradil prezident Exekutorské komory Jiří Prošek.
Úbytek exekucí proti předchozímu roku prý exekutoři čekali. „Na začátku minulého roku jsme byli svědky toho, jak se věřitelé snažili stihnout zažalovat své pohledávky ještě před snížením advokátních odměn. Rychle podávali návrhy na nařízení exekucí před účinností novelizované vyhlášky o odměnách advokátů, která platí od března 2012. V té době jsme tedy čelili několikanásobnému počtu exekucí. Pak se situace stabilizovala,“ říká prezident Exekutorské komory.
Navzdory loňskému snížení odměn advokátů však stále docházelo k tomu, že náklady na právníky šponovaly původně bagatelní pohledávku (třeba v řádu stokorun) k mnohonásobně vyšším sumám. Přítrž tomu nedávno udělal Ústavní soud, který takzvanou přísudkovou vyhlášku, jež odměny advokátů v civilním řízení upravuje, zrušil. Podle vyhlášky byla odměna právníka stanovena paušálně, aniž se rozlišovalo, jak náročný spor byl a kolik vyžadoval právních úkonů. „Přísudková vyhláška motivuje věřitele k soudním sporům o bagatelní částky, přičemž jejich ziskem není samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vede ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami, během jejichž uplatňování převyšují přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy. Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k hodnotě sporu,“ uvedl k věci vedoucí protokolu Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.
Dříve přiznaných odměn advokátům se verdikt nedotkne. Jakmile ale rozhodnutí vyjde ve Sbírce zákonů, začne se odměna advokáta počítat podle advokátního tarifu, který zohledňuje počet provedených úkonů. Podle Exekutorské komory to bude znamenat výrazné zlevnění exekucí. „Ačkoliv se jedná o odměny advokátů, vliv na exekuce je nezanedbatelný. Advokáti totiž zastupují věřitele v nalézacím a exekučním řízení a právě jejich odměny jsou součástí vymáhaného celku, který ve výsledku hradí dlužník,“ říká Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory ČR. Mluvčí exekutorů Petra Báčová na modelovém příkladu ukazuje, že například na pohledávce ve výši tisícikoruny – která se typicky vyřizuje takzvanou formulářovou žalobou – bude rozdíl oproti dnešku dělat až sedm tisíc korun. Zatímco podle dnešních pravidel by celková vymáhaná suma dosahovala přes šestnáct tisíc korun, nově půjde jen o devět tisíc.
Advokáti: vyhláška nebyla náš nápad
Advokátům, zdá se, zrušení přísudkové vyhlášky, vrásky nedělá. „Přísudková vyhláška rozhodně nevznikla na popud české advokacie. Před ní platil desítky let (i před revolucí; dokonce i za první republiky) advokátní tarif, který byl postaven na počtu úkonů. A platí i nyní – pokud si advokát nenasmlouvá s klientem jinou odměnu, je odměna vypočítávána právě podle advokátního tarifu,“ uvedla mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková. Po přísudkové vyhlášce podle ní volali hlavně soudci, kterým vadilo, že při využívání advokátního tarifu měli právníci zájem na navyšování počtu úkonů a spory se tak protahovaly. A soudy musely výši náhrad samy propočítávat, což je zdržovalo od jiné práce. Dnes se tedy vracíme, do stavu, který panoval před rokem 2000. „Advokacie existovala před přísudkovou vyhláškou, bude existovat i po ní,“ míní Iva Chaloupková.
Skeptičtější pozorovatelé však nadšení ze zrušení vyhlášky brzdí. Upozorňují, že zatímco někomu exekuce a soudní spor zlevní, pro jiné bude mít rozhodnutí Ústavního soudu přesně opačný efekt. Složitější případy se budou kvůli vyššímu počtu právních úkonů naopak prodražovat. A totéž bude logicky platit pro exekuce. Z údajů Exekutorské komory navíc nevyplývá, že by bagatelní pohledávky tvořily tak velké procento exekucí, jak by se mohlo zdát. „Průměrná výše dluhu, kvůli němuž věřitel žaluje dlužníka, se pohybuje kolem 85 tisíc korun,“ říká mluvčí Exekutorské komory.
K úbytku exekucí přispěje i nový zákon
K dalšímu snižování počtu exekucí podle Exekutorské komory přispěje také další faktor: „Od začátku roku platí novela exekučního řádu a občanského soudního řádu, která zavedla řadu novinek, jež na vývoj počtu exekucí bezpochyby budou mít vliv – mimo jiné předžalobní výzvu či pravidla pro spojování exekucí,“ připomíná Petra Báčová.
Ještě loni mohl věřitel svůj nárok uplatnit u soudu, aniž o tom dlužníka informoval. Dnes ho musí oficiálně kontaktovat ještě předtím, než podá návrh na zahájení exekučního řízení, a vyzvat ho, aby dluh zaplatil. Pokud tak neučiní a u soudu uspěje, nemůže už po dlužníkovi požadovat náhradu nákladů na řízení – nárok má pouze na původní dlužnou částku.
Počty exekucí nepochybně výrazně zamává i to, že od ledna se musejí všechny exekuce jednoho dlužníka slučovat do jediné – což opět přispěje ke snížení nákladů na soudní a exekuční řízení, které padají na bedra zadluženého člověka.
Podrobný přehled změn účinných od začátku roku najdete v našem starším článku:
Sdílejte článek, než ho smažem