Proč dlužník jen za exekuci zaplatí tisíce

Každý, kdo nechá dojít dluh tak daleko, že ho pro věřitele začne vymáhat exekutor, zjistí, že se původní dlužná částka podstatně prodraží: o náklady za vymáhání dluhu včetně odměny exekutora (dle vyhlášky č. 330/2001 Sb.).„Obecně platí, že čím déle exekuce trvá a čím více úkonů musí exekutor učinit, tím bude dlužník muset zaplatit více. I při výši dlužné částky v řádech stokorun, je potřeba uhradit náklady exekuce, které se pohybují minimálně v řádech tisícikorun,“ přibližuje přerovský soudní exekutor Tomáš Vrána.

Exekutoři doporučují, aby dlužníci, kteří dostanou do schránky usnesení o exekuci a exekuční příkaz nestrkali hlavu do písku a co nejdříve vyrazili na exekutorský úřad. Pokud se s exekutorem domluví, že pohledávku vyrovnají například formou splátek nebo ji uhradí okamžitě celou, zajistí si, že se jejich dluh prodraží „nejméně“. Soudní exekutor jim vyměří tarifní odměnu ve výši 15 procent z vymožené částky, nejméně však 3 tisíce korun. Dále si exekutorský úřad naúčtuje paušál 3,5 tisíce korun za výdaje vynaložené na vymožení peněz pro oprávněného věřitele. Menší dluh do 20 tisíc se tak prodraží minimálně o 6,5 tisíce korun (bez DPH) a včetně 19procentní daně bude muset dlužník zaplatit navíc zhruba 7,7 tisíc korun.

Pokud ale dlužník s exekutorem nespolupracuje, bude do celé exekuční řízení stát více peněz. Dluh začne růst i o zdánlivě „zanedbatelné“ položky. Kupříkladu cesta za dlužníkem je zpoplatněna podle cestovního příkazu částkou 5,50 korun za jeden ujetý kilometr.
Čas zaměstnance exekutorského úřadu, který po dlužníkovi pátrá, přijde za každou započatou čtvrthodinu na 50 korun. Zkusit za sebou zamést stopy, přestěhovat se na druhý konec republiky a ztížit po sobě pátrání znamená vždy razantní zásek do dlužníkovy peněženky. Jestliže jsou s pátráním potíže, může si exekutor přizvat na pomoc soukromého detektiva, což pro dlužníka představuje zaplatit dalších několik tisíc korun.

Prodraží se i zabavení majetku. Do bytu či domku, ve kterém se dlužník prokazatelně zdržuje, si může exekutor sjednat přístup i bez jeho souhlasu.
V případě, že jsou dveře zamčené a nikdo neotevírá, rozlomí zámek přivolaný zámečník. Po zabavení věcí se byt opět uzamkne. Výměna zámků tak přijde minimálně na 2 tisíce korun, mnohdy ale musí zámečník přijet z velké vzdálenosti, což jeho službu zdraží.

Další peníze stojí samotné stěhování zajištěných věcí dlužníka. Soudní exekutor si zpravidla najímá k jejich odvozu stěhovací firmu, což představuje částku od několika stokorun až po několik tisíc korun podle množství věcí, vzdálenosti a stráveného času na místě odvozu.

Než se dostanou zabavené věci do dražby, musí se skladovat. Podle sazebníku se účtuje skladné podle metrů čtverečních zabrané plochy v poměru k celkovému skladnému. Měsíčně tak vyjde skladování zabavených věcí na dalších pár set korun. Ani samotná dražba není zadarmo. Je třeba ji připravit, prezentovat, aby přišli zájemci, a zajistit ji organizačně. I když se společně draží vždy více položek, propočteno na dlužníka to přijde každého na dalších pár set korun.

Rovněž administrativa něco stojí a zadarmo nejsou ani opakované telefonické hovory a doručování poštovních zásilek. Jen jeden odeslaný doporučený dopis o hmotnosti 50 gramů stojí 30 korun, je-li v něm dokumentů víc, přijde zásilka zhruba na 34 až 37 korun. Podtrženo a sečteno. Konečný účet za to, že dlužník nemínil dostát svým závazkům a celé exekuční řízení zdržoval, se může prodražit o desítky tisíc korun. „Hotové výdaje spojené s exekucí mnohdy výrazně převyšující částku 10 tisíc korun, a to se ještě nemusela uskutečnit ani dražba movitých věcí. Výjimečné nejsou ani případy, kdy hotové výdaje dosahují částky 30 tisíc korun,“ uzavírá soudní exekutor Tomáš Vrána.