Proč Češi nevěří, že můžou být bohatí? Neumí počítat.

Češi neumějí počítat. Jinak si nelze vysvětlit výsledek průzkumu, který si od agentury GfK nechala zpracovat společnost Sazka. Dvě třetiny Čechů si podle něj myslí, že je pravděpodobnější milion korun vyhrát v loterii, než si ho během života vydělat. U částky pět milionů korun ve vlastní síly věří jen šest procent dotázaných. Přitom při průměrném platu si člověk milion vydělá za necelých pět let.

„Lidé svou situaci často vnímají přes výši měsíčního příjmu . Takže když berou 17 tisíc čistého, vydělaný milion si představit nedovedou. Částka, kterou si umí představit je zhruba 300 tisíc. Proto dokážou uvěřit, že si ji v životě vydělají,“ vysvětluje Ondřej Tomas z agentury GfK. Velký rozdíl ve vnímání možného výdělku je mezi Prahou a zbytkem republiky. „V Praze je bohatství vidět všude, takže místní si umí snadněji představit, že ho dosáhnou,“ míní Tomas.

Je pravděpodobnější tuto částku vyhrát, nebo v životě vydělat?

Pokud by se bohatství měřilo jen hodnotou majetku, patřili by mezi bohaté všichni, jejichž hmotný majetek se pohybuje mezi jedním a pěti miliony korun. To si myslí téměř polovina Čechů. Více než třetina obyvatel za bohatého považuje člověka s majetkem nad deset milionů.

Nicméně obecné vnímání bohatství zdaleka neodpovídá tomu, jak bohatí se Češi cítí. Dubnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění odhalil, že 29 procent českých domácností se považuje za chudé a 65 procent ani za chudé, ani za bohaté. Za bohaté se označilo jen šest procent rodin. Přitom 47 procent českých domácností bydlí podle údajů Českého statistického úřadu ve vlastních domech či bytech, které zpravidla mají hodnotu přesahující milion korun. O této skupině by tedy polovina Čechů prohlásila, že jde o bohaté rodiny. Ony samy se přitom za bohaté nepovažují.

Co byste udělal/a s následující vyhranou částkou?

„Důvod je patrně v tom, že Češi nemají představu o hodnotě vlastního majetku. Buď ho nabývají postupně, a tak ztrácí povědomí o jeho celkové hodnotě, nebo si vybavují jen jeho nominální a nikoli reálnou cenu,“ říká Tomas z agentury GfK. Příkladem může být třeba nákup obecního bytu v privatizaci. Za něj jeho noví vlastníci dali několik set tisíc korun, zatímco jeho reálná hodnota může přesáhnout milion. „Oni ale pořád počítají s tím, že má hodnotu těch pár se tisíc. Proto se necítí bohatí,“ dodává Tomas a připomíná další číslo: 72 procent Čechů by chtělo být bohatých.

Na druhou stranu Češi neměří bohatství jen penězi. Takto ho vnímají spíše muži, mladí lidé a lidé se základním vzděláním. Naopak ženy, starší lidé či vysokoškoláci si s bohatstvím častěji spojují pojmy jako zdraví, fungující rodina, přátelé, uznání či osobní pocit spokojenosti. Toto nehmotné bohatství je nejvýše na žebříčku obyvatel jižních Čech a severní Moravy, zjistil průzkum GfK.

Nejlépe hodnocenými zdroji bohatství jsou v Česku vynálezy (97 %), dědictví (96 %) a podnikání (95 %). Naopak zbohatnutí působením ve státních společnostech či veřejných funkcích schvaluje 48, resp. 36 procent Čechů.

K bohatství se lze dopracovat poctivou prací a podnikáním, věří 54 procent dotázaných Čechů. Jenže 51 procent respondentů uvedlo, že k bohatství může vést i nelegální činnost jako jsou krádeže, podvody či korupce. To je podle Tomase částečně ovlivněno i dobou, kdy GfK průzkum uskutečňovala. Na přelomu června a července se v médiích propíraly majetkové poměry politiků a spřátelených podnikatelů. To může v lidech vyvolat dojem, že k bohatství se dá ve spoustě případů přijít podivnými způsoby, dodává Tomas.

Co podle vás znamená bohatství a chudoba? Podělte se o názor.