Citlivost malé otevřené ekonomiky, jako je například Česká republika, na vývoj na důležitých trzích, třeba v Německu, je veliká. Pokud není zahraničí poptávka po dováženém zboží, zahraniční vývozci nemají tržby a mohou v nejhorším případě zbankrotovat. Ovšem problémy se nemusí ze západní Evropy do regionu střední a východní Evropy (SVE) přenášet pouze skrze oslabující vývoz, ale i prostřednictvím zahraničních bank, které vlastní velké banky v regionu.
„Zahraniční vlastníci bank přinesli do SVE moderní technologie a způsoby řízení rizika a zvýšenou možnost zahraničního financování, nicméně negativním efektem je zvýšená náchylnost k finanční nákaze z mateřských zemí bank stejně jako ze zemí v regionu,“ uvádí Zsófia Árvai, Karl Driessen a Inci Ötker-Robe v studii nedávno vydané pod hlavičkou Mezinárodního měnového fond (MMF).
Bankovní úvěry soukromému sektoru rostly od začátku století v SVE v průměru o 28 procent ročně. Objem vkladů ovšem rostl pomaleji. „Závislost bank na jiných zdrojích než vkladech se v mnoha zemích SVE zvýšila,“ uvádí autoři zprávy. Závislost na zahraničních zdrojích se odráží v rostoucím poměru čistých závazků země vůči zahraničí ku úvěrům pro soukromý sektor. Česká republika jako jediná ze zemí SVE měla tento poměr menší než jedna, tedy závazky vůči cizině byly menší než úvěry pro soukromý sektor. Při zpomalení toku zahraničního kapitálu do Česka by nemusely být podniky ohroženy nedostatkem úvěrů, jako v jiných státech. Přesto nemusí být Česko vůči finanční nákazeúplně imunní.
Bankyv zemích SVE mají zahraniční vlastníky, a proto existují cesty, jak se může šok dostat z jedné země do jiné. „Tomuto riziku jsou vystaveny především země s velmi vysokým poměrem úvěrů ke vkladům v místních bankách a celé ekonomice. K těmto zemím patří v regionu střední a východní Evropy Maďarsko (hodnota úvěrů je 140 % hodnoty vkladů), Rumunsko (125 %) či Bulharsko. Situace v České republice a na Slovensku je však výrazně jiná,“ tvrdí Milan Lávička, analytikspolečnosti Atlantik, který se bankovním sektorem zabývá. Kromě Česka a Slovenska má podíl úvěrů ku vkladům menší než sto procent ještě Polsko.
Nákaza se může šířit z jedné středoevropské země do druhé v rámci jedné bankovní skupiny. Například pro italskou banku Intesa SanPaolo je hlavní slovenský a maďarský trh. Problémy v Maďarsku mohou způsobit nepříjemnosti italské matce. To se může projevit ve snížených možnostech slovenské dcery poskytovat úvěry, pokud je dcera závislá na financování ze strany mateřské banky. Vzhledem k tomu, že v Maďarsku působí i další zahraniční banky, potíže její ekonomiky se mohou přelít do dalších zemí v regionu. Celou střední a východní Evropu přitom spojují významným způsobem aktivity několika velkých bank (například Erste Bank, Raiffeisen či OTP).
Problémy se do SVE mohou dostat také rovnou kvůli prvotním problémům mateřské banky. Když matka omezí úvěry své dceři v některé středoevropské zemi, způsobí problémy s poskytováním úvěrů v této ekonomice (za předpokladu, že matka dceři poskytuje velkou část finančních prostředků). Myslet si tedy, že je SVE uchráněna před problémy zahraničních bank, jimiž jsou české banky vlastněny, by byl mylný.
Mezi země, kterým nejvíce hrozí finanční nákaza ze zahraničí, patří pobaltské státy. V Litvě, Lotyšsku i v Estonsku mají značnou část aktivit švédské banky. Naopak na rakouských a německých bankách jsou podle studie hodně závislé Chorvatsko a Maďarsko.
„Nejde navíc jenom o to, od koho či kam banky půjčují, ale také v jaké měně. Při významnějším kolísání národních měnSVE mohou vznikat bankám ztráty,“ upozorňuje Petr Dvořák, děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
Na střední a východní Evropě jsou velmi závislé rakouské banky, které soustřeďují mnohé aktivity právě do tohoto regionu. To může negativně ovlivnit i Česko, kde působí řada rakouských bank. Riziko je zatím omezené dobrou kondicí českých bank a regulatorními omezeními, která nedovolují odvádět kapitál z domácích bank do zahraničí.
„Odhadnout skutečnou míru zranitelnosti české ekonomiky závislostí na zahraničních bankách je dost ošidné, protože se situace rychle mění a může měnit,“ připomíná Dvořák. Česká republika je podle domácích odborníků zatím relativně stabilní a do finančních problémů, jaké mají Maďarsko, Litva či Ukrajina, by se dostat neměla.
V jaké kondici jsou podle Vás české banky? A dokáží odolat tomu, aby posílaly zisk mnohdy ztrátovým zahraničním matkám?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
