Jak na černé pasažéry evropského boje s recesí
Na boji s recesí by se měly rovnoměrně podílet všechny evropské státy. „Nebylo by třeba dobré, aby Německo ve velkém podpořilo ze státního rozpočtu svou ekonomiku a sousední Česko neudělalo nic. Přitom na oživené německé poptávce by se svezlo výrazně i ono,“ řekl serveru Peníze.cz jeden z úředníků Evropské komise, který si nepřál být jmenován kvůli komunikační politice této instituce.
Ke koordinaci kroků jednotlivých vlád má přispět plán z pera Evropské komise, o němž jednaly ve čtvrtek a pátek hlavy států a vlád členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Představa Komise, s níž už na začátku prosince v zásadě souhlasili ministři financí členských zemí, je jednoduchá: Unie vytyčí základní principy, podle nichž si jednotlivé státy vytvoří vlastní rozpočtové podpůrné plány. Může jít třeba o urychlení infrastrukturních projektů, snižování daní a odvodů pro nízkopříjmové skupiny, investice do ekologických technologií či vývoje a prodeje ekologických výrobků.
Celkem mají evropské výdaje na oživení ekonomiky dosáhnout 200 miliard eur, tedy 1,5 procenta unijního HDP. 170 miliard dají členské státy, 30 miliardami přispějí unijní strukturální fondy a Evropská investiční banka, představuje si Evropská komise. Toto číslo se zrodilo z poměrně zvláštního výpočtu. „Logika byla asi taková: členská země měla v roce 2007 deficit 0,7 procenta HDP, k tomu přidáme efekt automatických stabilizátorů (vyplácené podpory v nezaměstnanosti a nižší výběr daní kvůli progresivní dani z příjmu), které by v době ekonomického útlumu stejně začaly fungovat a prohloubily deficit na 1,7 procenta HDP. Pak zbývá na rozpočtový stimulační balíček 1,3 procenta HDP, aby se nepřesáhl tříprocentní limit pro rozpočtový deficit. Když se tyto počty zprůměrují za všechny státy EU, dojde se zhruba k číslu 1,5 procenta HDP, tedy 200 miliard eur,“ vysvětluje pracovník Komise.
Francie, která Unii předsedá, se ovšem ještě před summitem pokusila prosadit zvýšení plánovaných výdajů. Šéfům států a vlád navrhla, aby Unie jako celek utratila za podporu ekonomiky minimálně 1,5 procenta HDP, zjistil server Euobserver. To by podle ekonomů otevřelo dveře závodům v utrácení, které by země EU zbytečně zadlužily a ekonomice příliš nepomohly.
Na utrácivou notu je naladěna i Velká Británie, která už dříve vyčlenila na podporu ekonomiky 23 miliard eur, spočítal list Financial Times. To by přitom neměla být konečná částka. Naopak Německo už dříve schválilo balík daňových úlev či investičních projektů v hodnotě 50 miliard eur a o dalších výdajích, i přes naléhaní Francouzů a Britů, nechce slyšet. „Je to logické, protože by tím v podstatě platilo oživení ekonomiky v okolních státech. Když se k takové politice nechalo Německo naposledy přesvědčit na konci 70. a 80. let, odneslo to destabilizací ekonomiky a vysokou inflací ,“ tvrdí v listu Financial Times Holger Schmieding, hlavní ekonom evropské pobočky Bank of America.
I když premiéři a prezidenti dají jednotnému unijnímu postupu zelenou, zdaleka to neznamená, že členské státy celých 200 miliard příští rok utratí. Nezávislý belgický analytický ústav Bruegel Institut spočítal, že třináct největších ekonomik, které se na unijním HDP podílejí 90 procenty, dokážou přímo z rozpočtů utratit maximálně 0,53 procenta HDP.
Jak by se takové výdaje odrazily v růstu ekonomiky, nemá zatím Komise spočítáno. „Bude hodně záležet na tom, jaká opatření si jednotlivé státy zvolí,“ říká zmiňovaný představitel Komise. Prioritně by se prý státy měly zaměřit na velké infrastrukturní projekty, jejichž dopad na ekonomiku je největší. Ty země, které nemají takové projekty připraveny k okamžité realizaci, mohou přistoupit třeba k podpoře zaměstnanosti. Ať už daňovými úlevami, či dotacemi na nově přijaté zaměstnance.
Všechna národní opatření by měla mít ještě jednoho společného jmenovatele. Nemělo být jít pouze o bezuzdné utrácení, ale o investice do budoucího růstu, například do ekologických technologií. „Až recese pomine, pomůže takto nastartovaný růst uhradit nynější výdaje, kvůli kterým se vlády zadluží,“ vysvětluje zástupce Komise. Takový přístup zároveň zvýší důvěryhodnost ozdravného programu v očích spotřebitelů či investorů. Nebudou se bát, že nynější utrácení budou muset v budoucnu zaplatit vyššími daněmi. Získané peníze tak snadněji utratí či proinvestují.
Měly by členské státy koordinovat svá opatření proti recesi? Podělte se o názor.
