Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pomalý pád ropného kartelu

| rubrika: Seriál | 25. 8. 2008
Pomalý pád ropného kartelu
Po druhé světové válce se ve světě zvedla vlna znárodňování. Její první nápor Sedm ropných sester ustálo. Jejich vliv nakonec srazila italská společnost ENI, které donutila ropné koncerny snížit cenu ropy.

Po několik desetiletí po svém vzniku si ropný kartel zvaný Sedm sester připsal mnoho úspěchů. Sestry ale nemohly zabránit propadu cen při texaské ropné horečce v roce 1930, kdy se cena dostala až na deset centů za barel kvůli prudkému růstu těžby. Americké zákony totiž počítají s tím, že co je pod zemí, je toho, kdo to najde. Proto se objevila spousta dobrodruhů, kteří hledali a našli ropu. Těžba vzrostla natolik, že stát byl nucen zasáhnout, tím se ceny opět stabilizovaly.

Sladká a kyselá ropa

Ropa je tekutá směs pevných, tekutých a plynných uhlovodíků přirozeného původu. Její základní charakteristikou je hustota vyjádřená ve stupních °API (American Petroleum Institute). Voda má 10 °API, běžná ropa 25-35 °API a těžká ropa má víc jak 35 °API. Nejcennější jsou lehké, dobře tekuté světlé typy ropy, ze kterých se dá získat velké množství benzínu, zatímco těžké ropy (problém nekonvečních zdrojů ropy – např. ropné písky) při destilaci dávají hlavně asfalt

Druhou základní charakteristikou ropy je, zda je sladká (sweet), nebo kyselá (sour). Sladká ropa má méně jak 1 hmotnostního procenta (hmot. %) síry, zatímco kyselé ropy mohou mít až 3-4 hmot. % síry. V rafinerii musí být síra odstraněna, aby nekorodovala zařízení rafinerie a i motory vozidel. V rafinérii se podle obsahu síry rozeznávají tři typy ropy – ropa s malým obsahem síry (0-0,6 hmot. %), ropa se středním obsahem síry (0,6-1,7 hmot. %) a s vysokým obsahem (nad 1,7 hmot. %). Lehké ropy jsou obvykle sladké, těžké ropy jsou obvykle kyselé. Rafinérie platí těžaři prémii 1-3 dolary za barel sladké ropy.

Zdroj: Václav Cílek, Martin Kašík, Nejistý Plamen

Sestrám navíc začali poměrně rychle růst další konkurenti nejen v USA. Prvním výbušným místem se stalo Mexiko. Tam byla ropa objevena na počátku třicátých let. A to tolik, že se země stala druhým největším ropným producentem. Napětí mezi mexickým národním cítěním a ropnými giganty vyústilo ve znárodnění ropných polí v roce 1938. Vznikla nová státní společnost PEMEX (Petroleos Mexicanos). Plán se ale nezdařil. Američané, Britové i Nizozemci mexickou ropu ignorovali, což si vzhledem k hojnosti této suroviny mohli dovolit. Mexiko muselo jako odškodnění za znárodnění zaplatit ropným gigantům sto třicet milionů dolarů.

Po druhé světové válce se nacionální vlna zvedla znovu a ropné společnosti byly nuceny proti ní opět bojovat. Střední cestu zvolila Venezuela, která v té době byla hlavní vývozcem ropy. V roce 1948 upravila koncese na těžbu ropy tak, že polovina zisku jde státu, druhou polovinu si ropná společnost nechá. Tato dohoda je nazývána fifty-fifty. Ropné společnosti takovou dohodu přijaly. Jelikož jejich partnerem byla vláda, nemusí se tolik obávat nacionalistických útoků.

Podobný případ se objevil i v Íránu, který ropná pole znárodnil v roce 1951. Následný bojkot íránské ropy ze strany Sedmi sesterpodpořily i menší společnosti. Po pádu režimu nepřátelského západním ropným společnostem (podpořený americkou tajnou službou – CIA) se do Íránu vrátil šáh a koncese, které dřív vlastnilo British Petroleum, se rozdělily mezi Sedm sester. Nově se ale objevil trend emancipace menších ropných společností (i při tomto označení jsou to obří podniky, ale menší než Sedm sester). V Íránu dosáhla šestiprocentního podílu na koncesích Compagnie Francaise des Pétroles (CFP). CFP bývá také označována jako osmá ze Sedmi sester či „vzpurná sestra“, protože ne vždy jednala v souladu s ostatními společnostmi. Po pokusu o znárodnění ropného průmyslu v Íránu další státy opustily myšlenku, že by se jim mohlo podařit zbavit se závislosti na ropných koncernech. Úder dostal kartel paradoxně z jiné strany, od dravých malých společností.

Na trhu se objevily nové společnosti. Některé měly původ v rozpadu Standard Oil (Amoco, Conoco), jiné vznikly nově v Americe (Occidental, Getty) či v Evropě (francouzká CFP – později Total, či italský ENI). A právě ENI uštědřila kartelu největší ránu.

Ropné standardy

  • Západotexaský průměr (WTI) a Brent (ropa ze Severního moře) - 38-40 °API a obsah síry 0,3 hmot. %
  • typ Dubaj (Blízký východ) - tekutější, ale obsahuje více síry (31 °API, 2 hmot.% síry)
  • Další známé ropné standardy jsou např. Arabská lehká pro Saudskou Arábii, Bachequero pro Venezuelu, Bonny Light a Brass River pro Nigérii či Ekofisk pro Norsko.

Zdroj: Václav Cílek, Martin Kašík, Nejistý Plamen

Šéf ENI, Enrico Mattei, se také rozhodl bojkotovat íránskou ropu. Výměnou očekával, že získá přístup k této ropě, až spor skončí. Nic takového se ale nestalo. Dravý Mattei neváhal a začal jednat s Íránci o těžbě ropy přímo. Nabídl, že když nějakou najde, bude se stát na zisku podílet 75 procenty. Tím světu ukázal, že to jde i jinak, než jak to dělá Sedm sester. Také začal dovážet do západní Evropy sovětskou ropu, která byla koncem padesátých let objevena na Kavkaze. Tím zahájil cenovou válku se Sedmi sestrami. Pokud chtěli ropní giganti prodávat v Evropě, museli s cenou dolů. Mattei ukázal, že mocný kartel jde srazit na kolena. Odpověď přišla záhy.

Aby kartel udržel pozice v Evropě, snížil ceny. První krok učinil Exxon a další společnosti jej následovaly. Vlna odporu, která se zvedla v ropných státech, vedla k vytvoření Organizace státu vyvážejících ropu (OPEC) v roce 1960 v Bagdádu. Kartel měl bojovat s kartelem. Ovšem jedinou zemí, v níž byl ropný průmysl znárodněn, byl Irák. Kartelu se podařilo zabránit snižování ceny ropy, ale v první fázi svého života trpěl neakceschopností. Táhnout za jeden provaz začaly tyto státy až v roce 1973 v souvislosti s pátou arabsko-izraelskou válkou, tzv. jomkippurskou. Ceny ropy vystřelily, svět se dostal do recese a postupně provedly znárodnění Katar, Kuvajt, Saudská Arábie a Venezuela.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+13
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Bludný kruh chudoby, Tržní úroková míra, Movitý majetek, banky, psd2, daně, andrej babiš, start-up, pasivní, celní unie, Jan Maňák, odpis, menopauza, zanedbání povinné výživy, priority, část I., specifikace doplňků, výběr auta

1AX2171, 1AS4630, 1M31960, 4AJ9183, 4AT7794

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK