Ekonomika eurozóny, na níž je závislá i ta česká, je na tom špatně a o moc lépe v příštích měsících nebude. I tak by se daly interpretovat aktuální hodnoty respektovaného německého indexu ZEW, který naznačuje náladu na finančních trzích. Jedna dobrá zpráva ovšem z německého Mannheimu, kde institut ZEW sídlí, přišla. Nadprůměrná inflace bude klesat, myslí si analytici, kteří se na sestavování indexupodílejí.
Index ZEW pro očekávaný vývoj eurozóny v srpnu činil -55,7. Byl tak o osm bodů vyšší než v červenci a o pět bodů vyšší než čekali analytici. I tak ale jeho hodnota znamená, že je o 55,7 procenta více těch oslovených ekonomů, kteří předpovídají zhoršení ekonomické situace, než těch, kteří věří v růst. Index je hluboko pod dlouhodobým průměrem +28,3 bodu. Pro Německo, kam směřuje třetina českého vývozu, činí index -55,5. Předpověď tedy i tam zní: „Hospodářství na tom bude hůř.“ Experti se přesto zatím zdráhají hovořit o recesi, komentuje výsledek srpnového šetření ZEW.
S recesí, chápanou jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí s poklesem HDP, se v Evropě už potýkají dvě země – Dánsko a Estonsko. Další mají k tomuto stavu nakročeno. Hrubý domácí produktse ve druhém letošním čtvrtletí propadl ve srovnání s prvním kvartálem v Německu, Francii, Itálii a Lotyšsku, hlásil na začátku měsíce Eurostat. V mínusu skončila poprvé v historii i eurozóna. Výhled na třetí čtvrtletí je sice opatrně optimistický, ale například v Německu se odhaduje mezičtvrtletní růst kolem nuly. Francie raději varuje, aby nikdo se zlepšením ve třetím čtvrtletí nepočítal.
Evropské ekonomice může podle analytiků pomoci oslabující euro, které od začátku července ztratilo sedm procent. To by mohlo pomoci firmám, které vyvážejí své výrobky. Příznivou zprávou je i zlevňující ropa a další komodity. Nicméně příznivý dopad jejich klesajících cen částečně omezuje právě snižování hodnoty eura vůči dolaru. Zatímco od začátku července ropa v dolarech zlevnila v průměru o patnáct procent, v eurech to bylo zhruba o deset procent. „I když zlevňuje, je ropa stále příliš velkým břemenem,“ řekl denníku Handelsblatt Matthias Rubisch z Commerzbank.
Kvůli hrozící stagnaci a možná i recesi začínají bít na poplach evropští politici. Francie, která nyní Evropské unii předsedá, chce do září připravit balík opatření, kterými země eurozóny podpoří ekonomický růst. „Máme společný hospodářský prostor, společnou měnu, a proto musíme své politiky koordinovat,“ prohlásil na tiskové konferenci francouzský premiér Francois Fillon. Konkrétní podobu navrhovaných opatření ovšem neuvedl. Dodal pouze, že minimálně pokud jde o Francii, nepřicházejí v úvahu vládní balíčky, které by do ekonomiky napumpovaly další peníze. K takovému kroku přitom nedávno sáhlo Španělsko, jehož vláda chce hospodářství oživit injekcí dvaceti miliard eur.
Česko je na tom zatím ve srovnání se západní Evropou dobře. Tuzemská ekonomikasice roste pomaleji než loni, ale stále poměrně svižne. Ve druhém čtvrtletí poskočil HDP v meziročním srovnání o 4,5 procenta. Oproti letošnímu prvnímu kvartálu si polepšil o 0,9 procenta. Celkem by letos měla česká ekonomika vzrůst o 4,2 procenta, odhaduje Josef Novotný, analytik Fio. Pokud se ovšem hospodářství eurozóny rychle nevzpamatuje, mělo by se Česko připravit na ještě nižší čísla, varují někteří ekonomové.
Končí Česku dobré časy rychlého růstu? Jak se na takovou možnost připravujete? Podělte se o názor.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
