Varování třetí: maloobchodní tržby

Finanční analytici očekávali čtyřprocentní růst, největší pesimisté dvouprocentní. Ve skutečnosti však maloobchodní tržby bez sezónního očištění klesly v březnu o 2,1 procenta, včetně motoristického segmentu činil propad pak 2,9 procenta. „To je již opravdu velké zklamání,“ komentovala nejnovější údaje Českého statistického úřadu Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.

Příčiny zúžení soukromé spotřeby jsou statistické (vyšší základna loňského roku, tj. loňské maloobchodní prodeje byly mimořádně vysoké třeba i kvůli teplejšímu počasí než letos v březnu. Vloni bylo rovněž o dva pracovní dny více), ale také reálně-ekonomické: vysoká inflace, nové daně i poplatky a nejistoty spotřebitelů ohledně dalšího vývoje. „Je možné, že březnový propad maloobchodu mimo jiné souvisí také se zpomalením růstu mezd v březnu (v průmyslu růst reálných mezd zpomalil z 5,2 procenta na 1,6 procenta) a s odloženým nárůstem mezd, který by měl zaměstnancům kompenzovat vysokou inflaci v prvních měsících roku,“ dodává Helena Horská, analytička Raiffeisenbank.

Méně se v březnu prodávaly nejen potraviny (tržby za ně klesly o 3 %), ale i nepotravinářské zboží. Nejhlubší propad poptávky pak zaznamenalo farmaceutické zboží, drogerie a kosmetika. O tom, že zdražení nebylo jediným důvodem zúžení soukromé spotřeby, svědčí i zpomalení tempa růstu prodejů právě v těch segmentech, kde k růstu cen nedochází, například u textilu a obuvi, nebo v internetových a zásilkových obchodech.

Co se motorových vozidel týče, méně se jezdilo, nakupovalo a opravovalo. Prodeje se v motoristickém segmentu snížily meziročně o 4,4 procenta. Přičemž tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly o 5,3 procent a za prodej pohonných hmot o 2,5 procenta.

Březnový pokles maloobchodních tržeb byl prvním měsíčním propadem za více než čtyři roky. Přesto, že byl výrazně hlubší, než ekonomové očekávali, a navzdory tomu, že to byl již několikátý makroekonomický ukazatel, jenž byl horší než původně předpovídaný, zapadá nicméně do celkového scénáře očekávaného letošního zpomalování hospodářského růstu. „Lednová a únorová čísla byla naopak lepší než očekávaná, takže se to nyní vzájemně vyrovnává,“ uklidňuje Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.

Na pokles hospodářského výkonu stále působí dva hlavní vlivy: úvěrová krize v USA , která enormně zvedá úrokové sazby a tím podvazuje průmyslovou výrobu a zvyšuje inflaci, a odbytová krize, která se již docela citelně projevuje v některých odvětvích, například v dřevařství.

„Průmyslovým podnikům klesají zakázky, výroba klesá také v Polsku, Německu nebo na Slovensku, nejen u nás,“ připomíná Pavel Mertlík a dodává: „Pokles ekonomiky je znát a ve druhém čtvrtletí bude prudší než v prvním kvartálu, trend je zhoršující. Dokud ale neznáme strukturu růstu HDP (Hrubého domácího produktu) v prvních třech měsících, držíme naši původní předpověď celoročního růstu hrubého domácího produktu o 4,9 procenta.“

Za první letošní čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ stoupl HDP meziročně o 5,4 %, zatímco ekonomové předpovídali většinou 5,6 procenta. Proti posledním čtvrtletí 2007 se tempo růstu zpomalilo o 1,2 procentního bodu. Revizi (podrobnější údaje) o HDP zveřejní ČSÚ počátkem června.

Ekonomové očekávají, že maloobchodní tržby ještě klesnou a za celý tento rok se zvýší zhruba o 4 procenta, když loni vzrostly o 7,7 procenta.

Plánujete také, že se letos budete více uskrovňovat? Podělte se o názor.