Hrubý domácí produkt obsahuje všechny nové hodnoty vytvořené za dané období. Ten český vzrostl v loňském čtvrtém čtvrtletí o 6,6 procenta a za celý rok 2007 o 6,5 procenta. Český statistický úřad tak upravil své předchozí odhady, a to směrem dolů. Kvartální růst snížil o 0,3 procentního bodu, celoroční o 0,1 procentní bod. I tak České zažilo nejrychlejší roční hospodářský růst od svého vzniku.
Loni hnala ekonomiku kupředu především soukromá spotřeba. Je to důkaz, že Češi cítí, že bohatnou a mohou si dovolit více utrácet. Je to patrně i díky tomu, že se za celý rok 2007 snížila nezaměstnanost o 1,8 procentního bodu ve srovnání s rokem 2006, v posledním čtvrtletí dokonce o 1,9 procentního bodu v meziročním srovnání. Více lidí tedy mělo práci a užívalo si příjmů z mezd, které loni rostly rekordním tempem. Růst průměrné mzdy spolu s počtem vyplácených mezd způsobil nárůst celkem vyplácených mezd o 9 procent. I když je to poměrně vysoké číslo, bylo vyváženo růstem produktivity práce a nemá tedy čistě inflační dopady – za ty peníze se opravdu vytvořilo více zboží a služeb (mzdové náklady na jednotku produkce klesly).
Dalším motorem růstu byly investice, meziročně se zvýšily o 8 procent. Za tím lze tušit stavbu nových továren, pořizování nových strojů a zařízení a obnovu těch starých. Investoři využívali trvajících nízkých úrokových sazeb. Třetím hlavním přispěvatelem k hospodářskému růstu ČR byl zahraniční obchod. Silný kurz koruny se v minulém roce také ještě nestačil zcela projevit.
Na poptávkové straně k ekonomickému růstu přispěla 2,6 procentního bodu konečná spotřeba (domácností , státních institucí i exportérů). U státních institucí v posledních třech měsících minulého roku stálo za pozornost zvýšení výdajů na opravy silnic a do zdravotnictví.
Z hlediska jednotlivých odvětví loni hospodářskému růstu nejvíce pomohly investice do nákupů a oprav motorových vozidel, investice do strojů a zařízení a investice do bydlení. Posledně jmenované vzrostly o 7,2 procenta, což souvisí jak s vyšší zaměstnaností a růstem příjmů obyvatel, tak také s růstem jejich zadluženosti a poměrně nízkými úrokovými sazbami na hypoteční úvěry po většinu minulého roku.
Česká ekonomika tedy loni i po revizi ČSÚ rostla mimořádně rychlým tempem, rychlejším, než očekávaly státní instituce (např. ministerstvo financí) i nezávislí ekonomové. Přírůstek hrubého domácího produktu ČR překonal dva a půlkrát průměrné tempo růstu HDP evropské sedmadvacítky a trojnásobně tempo růstu zemí eurozóny.
Nyní však ekonomové očekávají zchlazení konjunktury. Ekonomika naráží na meze svých růstových zdrojů (úrokové sazby, možnosti pracovního trhu, výrobní kapacity). Export se brzy začne potýkat s vysokým kurzem koruny a slábnoucí poptávkou po českém zboží v zemích západní Evropy, které letos očekávají zpomalení tempa růstu HDP. V neposlední řadě se projeví také pokračující růst cen hlavních průmyslových surovin včetně energie a růst úrokových sazeb.
„Na všech frontách čekají ekonomiku spíše horší zprávy,“ varuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance. „Za varovné lze považovat i to, že v ekonomice rostou zásoby, které bude třeba jednou vyčerpat. V roce 2008 proto očekáváme zpomalení růstu na 5,1 procenta. V globálním porovnání se ale české ekonomice povede skvěle,“ ujišťuje Pikora.
Jak dlouho ještě může české ekonomice vydržet tak rychlé tempo růstu? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem