Arabští šejkové mají pořekadlo: „Děda jezdil na velbloudu, oni sami jezdí mercedesem, synové létají tryskáčem a jejich vnuci budou zase jezdit na velbloudu.“ Arabové prostě vědí, že ropa jednou dojde. Nejen oni se přitom už několik let snaží zjistit, kdy a kteří vnuci na velblouda opět usednou. Jednou z teorií, která se snaží předpovědět konec ropného věku je tzv. teorie ropného zlomu (český ekvivalent anglického pojmu „oil peak“). Tu se snaží v knize Nejistý plamen českým čtenářům představit geolog Václav Cílek s fyzikem Martinem Kašíkem.
Ropný zlom je časový okamžik vývoje lidstva, od něhož už bude těžba ropy pouze klesat. Po mnohaletém nárůstu přijde pokles nabídky ropy, protože už nebudou existovat ložiska, která by nahradila ta vyschlá nebo vysychající.
Sami autoři jsou přesvědčeni o tom, že ropný zlom nastane zhruba za 10 až 15 let, ale přitom se snaží argumentovat pro i proti této teorii. Těžkosti při stanovování přesného data jsou značné z několika důvodů.
Ropa je surovina, která má značný politický náboj, takže je velice složité zjistit, jaké jsou její skutečné světové zásoby. Jako příklad autoři uvádějí třeba členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), které si koncem 80. let rozdělily těžební kvóty na základě zjištěných zásob ropy, které se nalézají pod jejich územím. Přes noc tehdy šest států ohlásilo růst zásob ropy o 42 až 197 procent, protože se chtěly na ropných ziscích více podílet. Svět tím na oplátku získal vidinu dalších zásob ropy asi na deset let. Odhad miliard barelů, které jsou stále pod zemí, je tedy značně nejistý, protože se sestavuje prostým dotazníkovým způsobem.
Názory vědecké veřejnosti ohledně data, kdy by mohl ropný pramen začít vysychat, se značně různí. Rok 2035 je jakési střední datum, od kdy by mohla nabídka slábnout. Ale otázky, na které se dá zatím pouze velmi těžko odpovědět, jsou míra technologického pokroku, růst světové ekonomiky a hlad po ropě a stejně tak i vývoj v ostatních oblastech energetiky a výzkum nových paliv, díky kterým se dá snížit závislost na ropě. Zatím je energetická návratnost mnoha takových nadějných projektů velice nízká.
Čtenář by měl počítat s tím, že text doplňuje řada ilustrací a pasáží, které se samotnou problematikou ropného zlomu souvisí spíše okrajově a četbu zpomalují. Ale i tak je zajímavé nahlédnout pod pokličku ropného světa. Ropný zlom v USA nastal v roce 1971, po 112 letech od doby, kdy byl vyhlouben první ropný vrt. Svět na svůj ropný vrchol zatím nejspíš čeká.
Jak dlouho ještě podle vás vydrží světu zásoby ropy? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem