Češi věří domácí ekonomice jen z poloviny

Evropané ekonomikám svých států většinou věří. Češi se s důvěrou pohybují někde uprostřed. Zjistil to průzkum veřejného mínění Eurobarometr zveřejněný na konci listopadu. Jeho vypovídací schopnost ovšem poněkud snižuje skutečnost, že výzkumníci sbírali odpovědi od května do srpna. Tedy v době, kdy se o hrozící hypoteční krizi za oceánem jen mluvilo, úrokové sazby v některých evropských zemích byly nižší než dnes a sotva kdo v médiích strašil americkou recesí, která může stáhnout ke dnu i zbytek světa.

Nicméně přesto je zřejmé, že občané zemí, které se dostaly z několikaleté stagnace, si pozitivního vývoje všimli. Letos si například tři čtvrtiny Němců myslí, že stav německého hospodářství je dobrý. Loni na podzim to bylo jen 43 procent respondentů. Podobný posun zažívá i Slovensko. Tam se letos vyjádřilo kladně o stavu ekonomiky 55 procent lidí, zatímco před rokem ho chválilo jen 34 procent Slováků. Česko zásadní obrat v důvěře lidí nezaznamenalo. Letos hodnotí ekonomickou kondici České republiky dobře 45 procent lidí. Naopak pokračující ekonomické problémy se podepsaly na odpovědích Maďarů. Jen devět procent respondentů hodnotí maďarskou ekonomiku jako dobrou.

Pozitivní vnímání vývoje ekonomiky ovšem v Evropanech nevzbuzuje přílišný optimismus, pokud jde o jejich rodinnou finanční situaci. Její zlepšení v příštích dvanácti měsících očekává 27 procent z nich. Nejsvětleji vidí blízkou budoucnost Litevci, Lotyši, Estonci, Švédové a Britové. Z nich si prý polepší více než třetina. Nejpesimističtější jsou Maďaři, z nichž téměř polovina očekává zhoršení rodinné finanční situace. V Česku jejich názor sdílí čtvrtina obyvatel, 54 procent, což je stejně jako evropský průměr, si myslí, že vše zůstane při starém.

Celkově se Evropané nejvíce bojí nezaměstnanosti (34 %). Za největší problém ji považují obyvatelé starých členských států. Rostoucích cen se obává celkem 18 procent Evropanů. Nejvíce jich žije v Lotyšsku a na Maltě. V Česku se inflace obává čtvrtina populace. Pro Čechy, 39 procent, ovšem představuje největší problém stav zdravotnictví.

Výzkum rovněž zjistil, že Evropané chtějí bojovat proti globálnímu oteplování. Na úrovni Evropské unie by se s oteplováním mělo něco dělat podle 57 procent Evropanů. Nejvíce nakloněni unijní aktivitě jsou Řekové (87 %), Kypřané (87 %) a Švédové (76 %). Češi jsou s 54 procenty příznivců unijní akce opět někde uprostřed. Na opačném konci spektra jsou Estonci (35 %), Poláci a Litevci (oba po 41 %). Ovšem podle 89 procent Evropanů by Evropa měla do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent, jak si Unie už letos na jaře předsevzala. Největší příznivci tohoto radikálního cíle žijí opět v Řecku, na Kypru a ve Švédsku. Mezi Čechy má toto předsevzetí 57 procent přívrženců. Nejméně oslovilo Poláky a Litevce.

Jak hodnotíte finanční situaci své rodiny v příštím roce vy?