Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Doháníme Západ?

Už jsme se dávno měli mít jako Rakušáci, ne? Daří se nám dohánět vyspělé evropské ekonomiky, nebo vlak mizí za zatáčkou a my ho ztrácíme z očí? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, Víta Samka a dalších osobností ze světa ekonomiky, politiky a financí.
Očima expertů: Doháníme Západ?

V loňském roce naše ekonomika po několika nepříjemných letech stagnace konečně zabrala. Hospodářské výsledky posledních měsíců napovídají, že se dál blýská na lepší časy. Analytici si pochvalují solidní růst hrubého domácího produktu, nižší nezaměstnanost a také vyšší spotřebu domácností.

Hdp na českou a německou hlavu

Zvětšíte klikem. Zdroj Eurostat

Čte se to moc hezky, jenže pohled z jiného úhlu přináší okamžité vystřízlivění. Dejme věci do souvislostí: Pořád se ani zdaleka nedokážeme přiblížit rozvinutějším evropským zemím. Naopak se nám stále víc vzdalují. Mzdy tu rostou pomaleji, kupní síla je ve srovnání se Západem směšná. A alarmující je, že lepší výsledky než my začínají pravidelně vykazovat ostatní postkomunistické státy regionu. Optimistické prognózy z devadesátých let minulého století jsou ty tam. A nabízí se otázka, jestli je vůbec možné při současném modelu uspořádání a fungování Evropy rozvinutější státy dohnat, nebo nás čeká věčný život „na periferii“…

Jak se na věc dívají ekonomové, politici, zástupci podnikatelů a odborů? Daří se Česku dohánět Západ, nebo naopak nabíráme stále větší ztrátu? Jak jsme na tom 25 let po revoluci a jedenáct let po vstupu do Evropské unie po hospodářské a ekonomické stránce? V čem se rozvinutým ekonomikám přibližujeme a kde naopak stále víc zaostáváme?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+70
Líbí
Nelíbí

Bohužel, česká ekonomika přestala dohánět Západ v roce 2008. Tehdy konvergence skončila a začala divergence. České mzdy rostou pomaleji než německé a v eurovém vyjádření dokonce klesají. Jistě, je to báječná věc pro zahraniční majitele českých montoven, ale běžný obyvatel této země taktiku „chudobou k bohatství“ asi neocení.

Spočítáme-li hrubý domácí produkt na obyvatele v nominálním vyjádření (často opakuji, že za šidítko zvané „parita kupní síly“ si kilometr za Rozvadovem již nic nekoupíte), zjistíme velmi nepříjemnou skutečnost. V roce 2008 jsme byli na 49,5 procentech německé úrovně. V roce 2014 jsme poklesli na 41,8 procenta, což odpovídá úrovni z roku 2006. Pro srovnání, Slovensko je stále pod českou úrovní, ale aspoň si drží svoji pozici a nezhoršuje se.

Hlavním faktorem, kvůli kterému Česko není rozvinutou ekonomikou, je slabost domácího kapitálu, zejména menších a středních podniků. Na rozdíl od Německa je tento sektor zanedbáván, ne-li přímo systematicky devastován. Ale bez domácího kapitálu nelze ničeho významného a trvalého dosáhnout.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-56
Líbí
Nelíbí

Západ jsme už dohnali tím, že většina z nás každý večer kouká na seriál a že jsme si zvykli žít na dluh. Co nám chybí? Asi nejvíc to, že stále ve financování všechno jedeme přes státní fondy, vyplňovaní dotazníků nebo přes banky. Je třeba udělat víc investičních fondů, venture capital, financování start-upů… Sorry, ale byl jsem teď hodně v Silicon Valley a v Izraeli. Jsou to úplně jiné komunity – jedna je veliká a má neomezené možnosti, druhá z malého státu hodně sevřeného válkou, přesto v podnikání s novými nápady vynikla…

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
-15
Líbí
Nelíbí

Česká republika je součástí vyspělého světa. A není podstatné, jestli západního nebo východního. Ač sám častý kritik, musím objektivně přiznat, že se nemáme špatně a to, co jsme dokázali za uplynulé čtvrtstoletí, zaslouží respekt. Hlavní zásluhu na tom ovšem nenesou ani předešlé, ani současné vlády, ale to, že zde máme pracovité, tvořivé a v zásadě i zodpovědné firmy i pracovníky. Vynikáme v praktičnosti, technické znalosti a spolehlivosti. Naopak zaostáváme v rychlosti překlopit nápady do reality, jsme příliš obezřetní a jsme slabí dobyvatelé.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+30
Líbí
Nelíbí

Růst České republiky patří, a to bohužel dlouhodobě, k nejpomalejším v rámci nových členských zemí Evropské unie ze střední a východní Evropy. Roční tempa růstu u našich sousedů Slovenska a Polska a ještě víc u pobaltských států se v posledních letech stabilně pohybují mezi třemi a čtyřmi procenty. Teprve v loňském roce po dlouhých letech faktické divergence začala Česká republika k vyspělé části Evropské unie opět konvergovat. Podle odhadu dosáhla loni výkonnost české ekonomiky vůči zemím eurozóny cirka 75 procent, vůči Německu cirka 65 procent.

Důsledkem tohoto nelichotivého vývoje pak je, že se neuzavírá (a v některých okamžicích se dokonce rozšiřuje) mezera ve mzdových úrovních, příjmových úrovních a koneckonců i v celkové životní úrovni obyvatel. V roce 2014 dosáhla výše hodinových hrubých mezd v Česku 29 procent úrovně Rakouska a 28 procent Německa. Jinak řečeno, za průměrnou mzdu jednoho rakouského nebo německého zaměstnance si můžou firmy z těchto zemí za hranicemi najmout dělníky tři a ještě jim zbude.

Česká republika a čeští občané nevstupovali do Evropské unie, a už vůbec nebudou chtít přijímat euro s vizí, že zůstanou mezi nejchudšími v Evropě. Musí tedy dojít k zásadní změně ve směru hospodářské politiky, k podstatnému urychlení ekonomického růstu a reálné konvergence. Kdybychom pokračovali v dosavadním přístupu, pak by vyrovnání mzdových úrovní s nejbližšími vyspělými sousedy trvalo zhruba sto let! Proto ČMKOS odmítá pokračování politiky levné práce, depreciaci kurzu české koruny a následné udržování pevného kurzu koruny vůči klesajícímu euru ze strany ČNB.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+50
Líbí
Nelíbí

Podle statistik se už deset let potácíme kolem 80 procent průměru Evropské unie, pokud jde o výši příjmů měřených paritou kupní síly. Německo mezitím uteklo ze 115 procent na 123 procent průměru. Místo toho, abychom doháněli Západ, nůžky se rozevírají. Jinými slovy, dohánění Západu v životní úrovni se zastavilo. Například Švýcarsko za stejnou dobu vyrostlo z úrovně 130 procent průměru Unie na 163 procent a Slovensko z 57 na 75 procent. Naše ekonomika neroste a můžou za to vysoké daně, obrovská byrokracie a státní zadlužování. Západ jsme bohužel dohnali ve výši daní a ve výši dluhu, a proto ho nemůžeme dohnat v životní a ekonomické úrovni.

Aleš Chmelař

hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády

Aleš Chmelař
+23
Líbí
Nelíbí

Zní to paradoxně, ale Západ doháníme, a zároveň za ním zaostáváme. Doháníme ho, protože náš reálný růstový potenciál a predikce na další dva roky jsou mírně lepší než průměr západní Evropy. Zároveň ale zaostáváme, protože mezera mezi námi a západní Evropou se už čtvrt století nezmenšuje. Na začátku devadesátých let tvořila v běžných cenách ročně na hlavu čtrnáct tisíc a v kupní síle šest tisíc eur. Dnes je to osmnáct, respektive sedm tisíc. Zaostáváme také kvůli tomu, protože cestou, kterou dnes rosteme, západní Evropu dohnat zřejmě nemůžeme. Každoročně opouští naši zemi šest až osm procent HDP v podobě zisku z bývalých zahraničních investic. Tyto peníze slouží ke kapitalizaci především západní Evropy a tím přispívají k jejímu vyššímu růstu. V principu na tom není nic špatného. U nás ovšem tyto zdroje nejsou dostatečně kompenzovány investicemi novými, ať už zahraničními, nebo domácími. Už z principu věci tedy západní Evropu můžeme dohnat jen těžko. Pokud se tedy nepustíme do rekonstrukce českého hospodářského modelu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-31
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo popsal stav věcí, případně i příčiny nejlíp?

Nedávno jsem četl studii Normal Countries: The East 25 Years After Communism rusko-amerického ekonoma Andreie Shleifera, profesora ekonomie z Harvardu, a Daniela Treismana, profesora katedry politických věd Kalifornské univerzity v LA. Nechám hovořit hlavně je, byť se závěry týkají nejen Česka. Oba autoři sesbírali rozsáhlou statistiku k ekonomické výkonnosti, životnímu standardu a zdravotnímu stavu obyvatelstva i k politickým reáliím – jak v zemích střední a východní Evropy, tak v zemích, které vznikly rozpadem Sovětského svazu. Jejich verdikt je jasný: z daných států se v posledních 25 letech staly „normální země“, v některých ohledech jsou na tom dokonce lépe než normál. Tahle „normalizace“ byla kýžená. Jejich občané žijí bohatší životy, v doslovném i přeneseném smyslu slova, dožívají se vyššího věku a jsou obecně šťastnější.

Tak například: orientace na volný trh je dnes v postsocialistických zemích zřetelnější než ve zbytku světa. Index ekonomické svobody, který sestavuje Fraser Institute, v nich v roce 2011 dosahoval průměrně sedmi bodů, zatímco celosvětový průměr činil 6,8. Hospodářsky tyto země rostly v období 1990 až 2011 ve střední hodnotě rychleji než zbytek světa ve svém mediánu. Třeba v Polsku úroveň spotřeby stoupla o 146 procent, což je nárůst srovnatelný s tím, co prožila Jižní Korea, jeden z „asijských tygrů“. V Polsku (a také ve Slovinsku a Litvě) je dnes víc automobilů v přepočtu na obyvatele než v Británii. Lidé z postsocialistického světa přitom cestují v nepoznané míře – v roce 2012 podnikli téměř 170 milionů mezinárodních turistických výletů. Vzrostla rozloha obytného prostoru – třeba v Česku téměř o sto procent. Míra vlastnického bydlení je v těchto zemích jedna z nejvyšších na světě, ve všech přesahuje 75 procent (pro srovnání, v Británii činí 67 a v Německu 53 procent). Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko podle autorů studie vykázaly nejstrmější pokles v míře výskytu kardiovaskulárních chorob, který byl kdy pozorován. Do některé z institucí vyššího vzdělání bylo v roce 2012 přijato v průměrné postsocialistické zemi víc lidí než ve Švýcarsku. Míra příjmové nerovnosti přitom zůstává v postsocialistickém světě na nižší úrovni než v ekonomicky srovnatelných zemích z jiných částí zeměkoule. A tak by se dalo pokračovat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 5. 2015 8:30, mezizi

Dohnat ano, ale nepředehnat! Aby neviděli naše holé prdele!

Reagovat

 

+35
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 5. 2015 6:30, jan68

Pri srovnavani mezd, respektive zivotni urovne, se zapomina na jednu vec, cesi maji mnohem vyssi prijmy nez je psano v oficielnich statistikach.

Reagovat

 

-16
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

22. 6. 2015 | 8:31 | Karel

Nůžky se budou rozvírat. V učasné době Platí Němci za tranzit plynu nám a Ukrajině. V budoucnu budeme platit my a Ukrajina Němcům(plyn půjde buď přes Turecko nebo Německo). více

22. 5. 2015 | 10:20 | jihra

Při čtení článku jsem si vzpomněl na jeden vtip z dávných dob. Komouši kdysi říkali, že ten západ musíme dohnat a předehnat. Pak už, že nesmíme ztratit stopu. více

18. 5. 2015 | 13:33 | josef

Nemecko ale melo ty firmy soukrome, nikoliv statni! více

16. 5. 2015 | 18:00 | Robert

Máte svým způsobem pravdu...před 25ti lety jsme nebyli ve stejném postavení se západem. Ale na druhou stranu třeba Německo po druhé světové válce také nebylo ve stejném postavení s ostatními zeměmi...hospodářství bylo v katastrofálním...více

16. 5. 2015 | 12:20 | Hunter

S první polovinou vašeho příspěvku souhlasím - "západ" dohnat nemůžeme, protože ten si hned v roce 1990 zajistil takové podvázání východních ekonomik, aby to nebylo možné.
Mohli bychom se vracet dále do minulosti a říkat...
více

Čtenáři také navštívili

14. 11. 2014 |  | 11 komentářů

Očima expertů: 25 let poté. Co se podařilo, co jsme zkazili?

Od sametové revoluce uplynulo čtvrtstoletí. Jakých úspěchů za tu dobu naše hospodářství dosáhlo a kde jsme naopak udělali největší chyby? Přečtěte si pohled jednoho z architektů kuponové privatizace Dušana...

21. 5. 2013 |  | 3 komentáře

Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

Valtr Komárek byl mimořádnou osobností. Jeho význam byl mnohem větší, než odpovídalo jeho politickým aktivitám po roce 1990.

19. 4. 2013 |  | 4 komentáře

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

11. 4. 2013 |  | 14 komentářů

Maďarů už uteklo za lepším půl milionu. Začne emigrace z Česka?

Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem do bohatší západní...

30. 3. 2013 |  | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta plná státních regulací... celý článek

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dobrovolná nezaměstnanost, Going public, Investiční bankovnictví, kreditní karta easy, výpověď pro nadbytečnost, a karta, kreditní karta viva, diners club, Akcenta, vedení firmynároky trhu, Elektron, hospodářské výsledky, konkursní řízení, bezcelní, cena zlata, kodex mobility klientů, ETF, Odkup leasingových pohledávek

3AR2442, 7T80100, 7T80096, 1SX1581, 1SX1581

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK