Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kovaná ekonomie: Snobové, pokusní králíci z vlastní vůle

| rubrika: Seriál | 7. 10. 2014 | 3 komentáře
Často se více či méně v nadsázce říká, že motorem veškerého pokroku je lidská lenost. Něco na tom bude, neměli bychom ale z lenosti opomenout ještě jeden motor: touhu trochu se vytáhnout a ukázat, že mám na něco víc než ostatní. Poděkujte snobům. To oni si pořizují za velké peníze novinky a sponzorují tak výzkum a vývoj. A ještě nasazují život při jejich testování.
Kovaná ekonomie: Snobové, pokusní králíci z vlastní vůle

Snobové a vůbec lidé, kteří – slovy ekonomů – okázale spotřebovávají, jsou někdy oprávněně terčem posměšků a jízlivostí. Přitom ale často plní záslužnou společenskou roli. Bez ironie. Když si někdo vyjde s tygrem na vodítku, jen aby ukázal, že na to má, jde o „snobárnu“ celospolečensky zřejmě zcela nepřínosnou. Pokud se ale něčí snobismus projevuje dychtěním – vyvolaným třeba touhou pozičně závodit – po nejnovějších technologických hračkách, ať už jde o auta či elektroniku, je to něco jiného.

Kovaná ekonomie

Texty Kované ekonomie připravuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Dosud vyšlo:

Roklen 24

Finanční skupina Roklen, za kterou stojí řada bývalých vrcholných manažerů společnosti Patria, je vznikající unikátní platformou produktů a služeb investičního bankovnictví. Ty budou vyvíjeny přesně podle individuálních potřeb klientů a nabízeny v lepší kvalitě a rychleji než u konkurence. Součástí skupiny je i fundamentální ekonomický portál Roklen24.cz.

Děkujme snobům

Byli to právě takoví snobové jak vystřižení z Velkého Gatsbyho kteří se v Americe jako první – někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století – začali „předvádět“ v automobilech. Auto byla v té době nebetyčně drahá záležitost. Ale právě zájem o odlišení, o heč heč zpoza volantu, o demonstraci relativního bohatství, vedl tehdejší snoby k tomu, že si ho pořídili. Jejich poptávce vyšla vstříc společnost Duryea Motor Wagon Company, první americký výrobce aut, založený roku 1893. Na Charlese a Franka Duryeaovy navázal roku 1902 Ransom Olds, zakladatel Oldsmobile. A o rok později i Henry Ford, jehož společnost tehdy uvedla první cadillaky. Lačný zájem snobů a bohatců přesvědčil výrobce, že automobil je neuvěřitelně perspektivní, a potenciálně dokonce revoluční vynález. Bylo jim ale jasné, že dokud zůstane záležitostí „horních deseti tisíc“, zatímco zbytek se stále bude dopravovat „koňmo“ nebo po železnici, k žádné revoluci, na které by mohli opravdu královsky zbohatnout, nedojde.

Věci se začaly měnit roku 1908. Tehdy Henry Ford uvedl svůj legendární Model T. Tohle auto dostalo Ameriku za volant. Ford totiž rozvinul úsporný a vysoce hospodárný výrobní postup, který umožnil vyrábět auta levná natolik, že si je mohla dopřát i střední třída. Díky „téčku“ se stal jedním z nejbohatších mužů Ameriky. Mezi lety 1908 a 1927 jeho závody vyrobily více než patnáct milionů kusů vozu, který se zasloužil o rozvoj amerického automobilismu snad jako žádný jiný. Nikdy by ale k takovémuto rozmachu nedošlo nebýt snobů a lidí lačných okázalé spotřeby; nebýt tedy těch, kteří si řekli, že takový oldsmobile nebo cadlliac, rok výroby 1904, bude možná skvělým prostředkem dopravním, především ale skvělým prostředkem demonstrace vlastního relativního bohatství (čili i prostředkem k docílení vlastní spokojenosti). Tato obyčejná snobská touha po štěstí byla prvotním hybatelem; bez ní by lidé jako bratři Duryeovi, Olds nebo Ford patrně nikdy nemohli zjistit, jak potenciálně vysoce perspektivní vynález automobil vůbec je. Ano, snobové byli tehdy svým způsobem „pokusnými králíky“. Jako nesčetněkrát předtím, jako nesčetněkrát potom. Děkujeme snobům.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Smrt v plamenech

Celospolečensky kýžený akt snobské a okázalé spotřeby totiž mívá i svá rizika, pročež snobové a jim podobní zaslouží ještě dodatečnou porci uznání. Opět – bez ironie. Jsou pokusnými králíky, testují něco do té doby nepříliš vyzkoušeného. Což může být i smrtelně rizikový podnik.

V letech 2013 až 2014 hostilo washingtonské Národní poštovní muzeum jednu pozoruhodnou výstavu. Zajímavým exponátem přispěla rodina Burtise „Berta“ Dolana. Byl to ohořelý lístek s číslem 2398. Dolan si ho koupil 1. května 1937, dva dny předtím než z německého Frankfurtu vzlétla na svůj osudový let vzducholoď Hindenburg. Lístek je zřejmě jediným svého druhu, který se dochoval. Dolan, manažer v kosmetickém byznysu, a jeho obchodní partner Nelson Morris, se dobře znali z Chicaga, kde oba pracovali. Na jaře roku 1937 se oba vydali na obchodní putování po starém kontinentu. Jejich cesty se zkřížily ve Francii, v Nice. Morris Dolana přesvědčil, aby pozměnil svůj další cestovní plán: proč domů cestovat po moři, proč to nevzít vzducholodí, tím novým Hindenburgem? Uhradil za něj i dodatečné výdaje – přece jenom let vzducholodí byl výrazně dražší než plavba zaoceánskou lodí. A Dolan ho na oplátku hostil v palubním baru. Tři dny po frankfurtském vzlétnutí, 6. května 1937 v podvečer východoamerického času, oba z oken umístěných na pravoboční „promenádě“ vzdušného plavidla (nezapomeňme, že bylo dlouhé jak tři fotbalová hřiště) sledovali, jak zřízenci popadli lana a jali se jimi při přistávacím manévru Hindenburg poutat. Když tu náhle celým tím obřím monstrem škublo. Monstrózně. Stroj se začal děsivě zmítat v dýmu a plamenech a pasažéry oblila hrůza. Oba přátelé se v panickém záchvatu rozhodli skočit z okna, nejprve Morris, pak Dolan. „Ruce jsem si přelámal, jako by to byla párátka,“ poznamená později Morris. Při výskoku se zle poranil. I tak se však po dopadu stačil ohlédnout po Dolanovi. Neviděl ho. Zřejmě u palubního okna ještě někomu pomáhal. Uvěznily ho hořící nosníky a traverzy, jeho poslední společníci při nedlouhé cestě životem. Zůstala po něm vdova Mildred a čtyři děti. A také pas a lístek č. 2398. Podle nich identifikovali jeho tělo.

Zkáza Hindenburgu na dobových záběrech

Konec zahnutého zobáku

Jistě, nebozí Morris i Dolan chtěli své blízké v Americe překvapit dřívějším příjezdem. Chtěli také ušetřit čas, který by jinak zabíjeli na palubě zaoceánské lodi. Zjevně ale také toužili poznat něco nového; něco, o čem budou moci vyprávět všem okolo; něco, čím budou moci svému okolí demonstrovat svoji relativní majetnost a naplňovat tak svůj pocit štěstí. Dolanův lístek stál tisíc říšských marek, což odpovídá zhruba dnešním 6500 dolarů, tedy přibližně 130 tisícům korun českých. V té době si za ně bylo možné pořídit automobil.

Anketa

Jdete po technických novinkách?

Zájem lidí Morrisova nebo Dolanova typu má ale přes svůj tragický rozměr i celospolečenský přínos: právě havárie typu pádu Hindenburgu, stroje, který by nikdy nevznikl nebýt poptávky bohatých lidí a snobů po novém druhu přepravy, jasně odhalily, že vzducholoď není ten pravý dopravní prostředek. Tím tak lidstvu umožnily se poměrně rychle přeorientovat na přece jenom výrazně bezpečnější leteckou přepravu. Někteří z lidí, jako byl Dolan, které touha po vlastním štěstí, po demonstraci relativního bohatství, pomohla přivést do role nevědomých pokusných králíků, zaplatili za tento příspěvek k rozvoji poznání lidstva cenu nejvyšší. Podobně třeba jako mnozí ze stovky pasažérů nadzvukového letounu Concorde, mířícího do New Yorku, který se v červenci roku 2000 zřítil krátce po vzlétnutí z pařížské ranveje. Let concordem, pochopitelně rychlejším strojem, než jsou běžná podzvuková letadla (v únoru 1996 zaznamenal concorde díky příznivému větru rekord na trase z londýnského Heathrow na newyorské letiště Johna Fitzgeralda Kennedyho, když ji zvládl za dvě hodiny, 52 minut a 59 vteřin), byl svého času také čímsi „lepším“. Rádi jej užívaly rockové a popové hvězdy, hollywoodští herci a další celebrity, vrcholní politici, šlechtici, vrcholní byznysmeni a boháči a smetánka vůbec; a snobové. K soukromým letům si jej také hojně objednával například nechvalně proslulý zairský diktátor Mobutu Sese Seko (ten dokonce v záchvatu megalomanie nechal v hloubi konžské džungle, kde si v místě svého rodiště zbudoval přepychový palác, postavit letiště s obří ranvejí, umožňující právě provoz concordů).

Pád letounu společnosti Air France významně přispěl k definitivnímu stažení concordů z provozu v roce 2003. Do té doby byl sice concorde označován za nejbezpečnější civilní dopravní letoun vůbec, ale už v letech 1995 až 2000 se množily poruchy jeho pneumatik, které v daném období byly přibližně třicetinásobně častější než u běžných podzvukových letounů; právě exploze pneumatiky se stala osudnou při zmíněné nehodě. Po ní se letu v concordu zkrátka začali obávat i snobové. Ani jim už ikonický letoun s „ohnutým zobákem“ nepřinášel uspokojení z demonstrace relativní zámožnosti – lépe řečeno toto uspokojení nevyvážilo strach ze smrti, z opakování francouzské tragédie, který poslední roky concordů provázel. A lidstvo tak zůstalo u pomalejších, podzvukových osobních letadel.   

Jak tedy vidno, výše relativního příjmu souvisí s mírou pociťované spokojenosti daného jedince, přičemž zároveň touha po této spokojenosti přispívá z dlouhodobé perspektivy k celospolečenskému rozvoji. Její důsledky totiž zprostředkovaně umožňují lidstvu „oddělit zrno od plev“, soustředit se dále v rámci inovačního procesu na ty hospodárnější a bezpečnější technologické prostředky a postupy a naopak dát sbohem těm neefektivním a nebezpečným typu vzducholodi nebo concordu. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

13. 10. 2014 | 0:10 | Livkdi

Máme lepší podzvuková letadla. Projít slepou uličku je taky náklad, nepočítají se jen náklady úspěšných pokusů. více

7. 10. 2014 | 16:25 | Hunter

"A lidstvo tak zůstalo u pomalejších, podzvukových osobních letadel."
A to konrkétně jak pomohlo pokroku a technické evoluci?
více

7. 10. 2014 | 14:45 | Klára

No jo, známe jedny typické snoby, někdy se musíme bavit. Vše se kupuje jen to nejdražší (nejdražší = nejlepší), pouze značkové zboží v drahých obchodech, potraviny jen v Globusu, u všeho se zdůrazní, že to bylo hodně drahé...více

Čtenáři také navštívili

28. 3. 2014 |  | 2 komentáře

Odkázali byste své jmění radši charitě, nebo bohatému podnikateli?

Miliardář Larry Page má jasno: dal by je jinému miliardáři, výrobci elektromobilů a fantastovi Elonu Muskovi.

22. 6. 2012 |  | 4 komentáře

My ty peníze musíme vyčerpat! Stát hledá „nový Apple“

Začínající podnikatelé prý nemají koho poprosit o investici. Vláda jim tedy dá miliardu a půl. Znovu ale řeší důsledek místo příčiny. Vy byste do „debilů ze Dne D“ svoje peníze vložili? Já ne.

7. 1. 2012 |  | 1 komentář

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální....

14. 5. 2011 |  | 19 komentářů

Karel Janeček: Víc už vydělávat nemůžeme

„Může to vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame… Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. A nikdo si na vás prstem neukazuje. Právě naopak. Poskytujete lidem něco, co potřebují....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Online obchodování, Rating, Ekonomický zisk, dluhy, notáři, smrt, východní evropa, litva, daň darovací, LBBW, plná moc, spiklenecké teorie, náhradní byt, Merck, Rada EU, maďarská cesta, důchodový systém, manager

1Z44448, 1Z44448, 7S33030, 7S33035, 7S33030

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK