Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Ekonomice se prý daří. Máme se radovat?

| rubrika: Očima expertů | 27. 6. 2014
Máme otvírat šampaňské, nebo jde o předčasnou radost? Na příčiny dobrých výsledků české ekonomiky jsme se ptali ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a dalších odborníků z řad finančních analytiků a exportérů.
Očima expertů: Ekonomice se prý daří. Máme se radovat?

Naší ekonomice se konečně začíná dařit. Vyplývá to nejen z čísel Českého statistického úřadu, ale i z optimistických vyjádření ekonomů a analytiků. Ti jsou většinou přesvědčeni o tom, že nejde jen o krátkodobý záchvěv, ale o začátek delšího trendu. Pozitivní je prý zejména to, že Česko svým hrubým domácím produktem opět dohání Evropu, která se nám v tomto ukazateli začala v posledních letech znepokojivě vzdalovat. Zástupci České národní banky si zase chválí, že roste důvěra v ekonomiku i mezi domácnostmi a firmami, což se projevuje ve zvýšené spotřebě. „Po pět let trvajícím nárůstu průměrných úspor při takřka stagnujících příjmech, po dva roky trvajících poklesech investic, po zpomalování oběhu peněz a propadu dynamiky mnoha cenových okruhů pod nulu reálné maloobchodní prodeje (nákupy občanů, ale i firem v maloobchodní síti) už takřka půl roku zřetelně rostou. A nejrychleji přitom rostou právě prodeje těch okruhů zboží, kde zvažování správného načasování nákupu hrálo i hraje větší význam,“ píše ve svém komentáři na blogu centrální banky její guvernér Miroslav Singer.

Někteří odborníci ale varují před přílišným optimismem. Větší růst HDP se prý po loňských špatných výsledcích dal očekávat tak jako tak a otázkou je i to, jestli se na konjunktuře sami aktivně podílíme, nebo je spíš dána jen naší pozicí exportní země, která těží z větší poptávky zahraničních ekonomik. Hospodářské výhledy analytiků do příštích období jsou každopádně pozitivní, takže nám nezbývá než doufat, že nepřijde rychlé vystřízlivění.

Co na optimistická čísla říkají naši odborníci? Můžeme se opravdu těšit na období delšího růstu, nebo je zatím radost předčasná? A dala by pozitivní čísla ještě zvýšit?

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+6
Líbí
Nelíbí

Opravdu, české ekonomice se nyní celkem daří. A myslím, že se nejedná o žádný krátkodobý záchvěv, nýbrž o trend delšího trvání. Pokud ovšem nenastane „událost černé labutě“, například závažné vyhrocení ukrajinského konfliktu. Dobré výsledky české ekonomiky si nejspíše budou chtít přivlastnit dvě instituce, z nichž ani jedna za ně nemůže, totiž Sobotkova vláda a Česká národní banka. Indicie ukazující na zlepšení ekonomiky byly totiž patrné nejen před nástupem současné vlády, ale dokonce i před listopadovou intervencí centrální banky za oslabení koruny.

Uvažme, že českou ekonomiku táhly v prvním čtvrtletí vzhůru dobrý výsledek zahraničního obchodu, rostoucí spotřebitelské výdaje a z menší části i resuscitovaná investiční činnost. Objem vývozu našich hlavních zahraničněobchodních položek, aut a elektroniky, expanduje v kladných číslech zhruba od loňského léta, a to zejména díky růstu ekonomik našich klíčových partnerů – Německa, Polska a Slovenska. Loni v létě také započalo mohutné poskytování dlouhodobých úvěrů, předpoklad to zvýšené investiční činnosti. A nálada spotřebitelů, která se dnes projevuje i jejich vyššími výdaji (díky docela slušnému růstu reálných mezd v prvním čtvrtletí), také vykazovala zlepšení už před intervencí České národní banky a nástupem vlády, a to poměrně dlouhou dobu.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory České republiky

Vladimír Dlouhý
-17
Líbí
Nelíbí

Po recesi v letech 2012 a 2013 je to určitě příznivá zpráva, a protože hospodářský růst v posledních letech hodně závisí na očekáváních, nechť se ekonomové radují a šíří optimismus… Navíc čísla ukazují, že z pohledu složek agregátní poptávky je to také „naše“ zásluha – podle posledních čísel v prvním čtvrtletí rostla konečná spotřeba o 1,4 procenta v reálném vyjádření (spotřeba domácností 1,5 procenta, vlády 1,4 procenta) a tvorba hrubého kapitálu o 2,5 procenta (po očištění od zásob rostla tvorba fixního kapitálu solidním tempem 5,2 procenta). Znamená to, že růst již není tažený pouze a jenom exportem.

Nemyslím, že to je jen krátkodobý záchvěv, jde asi o počátek růstového trendu, který by mohl trvat několik let. Problém je ale jinde – podaří se české ekonomice vrátit na konvergenční trajektorii, kdy náš růst je trvale rychlejší, než je průměr zemí eurozóny? Tak tomu bylo do roku 2007, od té doby však stagnujeme i z tohoto pohledu, a přitom sbližování ekonomické a životní úrovně je asi to, co občané dlouhodobě očekávají. To však souvisí se změnami na nabídkové straně, strukturálními reformami, podmínkami pro podnikání, kvalitou státní správy, s bojem proti korupci a s mnoha dalšími skutečnostmi.

Petr Dufek

ekonom, analytik ČSOB

Petr Dufek
-2
Líbí
Nelíbí

Česká ekonomika prožívá období konjunktury, kterou může narušit snad jen pouze výrazný či náhlý propad zahraniční poptávky či případný komoditní šok. Základní ekonomické fundamenty Česka zůstávají velmi solidní, navíc se řada z nich v průběhu času zlepšuje. Dosavadní vývoj naznačuje, že ekonomický růst v letošním roce překoná hranici dvou procent, a to jak díky rostoucí zahraniční poptávce, tak té domácí, především investiční.

Růst ekonomiky s sebou přináší i vyšší tvorbu nových pracovních míst, díky nimž bude i nadále klesat míra nezaměstnanosti. Předpokládáme rovněž, že přebytek zahraničního obchodu dosáhne v letošním roce nového historického rekordu, k němuž dopomůže především úspěšný vývoz osobních automobilů. Naproti tomu je stále ještě málo pravděpodobné, že by hospodářský růst přinesl i vyšší inflaci a přiměl tak centrální banku k přehodnocení její měnové politiky. Prostor vlády pro podporu ekonomického růstu vidím v těchto třech rovinách: v jasném nadefinování daňového systému, v podpoře veřejných investic a v efektivním a smysluplném čerpání evropských fondů.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+74
Líbí
Nelíbí

Nová pracovní místa (tzn. větší spotřeba lidí) budou, až když se naše ekonomika skutečně vrátí k růstu. Z první lekce makroekonomie: růst měříme hrubým domácím produktem. HDP = C + I + G + NX. Když to rozepíšu, je to změna nákupů lidí proti loňsku (C jako „consumption“, tedy spotřeba) + změna investic (I jako „investments“) + změna nákupů vlády (G jako „government“) + co zemi navíc proti loňsku vydělal mezinárodní obchod („NX“ je „net exports“, rozdíl mezi exportem a importem, někdy tedy označeno „Ex - Im“). 

Koukněte na obrázek. První člen rovnice je „C“ tedy spotřeba lidí. Poslední čtvrtletí nadějné, ale před 2008 tady byl příspěvek k růstu 1,5 nebo 2 procenta. Proč by ale lidi měli stále víc utrácet? Vláda říká, že přidá státním zaměstnancům. Pokud ano, proč by měli tyhle peníze hned utratit? Když vidíte, že se moc nenabírá, spíš propouští, většina lidí, ať už ze soukromého nebo veřejného sektoru, si novou telku nebo auto fakt nekoupí. Bojí se, že přijdou o práci, že nebude stačit na hypotéku, že přijde exekuce. A navíc jim předchozí vláda zvýšila daně.

Druhý člen jsou investice. Kupa staveb není ani pořádně připravena. Místo toho, aby hejtmani vytáhli na stůl projekty typu dálnice a železnice, které hned teď můžeme rozjet, zápasí s evropskými fondy a financují blbosti. V časech ekonomického boomu nenašetřili politici ani korunu. Podnikové investice jsou zase brzděny, protože přišlo ekonomické vystřízlivění. V letech 2007 a 2008 továrny jely takřka naplno. Pak 2009 pád. Mírné zotavení. Ale už ne do úrovně 2007 a 2008. Takže proto stále firmy nezačínají investovat tak, jak jsme byli zvyklí. Mají nevyužité kapacity, se současnou výbavou dokážou dělat daleko víc, než co trh teď chce. Jasně, někdo expanduje. Ale většina podniků je opatrná, nepotřebuje nutně nové továrny a stroje.

Pak tu máme třetí člen rovnice, „G“, vládní nákupy. A to je položka, kterou je třeba spíš sesekat než navyšovat. Výpisky ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok: Ministerstvo průmyslu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1950 korun, Ministerstvo životního prostředí za 3589 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj za 6232 korun. Ministerstvo průmyslu pořizovalo jeden balík kancelářského papíru za 60 korun. Na životním prostředí kupovali ten samý za 65 kaček. Ministerstvo pro místní rozvoj za 96 korun. Na zbozi.cz se dal koupit za 56 korun. Když si koupí ještě honosnější židle a předraženější papír, tak HDP vlastně vzroste – ale fakt chcete, aby se takhle mrhalo vašimi penězi z daní?

A poslední položka rovnice „Ex-Im“? Nevím co víc chtít od exportérů, když to tady všechno živí a táhnou.

Takže si myslím, že teď se ekonomika nahodí, budou dobré zprávy v novinách, pak to zase trošku zabrzdí a bude to ve stylu dvojitého W – pád, malý růst, malý pokles, respektive WWW. Jízdu jako před rokem 2008 asi nečekejte, ale krizi také ne.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+19
Líbí
Nelíbí

Meziroční růst o 2,5 procenta v prvním kvartálu byl z nízké srovnávací základny v roce 2013, takže bouchat šampaňské by asi bylo trochu předčasné. Čí to je nebo není zásluha, si netroufám hodnotit, ale rozjetá německá ekonomika nepochybně pomáhá českému exportu. Poněkud zarážející je, že zároveň stagnuje produktivita práce, v letech 2009 až 2013 se podle statistiků prakticky nezměnila. Desetina sem, desetina tam, dlouhodobě je pro ekonomický růst zcela zásadní příznivé podnikatelské prostředí. Asi už budu znít jako kolovrátek, ale máme v tom pořád co dohánět. Vláda by měla zrušit miliardové dotačně-korupční programy, snížit daně a přestat komplikovat podnikatelům život.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+2
Líbí
Nelíbí

Zlepšení v české ekonomice je nepochybné a nestojí na jediném faktoru. Velkou roli hraje oživení celkové poptávky v eurozóně a specificky oživení poptávky po automobilech. Z domácích faktorů pomáhá realizace spotřební a investiční poptávky, dříve odkládané kvůli „blbé náladě“. Veřejný sektor se také již vyrovnal se zpřísněním podmínek pro veřejné zakázky. Ekonomice dále pomáhá nulová inflace, která zvyšuje reálnou kupní sílu domácností. Ve větší míře než v minulosti se uvádějí do provozu nové výrobní kapacity a připravují se skutečně velké projekty, zejména Amazon a Nexen. Celkově se mi zdá, že česká ekonomika nastoupila do cyklického oživení, které nějakou dobu vydrží. Je díky němu odolnější vůči výkyvům zahraniční poptávky. S další podporou ekonomiky pomocí fiskálních nástrojů bych doporučoval opatrnost, aby si fiskální politika ponechala prostor k akci na dobu, kdy bude česká ekonomika jevit známky zpomalování.

David Havlíček

hlavní poradce generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti

David Havlíček
+2
Líbí
Nelíbí

Anketa

Čí názor se vám nejvíc líbil?

Česká ekonomika je vzhledem ke své otevřenosti velmi závislá na zahraniční poptávce. Zvyšující se ekonomický růst je tedy dán do velké míry úspěchem českých exportérů na zahraničních trzích. Jenom za první čtyři měsíce letošního roku se přebytek obchodní bilance v národním pojetí zvýšil meziročně o 19,4 miliardy korun, tedy o 40 procent. Úspěch českých exportních firem se pak odráží i na trhu práce, na kterém je aktuálně nejvíc volných pracovních míst za posledních pět let.

Faktorů, které se na tomto úspěchu podílí, je celá řada. Ze strany státu se jedná zejména o vhodně nastavené parametry exportní strategie, která počítá například s větší podporou exportérů na trzích mimo Evropskou unii. Prvním předpokladem je ale samozřejmě kvalitní a konkurenceschopný produkt. Proto také EGAP navázal nedávno spolupráci s Technologickou agenturou ČR, aby mohli exportéři více spolupracovat s výzkumnými organizacemi a zvyšovat tak kvalitu svých výrobků pomocí českých vynálezů. Taková spolupráce pak může pomoci dále zlepšovat postavení českých firem v zahraničí a přispět k dlouhodobému růstu české ekonomiky.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Averze, Ebit, Auditing, o2, česká spořitelna, daň z příjmů, eet, neveřejná nabídka, sociální postavení, Jihomoravský kraj, Car Price Report, správní řízení, daň z převodu nemovitosti, hospodářská krize v USA, MSCI Frontier Markets, procesy, pojistné, Jiří Hos

1Z37459, 3S50220, 3S50220, 4H11215, 8X888888

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK