Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Petr Houdek: Když neumíte hospodařit, je vám výhra v loterii na nic

| rubrika: Rozhovor | 24. 8. 2013 | 9 komentářů
Ekonomie už nám vysvětlila, jak bychom se měli v určitých situacích chovat. Behaviorální ekonomie, o které jsme si povídali s Petrem Houdkem, se snaží najít vysvětlení, proč se tak ve skutečnosti nechováme. Dlužno přiznat, že oproti světu klasických ekonomů, kde nenajdete než suchopárné a přísně racionální osoby, je svět behaviorálních ekonomů, kde je místo i pro ty, kteří se rozhodují i neracionálně, hravě nebo třeba i pošetile, poněkud barevnější a veselejší místo.
Petr Houdek: Když neumíte hospodařit, je vám výhra v loterii na nic

Jedním ze stěžejních pojmů klasické ekonomie je člověk ekonomický, homo economicus. Při konstruování ekonomických teorií se jako výchozí předpoklad bere, že člověk racionálně kalkuluje své zisky a ztráty. Ekonomické teorie se ale s ekonomickou realitou často srážejí až bolestně, zdá se, že redukce člověka na pouhé racio nemá šanci obstát...

„Na člověka bychom neměli pohlížet jako na homo economicus. Stačí se podívat na to, jak lidé hospodaří se svými penězi, a zjistíme, že se nechovají příliš racionálně. Naopak je hrozně zajímavé sledovat motivy, které nás vedou k nejrůznějším finančním prohřeškům,“ odpovídá v samém úvodu našeho setkání Petr Houdek na otázku, čím se vlastně behaviorální ekonomové zabývají. Během následujících dvou hodin se odvolává na minimálně dvě desítky výzkumů a studií z celého světa a z barvitého vypravování je znát, jak ho jeho bádání baví. Postupně se tak dovídám, v čem se liší američtí a švédští výherci loterií, proč mají pohlední lidé větší kariérní úspěchy, jaké problémy řeší v izraelských školkách, proč se nevyplácí snižovat plat policistům a dělníkům v továrnách na pneumatiky a jak obelstít „své budoucí já“.

Petr Houdek

Pracuje jako odborný asistent na Katedře ekonomie FSE Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Působí také na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v rámci postgraduálního studia evoluční a teoretické biologie zkoumá, za jakých podmínek lidé spolupracují a kdy si naopak škodí. Prošel krátkodobými studijními stážemi na Stanford University, George Mason University ad., byl členem Society for Neuroeconomics. Nyní se výzkumně i pedagogicky věnuje zejména experimentální a psychologické ekonomii, především sféře rozhodování o zdraví, financích či o volbě partnera. Vedle toho pravidelně píše o behaviorální ekonomii v populárním tisku a na svém blogu Pokusy na lidech a společnosti.

Co si má člověk představit pod pojmem behaviorální ekonomie?

Jde o ekonomický směr, který se na rozdíl učebnicové ekonomie nesnaží předpokládat, jak by se lidé měli chovat. Lidské chování totiž neprůměruje. Ke svým závěrům naopak dochází až na základě různých psychologických pravidelností. Odhaluje, že lidé často vůbec nevědí, co chtějí. Při svém rozhodování jsou totiž ovlivněni nejrůznějšími okolnostmi a faktory. S tím klasická ekonomie mnohdy nepočítala. Člověk se podle ní vždycky rozhoduje racionálně. Tak to ale v mnoha případech není.

Takže nesouhlasíte s výkladem, který tvrdí, že se většina lidí ve finančních otázkách rozhoduje racionálně a ti ostatní jsou jen odchylka od normálu?

Behaviorální ekonomie se na to zkrátka dívá jinak. Člověk pro ni není „homo economicus“. Jako příklad rád uvádím situaci, kdy se na eBay dražily dárkové poukázky Amazonu v hodnotě 20 dolarů. Vítěz dražby za ně totiž nakonec zaplatil 22 dolarů. Standardní ekonomie bude hledat racionální vysvětlení. Řekne, že jde o anomálii, člověk se překliknul a omylem nabídnul víc, ale v dlouhém období se poučí. Nebo může tvrdit, že šlo o zahraničního spekulanta, který si chce počkat, až kurz dolaru půjde nahoru. Behaviorální ekonom bude naopak sledovat, kteří lidé se takto chovají. Zjistí, že jde o extrémně soutěživé jedince, kteří chtějí za každou cenu vyhrát. I když v dražbě za něco zaplatí zbytečně moc, mají vnitřní uspokojení z toho, že se jim podařilo porazit ostatní. Dalším příkladem je třeba loterie. Standardní ekonomie o ní často mluví jako o „dani“ na hlupáky a finančně negramotné. Nikdo, kdo uvažuje racionálně, si přece nekoupí los s tak malou pravděpodobností výhry. Behaviorální ekonom se ale snaží zjistit, proč se tolik lidí loterie účastní. A závěry jsou, že si lidé za pár korun na krátkou chvíli kupují představu, jaké by to mohlo být, kdyby opravdu vyhráli balík peněz.

Behaviorální ekonomie tedy vychází především z empirických výzkumů. Jak se podle vědeckých studií od sebe v přístupu k penězům odlišují muži a ženy?

Muži obecně při investování mnohem víc vyhledávají riziko. Snaží se nejrůznějšími způsoby překonávat trh, v portfoliu mají oproti ženám víc rizikovějších akcií. Pokud investují pravidelně a dlouhodobě, tak se jim to nakonec většinou vyplatí. Z krátkodobého hlediska jsou ale často ztrátoví. Zároveň platí, že když se dostanou do nejisté situace, tak na to reagují převážně agresivitou a jdou do ještě většího rizika. Ženy se naopak snaží investovat „na jistotu“ a nebezpečí příliš nevyhledávají.

Ekonom Lukáš Kovanda v jedné ze svých knih píše o tom, že si muži můžou koupit přitažlivost, zatímco ženy ne. Souhlasíte?

To je prokázaný fakt. Není to dávno, co jsem na tohle téma vedl bakalářskou práci, ve které ženy hodnotily atraktivitu mužů podle fotografií. V jednom případě šlo pouze o fotografii, ve druhém bylo u fotky napsané i mužovo povolání. Z výsledků bylo jasně patrné, že muži dopadli podstatně lépe, když u jejich fotografie bylo i prestižní povolání. Pro ženy jsou totiž atraktivnější – i fyzicky přitažlivější – partneři, kteří vyvolávají pocit, že je dokážou zabezpečit. Muži se takto nerozhodují a dávají přednost především fyzické atraktivitě.

Pohlaví ví

Strip zvětšíte kliknutím

Tak nějak to vidí náš pravidelný komiks.

Další obrázkové proužky, které vycházejí na Peníze.cz každou neděli a svátek, najdete zde:

Sváteční komiks

Anketa

Mají to krasavci a krasavice v životě lehčí?

Je pravda, že pohlednější lidé mají lepší kariérní výsledky a vyšší plat?

Pohlední lidé jsou v práci častěji povyšováni a mají u pracovních pohovorů větší úspěšnost. Nedá se ale úplně dokázat, jestli je to jen tím, že kvůli jejich vzhledu s nimi ostatní radši spolupracují, nebo zda jsou skutečně schopnější. Pohlednější lidé se totiž už od mládí lépe seznamují, jsou potom zdatnější v sociální interakci, naučí se dobře jednat s lidmi, bývají průrazní. To všechno se pak u pohovorů samozřejmě zhodnotí. Pohlednější lidé jsou zároveň schopnější i po fyzické stránce, což může hrát také důležitou roli. Jeden výzkum dokonce ukazuje, že trestanci ve věznicích bývají zpravidla malí, oškliví a obézní. Samozřejmě si to nemůžeme vykládat tak, že ošklivý člověk bude automaticky kriminálník. Vzhled ho ale může předurčovat k tomu, že na běžném trhu práce má horší vyhlídky, a tak se častěji může uchýlit k trestné činnosti.

O dnešní společnosti se často říká, že je posedlá reklamou. Vědci se ale v pohledu na vliv reklamy často rozcházejí. Některé studie tvrdí, že se lidi chovají jako ovce a bezmyšlenkovitě kupují všechno, co znají z televize, jiné naopak uvádějí, že si spotřebitel vybírá racionálně a nenechá sebou manipulovat…

Reklama asi nejvíc pracuje s efektem známosti. Člověk je celý den bombardován opakujícími se reklamními podněty, které se mu vrývají do paměti. Je dokázáno, že věci, které známe, považujeme za lepší. Pokud máme na výběr dvě restaurace, z nichž jsme jednu už dříve navštívili, ale nebyli jsme stoprocentně spokojeni, a o druhé nevíme vůbec nic, tak si většinou vybereme tu známou. Značky se proto snaží u spotřebitelů navodit pocit familiárnosti. V reklamách tak v podstatě nejde o samotné sdělení, ale o povědomí o značce.

Které reklamní kampaně na lidi nejvíc působí a proč?

To je milionová otázka, na kterou by jistě chtěla znát odpověď každá reklamní společnost. Výzkumy ukazují, že v otázce úspěšnosti reklamy existuje spousta mýtů. Někdo například tvrdí, že když se v reklamě hodně mluví, tak to vzbudí pozornost. Ve skutečnosti ale člověk pozornost spíš ztratí. Říká se také, že když jsou v reklamě sexuální aspekty, tak přitáhne mužskou pozornost. Problém je v tom, že když se muž v reklamním sdělení zaměří na pěknou slečnu, tak nakonec vůbec neví, na jaký produkt reklama byla. To, že reklama vzbudí kontroverzi a že si o ní lidé povídají, ještě nemusí automaticky znamenat, že bude z hlediska prodeje daného produktu nebo služby úspěšná.

Jaké reklamy tedy dnes slaví úspěch?

Hodně úspěšné bývají reklamy, které se jako reklama netváří. Například nedávno dělala Česká pojišťovna experiment, při kterém v různých městech České republiky nechávala neuzamčená horská kola a sledovala, jak dlouho bude trvat, než je někdo ukradne. Převzala to spousta médií, lidé navíc neměli pocit, že jim někdo něco vnucuje, i když se pochopitelně jednalo o reklamu na pojištění kol.

Anketa

Rozhodujete se racionálně?

Jak by měl člověk, který nedokáže šetřit a má problémy se zbytečným utrácením, pracovat na své sebekázni?

Lidé si často říkají, že v danou chvíli nevydělávají dost a že začnou spořit, až se jim zvýší příjmy. Málokdo to ale pak skutečně dodrží. Důležité je, aby člověk získal návyky, díky kterým se naučí pravidelně odkládat peníze. Například, že určité procento ze svého příjmu pošle na penzijní spoření a další malou část investuje jinam. Pokud bychom po čase chtěli tyto platby zrušit, už by nám to přišlo jako něco špatného, co porušuje naše zažité automatismy. Ve Spojených státech zavedli, že si člověk může u svého zaměstnavatele domluvit, aby mu určité procento strhávali a přeposílali jinam přímo ze mzdy, a třeba i stále rostoucí podíl. Tímto způsobem je možné zavázat své budoucí já, aby ze svých příjmů opravdu spořilo.

Je pro lidi s vyššími příjmy jednodušší víc ušetřit, nebo jim spolu s platem výrazně narostou i výdaje, takže nakonec nemají takovou výhodu, jak by se mohlo zdát?

V mnoha ohledech je to pro ně samozřejmě snazší. Můžou si například kupovat lepší spotřebiče, které jsou efektivnější, takže zaplatí na provozních platbách méně, a tak průběžně šetřit. Na druhou stranu je ale fakt, že s rostoucími příjmy se zvyšují i výdaje. Pak už hodně záleží na tom, jak si konkrétní jedinec dokáže s penězi poradit. Z různých studií můžeme zjistit, že lidé, kteří v loterii vyhráli velké množství peněz, skončí v bankrotu častěji než ti, kteří mají mnohem menší příjmy. Zajímavý je také pohled na to, jak se svými výhrami nakládají vítězové loterií v různých zemích. Tak třeba v Americe a Velké Británii za své výhry většinou nakoupí majetek, ke kterému se vztahují vysoké průběžné náklady, takže jim po pár letech skoro nic nezbyde. Jakmile výherci neumí hospodařit s penězi, tak je nezachrání žádná finanční injekce. Naopak ve státech, kde dbají na finanční gramotnost a v tomto ohledu vzdělávají už děti na základních a středních školách, ukládají vítězové loterií vysoké výhry na termínované vklady a do podílových fondů a nijak zbytečně je nerozhazují. Příkladem je třeba Švédsko.

Pokračování
Foto Lukáš Bíba

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+70
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 8. 2013 11:09, anejet

To já tedy šetřit umím, to jo, ale bohužel jsem nikdy nic nevyhrála, asi vyhrávají jen ti, co šetřit neumí :-(

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

12. 3. 2015 | 8:59 | eskom

Kdysi jsem získal malou knížečku od Geoge S. Clasona, Nejbohatší muž v Babyloně. Obsahuje mnoho chytrých rad, jak ekonomicky postupovat, abychom lépe využili své příjmy. Problém tedy není v tom aby lidé věděli jak na to problém...více

30. 8. 2013 | 18:52 | xnatřetí

Já někdy šetřím takovým způsobem, že se to už vymyká racionalitě. více

25. 8. 2013 | 17:07 | lukojl

Ekonomika není věda. (A podle mě ani ekonomie.) :)) více

25. 8. 2013 | 17:06 | lukojl

A už jste si koupila los? Protože spořiví lidé to nedělají... více

25. 8. 2013 | 15:56 | eďa

Víte, v těch výhrách je to trošku složitěší. Tak třeba, když slíbíte, že celou výhru dáte na bohulibé účely, pak máte výhru víc, než jistou. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Garanční fond burzy, Střední hodnota, Očekávaná výnosnost, čtú, účastnické fondy, jan sedláček, odstoupení od smlouvy, transformované fondy, investiční chyby, Sdružení na ochranu nájemníků, překvapení, znalec vína, ručitel, Městská policie Praha, all risk pojištění, Premium SMS, Česká školní inspekce, délka fixace

5J54658, 2SC4511, 2L02877, 1H11283, 5J72340

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK