Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Od gerontokracie ke kleptokracii. Naše cesta od roku ’89

| rubrika: Očima expertů | 16. 11. 2012 | 8 komentářů
Lukáš Kovanda, Jan Keller, Aleš Tůma a další. Den před 17. listopadem žádáme několik výrazných osobností, aby se ohlédly a ve zkratce popsaly, co se od revoluce podařilo, co ne. Lovili jsme „napříč názorovým spektrem“ – a můžeme konstatovat, že hodnocení zprava i zleva mají někdy výrazné společné rysy.
Očima expertů: Od gerontokracie ke kleptokracii. Naše cesta od roku ’89

Zítra to bude přesně třiadvacet let od 17. listopadu 1989, kdy policejní složky brutálně potlačily studentskou demonstraci na Národní třídě. Tento den je považovaný za začátek sametové revoluce, která „tiše smetla“ komunistický režim. Lidé stávkovali a demonstrovali, cinkali na náměstích klíči a doufali v lepší budoucnost, demokracie, někteří si troufli myslet i na kapitalismus. Řadu z nich ale polistopadový vývoj v zemi rozčaroval. Povzdechy typu „jestli nám za komunistů nebylo líp“ jsou stále častější. Občané se přestávají zajímat o politiku a život ve svém okolí a vyklízejí veřejný prostor ve prospěch těch, kteří se na něm chtějí jen přiživit. Kde stala chyba? A stala se nějaká, nebo jde o nějakou nutnou vývojovou fázi, kterou si musíme projít?

Kde se stala chyba?

Někdy se říká, že se při transformaci v devadesátých letech kladl až příliš velký důraz na ekonomické aspekty věci, že transformace právního a společenského systému nestačila transformaci hospodářské, při které se děly velice nepěkné věci, pro které má jazyk spoustu libozvučných slov od starobylé domácí krádeže přes trochu víc nóbl defraudaci až k novodobému tunelování. Jestli za tím byla víc nepřipravenost či neschopnost tvůrců zákonů, nebo snad i úmysl nechat vznikajícím podnikatelským „elitám“ (spřízněným tu s tím, tu s oním) legislativní mezeru k vyplnění, to nikdy s naprostou jistotou nezjistíme. Jisté je, že do batohu věcí k nápravě, který jsme si přinesli z reálného socialismu, přibylo dalších pár kilo. Poneseme to závaží ještě dlouho? Generaci? Dvě? Víc?

Peníze.cz se ptají: kam se podle vás od roku 1989 posunula česká společnost? Co vás na polistopadovém vývoji nejvíc potěšilo a co naopak nejvíc zklamalo?

Jan Keller

sociolog

Jan Keller
-10
Líbí
Nelíbí

Domnívám se, že za posledních 23 let se Česko posunulo velmi blízko k rozvojovým zemím. Ty jsou podobně jako my sice po formální stránce suverénní, ekonomicky však plní funkci periferie pro země vyspělé. Fungují jako dodavatelé a subdodavatelé laciných polotovarů a jako odbytiště pro zboží nižší kvality. Zmizeli sice sovětští okupanti, zmizely však i české firmy s velkou tradicí, zmizela potravinová soběstačnost, zmizel nejen zlatý poklad, ale i naše rodinné stříbro v podobě českých pivovarů, cukrovarů, sklářství a bižuterie. Zbyly nám v podstatě už jen Benešovy dekrety, které garantují, že půdu, lesy, jezera a rybníky si nevezmou sudetští Němci – přejde ale do rukou církví a zájemců z ciziny, kteří si je koupí pod rukou, pokud tak ještě neučinili. Vcelku je to ovšem jedno, protože my jsme to stejně nedokázali spravovat. Zbude nám stát, který se v privatizaci zbavil majetku za zhruba 800 miliard korun a místo, aby toho využil např. k zabezpečení stárnoucí populace, stačil prostředky prošustrovat, a navrch nadělat ještě za víc jak půldruhého bilionu dluhů. Zbudou nám tzv. „reformy“, které neřeší problémy penzijního věku, stáří, nemoci ani vzdělání, ale přesunují zbytky veřejného sektoru do soukromých rukou, protože to je poslední sféra, kde se ještě dá rýžovat.

Co mne potěšilo? Že si toto všechno Češi a Moraváci udělali sami, takže nemají sebemenší důvod házet vinu na někoho jiného. 

Co mne zklamalo? Že si to pořád ještě ne všichni lidé uvědomují a ti nejzabedněnější pořád hledají, na koho vinu svalit.

Tomáš Prouza

ekonom

Tomáš Prouza
+55
Líbí
Nelíbí

Obávám se, že místo posunu se spíš točíme v kruhu. Ano, jsme bohatší a svobodnější, můžeme cestovat a koupit si stejné věci jako lidé na západ od nás. Ale společensky se spousta lidí opět začíná uzavírat do sebe, opět se česká společnost začíná dělit na „my“ a „oni“ a téměř vymizel zájem o společnou věc. Opět začínáme (někteří doopravdy a někteří mentálně) jezdit na víkend na chaty a žijeme ve svém osobním světě.

Nejvíc mě potěšilo, že vznikly tisíce drobných firem a že se soukromé české firmy dokázaly prosadit ve světě. Zklamalo mě, že příliš mnoho lidí jako svou osobní životní filozofii přijalo Klausovo heslo, že nelze poznat čisté a špinavé peníze. A že když už to někteří policisté zkusí, dostanou nůž na krk od premiéra, který během volební kampaně o boji s korupcí mluvil víc než všichni jeho předchůdci dohromady.

Patrik Nacher

provozovatel bankovnipoplatky.com

Patrik Nacher
+7
Líbí
Nelíbí

Je nám 23 let, ale mám pocit, že jsme zamrzli někde v osmi letech. Ještě jsme nedorostli ani do puberty. Mám-li vypíchnout, co mě zklamalo, tak to bude fakt, že se vývoj stáčí zpátky či jiným směrem, než jsem očekával.

Prvotní změny a chyby, které je provázely, se omlouvaly nezkušeností, člověk čekal, že čím dál bude od revoluce, tím bude situace ve společnosti lepší. Přijde mi, že tehdejší politici a lidé kolem nich měli aspoň nějakou vizi, někam směřovali, v jejich rozhodnutích byla vidět uchopitelná programová zakotvení, byla cítit elementární etická odpovědnost, určitý morální přesah. Nebylo to jistě ideální, bylo to takové amatérské, ale aspoň nějaké. To se mělo rozvíjet, profesionalizovat do standardní demokracie západního střihu, ba dokonce do lepšího střihu, protože jsme mohli vynechat všechny ty slepé cesty, kterými se vydala západní Evropa před tím (stát sociálního blahobytu, život na dluh apod.). A výsledek? Nic se nerozvinulo, neprofesionalizovalo, naopak dnešní politika ztratila i ty pozitivní kousky, o kterých jsem psal výš. Zklamání na druhou pak přichází v momentě, kdy část lidí jako alternativu k dnešnímu marasmu vidí návrat ke komunistům. Jinými slovy, jako liberální volič jsem v pasti.

Člověk má být ale pozitivní, jinak se z toho nikdy nedostaneme. Jsem přesvědčený, že i přesto, že na ulicích stále vidím zamračené tváře, tak se atmosféra po revoluci výrazně zlepšila. Mám radost ze svobody se rozhodovat, cestovat, podnikat, veřejně se vyjadřovat, svobodně dýchat. Samozřejmě to má svoje mouchy, ale kde je to ideální, že? Je užitečné být sebekritický, to je vždy motivující, ale zas to nesmíme s tím sebemrskačstvím přehnat.

Lukáš Kovanda

ekonom a novinář

Lukáš Kovanda
+65
Líbí
Nelíbí

Jasně se ukázalo, že pokud vnější podmínky nejsou tuze svazující, jak tomu bylo před rokem 1989, jsou Češi podnikaví lidé, kteří jsou schopní soupeřit na světové úrovni. Neřekl bych, že jsme se posunuli, spíš jsme v sobě mohli znovu objevit, co v nás vždy bylo.

Kdo však podle mého soudu zklamal, jsou vládnoucí „elity“. Kolem roku 2000 se porevoluční euforický zmatek stabilizoval a šíbři, ovládající ony „elity“, vzali situaci pevně do rukou – zmohutněly korupční a klientelistické mafie, které sají nesmírné sumy z veřejných peněz. To však vůbec není ryze český problém, je to tak všude ve světě. U nás se ovšem problém vyhrotil, což nahrává různým populistům. Ke zlepšení stavu ale není třeba revolucí, nýbrž postupného zkvalitňování stávajícího systému. Proč například není stále prosazen zákon o státní správě? Ten by omezil možnosti politiků rozdávat místa ve státní správě kamarádíčkům svým a kamarádíčkům šíbrů. To by chod státní správy zefektivnilo podobně jako její až třetinové zeštíhlení. 

Aleš Tůma

analytik Partners

Aleš Tůma
+166
Líbí
Nelíbí

Společnost se posunula jednoznačně k lepšímu po všech stránkách. Největší zklamání je, že tak velká část populace trpí selektivní pamětí a tvrdí opak. Naštvání na současnou vládu je ale oprávněné. Problém je v tom, že komunistickou gerontokracii nahradila kleptokracie řeckého typu. Řešení není vylít dítě i s vaničkou a vrátit se zpět k socialismu, ale zavést konečně skutečný kapitalismus. Mimochodem – když masochisticky nahlédnu do internetových diskuzí, najdu tu a tam výkřiky o tom, že komunisté zemi nezadlužili. Což je další případ selektivní paměti – zapomíná na nemalý dluh v podobě rozpadajících se budov, chybějící infrastruktury a ekologických zátěží, se kterými se vypořádáváme dodnes. 

Petr Hampl

podnikatel a sociolog

Petr Hampl
-17
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo má optiku podobnou té vaší?

Během čtyřiceti let komunistické vlády se poměry neustále, byť nerovnoměrně, zlepšovaly (s výjimkou let 1969–1972). Přibývalo svobody, ubývalo policejní buzerace, režim byl stále tolerantnější vůči alternativám, stoupala životní úroveň a rozšiřoval se prostor pro podnikání (byť bylo pohrdavě označováno jako melouchaření nebo šmelina). Komunistický režim v roce 1988 se moc nepodobal režimu z roku 1950. Po sametové revoluci došlo k další skokové změně k lepšímu, ale někdy od roku 1996 se poměry neustále zhoršují. Přibývá regulací a všech možných i nemožných státních zásahů, klesá úroveň školství, klesá životní úroveň a stoupá riziko uvěznění nebo alespoň vyhození z práce za nesprávné politické názory (stačí připomenout procesy proti českým nacionalistům z posledních dvou let). Je jen otázkou času, kdy budeme žít v režimu podstatně horším, než byl ten komunistický. To je určitě největší překvapení a zklamání zároveň. Naivně jsme si mysleli, že i nový politický režim bude mít tendenci vyvíjet se k lepšímu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+40
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 11. 2012 12:48, Fredy

Zeptejte se mě na co chcete a já Vám, na co budu chtít odpovím.... (Donutil)

Těch návštěv bylo od revoluce mnoho. Většinou se jednalo o věci kolem daňových zákonů a jejich vzájemné provázanosti, či spíše neprovázanosti. Někdy jsem byl úspěšný, jindy nikoliv. V regionu jsem poukazoval na nesystémový plán rekonstrukci komunikací, což bylo složité, ale v jednom případě ke změně došlo. Co se týče těch komunikací, tak v jednom případě jsem jaksi neskousl popraskaný povrch nově rekonstruované vozovky po jedné zimě. Zajímalo mě, jak jsou postaveny smlouvy, jak dlouhé záruční doby a termíny náprav. Asi jsem tím způsobil dost rozruchu, neboť mi nakonec odpovídal sám hejtman kraje. V místě jedno z bydlišť to zase byla péče o zeleň, kde odborné zásahy zahradníků spočívaly v tom, že jednou za deset let přijeli maníci s motorovými pilami a káceli, hlava nehlava. Tedy spíše stromy, či keře šmahem. To se podařilo zastavit ještě za tepla. Ale musel jsem nakonec vyhrožovat televizí, což zabralo. Město se totiž chlubí právě kvalitní péčí o životní prostředí.......

Nebo-li pokud se mi něco nelíbí, pokud si myslím, že by se to dalo dělat jinak, lepší, levnější.... tak se ozvu. Nikoliv v hospodě, kam stejně moc nechodím, ale tam, kde na toto slyší. Ovšem nelze počítat s tím, že vyslyší vše. Musí se jednat o věci konkrétní a navrhovat řešení. Jít si stěžovat třeba na to, že když vidím v televizi nějakého politika, tak se mi zvedá žaludek, by asi úspěch nemělo. .... :)

Reagovat

 

+11
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 16. 11. 2012 11:51)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 11. 2012 8:23, eďa

Jsme tam, kam jsme 23 let směřovali. Nacházíme se v přechodné fázi nového světového řádu. Tedy jedna armáda, jedno mocenské centrum a jedna měna. Už se na něj těším.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

18. 8. 2013 | 16:19 | Mila

To je ale blabol!!!Studentska demonstrace a revoluce!!!Kazde dite uz dnes vi kdo to vsechno rozhoupal.Proc nebyla povolana ruska a nase armada vcetne milici?Vse bylo predem domluveno o predani moci.Pan Tuma o tom ocividne...více

16. 11. 2012 | 17:16 | Geta

Skvěle napsáno, právě jsem se s manželem pohádala kvůli hnusné české ukňouranosti a lenosti za něčím jít a dotáhnout to do konce. Nejsme ochotni se zajímat o podstatu problému (třeba restituce církevního majetku), nejsme...více

16. 11. 2012 | 12:48 | Fredy

Zeptejte se mě na co chcete a já Vám, na co budu chtít odpovím.... (Donutil)
Těch návštěv bylo od revoluce mnoho. Většinou se jednalo o věci kolem daňových zákonů a jejich vzájemné provázanosti, či spíše neprovázanosti....
více

16. 11. 2012 | 11:51

jestli se můžu zeptat, kvůli čemu jste u jakého poslance byl a jak to dopadlo? více

16. 11. 2012 | 10:29 | Fredy

Tak prý za komunistů bylo lépe a ještě v listopadu 1989 chviličku počkat a už by tu byl ráj na zemi.....
Lidská paměť je jednu známou, ale bohužel nepříjemnou, vlastnost. Soubory negativní ihned maže, tudíž zůstanou...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kooperace, Termín vypořádání, Devizový tuzemec, vodafone, petr brousil, odstoupení od smlouvy, mobilní operátoři, aleš poklop, institucionální, mimořádná splátka, hranice důchodového věku, pohotovostní režim, BERNARD, inkasní společnost, vinařský fond, firemní auto, daňový odpočet, hektar půdy

1A10000, 3AE3250, 7T95499, 7C10793, 7T95495

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK