Kázeň v rozpočtech? Země EU se brání, už větří tresty

Brusel - Smlouva o fiskální unii, kterou na prosincovém summitu EU představila německá kancléřka Angela Merkelová, sledovala tři hlavní cíle. Měla zaručit dodržování přísných unijních pravidel pro sestavování státních rozpočtů, ukončit dluhovou krizi v Evropě a zamezit, aby se opakovala v budoucnosti. Po několika kolech jednání doznal ale původní text řadu změn a směřuje ke značnému zmírnění podmínek paktu. Některé členské státy odmítají přesun dalších kompetencí do Bruselu, v prvé řadě se jim ale nelíbí, že by nutnost sestavovat vyrovnaný rozpočet měl být součástí národních legislativ. Měly by totiž velké potíže takovéto rozpočty sestavovat a musely by harmonizovat svou daňovou politiku s nejsilnějšími evropskými ekonomikami. Nad řadou z nich by se permanentně vznášela hrozba finančních sankcí, pokud by přísná pravidla fiskálního paktu překročily. Patří mezi ně v prvé řadě postkomunistické země včetně Česka, výhrady ale mají také Irsko, Nizozemsko či Rakousko. Změny v textu smlouvy teď ostře napadla Evropská centrální banka (ECB), ale také vyjednavači čtyř největších poslaneckých frakcí Evropského parlamentu.