Má se Česko vzdát jaderné energetiky?

Dřívější tlaky aktivistů na odklon Česka od jaderné energie umocnila katastrofa japonské jaderné elektrárny Fukušima, kterou postihlo zemětřesení a tsunami. Koncem dubna navíc uplynulo 25 let od katastrofy jaderné elektrárny v Černobylu. Německo se proto nedávno rozhodlo uzavřít do roku 2022 všech sedmnáct jaderných elektráren. Nejde přitom o blesk z čistého nebe, o konci využívání jaderné energie v Německu se hovoří od přelomu století.

Česko volí jinou cestu a chce podle vyjádření premiéra Petra Nečase výrobu energie v jaderné elektrárně Temelín do roku 2025 naopak rozšířit. Martin Roman, šéf ČEZ, který provozuje Temelín, ale očekává rostoucí tlaky na odstavení jaderných elektráren právě ze strany Německa a tradičně protijaderného Rakouska. Dokáže jim Česká republika odolat?

České jádro ve středu zájmů

Na rozšíření Temelína nemá zájem jen český stát a jím vlastněná společnost ČEZ. Z oficiálních zpráv o návštěvách čelných představitelů i kuloárových informací je zřejmé, že za zachování jádra v Česku bojují Rusko, USA nebo Francie, tedy státy, jejichž firmy by se mohly na chystané dostavbě elektrárny podílet.

Na druhé straně stojí dobré sousedské vztahy s Rakouskem, ale zejména Německem. Je však třeba být k sousedům vstřícný za každou cenu? Energetické soustavy sousedících evropských států jsou totiž tak úzce propojené, že odstavením německých jaderných elektráren může být poškozeno i Česko, pro které by tento krok znamenal skokové zvýšení cen elektřiny. A to se nejspíš rovněž nedá hodnotit jako ohleduplné sousedské počínání.

TIP REDAKCE

Naučte se šetřit, než elektřina zase zdraží:

Zařízněte domácí výdaje: jak ušetřit za telefon, elektriku a povinné ručení
Chcete ušetřit? Kupte si novou lednici

Bude Němcům dobrá energie z českého jádra?

V Česku dnes z jaderných elektráren Temelín a Dukovany pochází zhruba třetina vyprodukované elektřiny, po vysazení těchto elektráren by byl energie doma nepochybně nedostatek. Zda by výpadek vykryly úspory a nasazení alternativních zdrojů, je více než sporné.

Dokud jaderné elektrárny fungují, má však Česko energie nadbytek, každoročně se vyveze zhruba 13 terawattů elektřiny – což zhruba odpovídá roční produkci jedné naší jaderné elektrárny. Vcelku přirozeně se tedy ozývají hlasy, že by bylo možné po odstavení německých jaderných elektráren na vývozu energie k západním sousedům dobře vydělávat.

Protiargument zní ovšem také pádně: Něměcko je ekonomicky silné, a pokud by mělo dobrý přístup například k ruskému plynu, mohlo by elektřinu získávat v dostatečném množství z něj. „Nečistou“ českou energii by pak mohlo z ekologických a/nebo ideologických důvodů zavrhnout zcela.

Odpůrcům jádra nahrávají emoce a strach. Evropská unie proto rozhodla, že jaderné elektrárny na jejím území projdou zátěžovými testy. I když však potvrdí, že jsou Temelín či Dukovany bezpečné, na postoji aktivistů, ale i vlád jednotlivých zemí to zřejmě změní jen málo, pravděpodobněji nic.

V čem je podle vás jádro pudla? Máme se vzdát jaderné energie? Kvůli sobě, nebo kvůli sousedům? Dokázali bychom výpadek v dodávkách energie krýt šetřením a alternativními zdroji?

Napište nám, co si o tom myslíte, a přečtěte si názory ostatních. Autor nejzajímavějšího diskusního příspěvku zveřejněného do 15 hodin ve pondělí 4. července získá knihu Krotitelé dluhů, kterou připravil kolektiv autorů pod vedením Lenky Králové. Pokud chcete o svazek s podtitulem Průvodce vaším rodinným rozpočtem soutěžit, zanechte u příspěvku i kontakt, abychom měli šanci dozvědět se, kam výhru poslat.

Výsledky soutěže vyhlásíme za týden u dalšího článku z rubriky Co si o tom myslíte? Redakce si vyhrazuje právo, pokud se sejde málo rozumných názorů, nevybrat žádný příspěvek a cenu schovat na další týden, jako se to stalo právě tentokrát.