Jan Kraus: Nikde se nekrade tak dobře jako ze státního
Proč se podle vás v Česku tak dobře daří korupci?
Protože nejsme schopni proti ní bojovat, protože velká část lidí neumí bez korupce fungovat a protože se s chutí, jako bývalí vězňové komunismu, vysmíváme etickým hodnotám. Bankovka místo ideálu, hrdosti, cti i Boha.
Myslím, že platí i další analogie: většina lidí nadávala a nadává na komunismus, ale většina v něm aktivně „jela“.
Optimisté říkají, že současná záplava skandálů je signálem, že se boj s korupcí začíná brát vážně, pesimisté to vidí obráceně: krade se tu jako nikdy předtím. Jak to vnímáte vy?
Ano, mám obdobný pocit. Myslím, že na jedné straně korupce nám už žere podrážky od bot a na straně druhé, společnost už je přece trochu modernější, chytřejší a reziduum bývalých „vězeňských“ návyků z komunismu se snad pomalu vytrácí.
Čtenáři doporučují
Ach ta korupce, ach ty veřejné zakázky...
- Ve stavebnictví se bez úplatku neobejde žádná veřejná zakázka, říká šéf Svazu průmyslu a dopravy.
Úplatek za získání veřejné zakázky? Šestnáct procent její hodnoty! - Jaký lék na korupci nabízejí přední osobnosti oslovené naším serverem?
Očima expertů: Věčný problém korupce při veřejných zakázkách - U vlády se pravidelně střídají intelektuálové, bojovníci a obchodníci. Vítejte v čase kšeftmenů:
Věci obchodní aneb země na prodej
Souhlasil byste s tvrzením: „jaký lid, takoví politikové“? Jak vlastně hodnotíte současnou politickou situaci?
To každopádně. Sám s chutí zdůrazňuji, že politici – jsou naši! Kdo neskáče, není Čech! A jsou současně naším obrazem. Jednak toho, jak vyspělé zástupce jsme jako společnost schopni dodat, ale i toho, co si všechno necháme líbit.
Byl jste volit? A víte, koho byste volil dnes?
Nevolím. Jednak to souvisí s mojí prací, kde je nežádoucí, abych se výrazně projevoval vůči některé politické straně – a rád si i v tomto ohledu držím svoji nezávislost co nejširší. Navíc je to otázka intimní, ne daleko té, zdali jste měl dnes v noci sex a s kým.
Jak jste se dal dohromady s Karlem Janečkem a Stanislavem Bernardem?
Oslovil mě pan Janeček.
Karel Janeček v našem rozhovoru srovnával Česko s Ukrajinou. Říkal, že zatímco tam vládne „korupce všedního dne“, u nás se naopak rozkrádají miliardy ve velkém. Nepředstavuje však právě korupce všedního dne (drobné uplácení, okrádání, atp.) kořeny systémové korupce? Lidé, kteří jsou odjakživa zvyklí podvádět a okrádat, budou dělat stejnou špínu na všech úrovních, nemyslíte?
Obávám se, že Ukrajinu náš typ korupce teprve čeká. Je tam přece jen poněkud jiný politický systém, určitě méně demokratický než náš. U nás je myslím prvním problémem přesvědčit valnou část společnosti, že zlodějna je nemravnost. I v Česku by se vás množství lidí s chutí zeptalo: A proč? A teď si představte, jak jim to vysvětlujete. Zůstanete trčet v morálních a etických tezích a dotyčný, s plnou taškou nakradeného, se rozesměje: A co si za to koupím, ty vole? K tomu se absurdně část politického spektra, která se ohání konzervatismem, těm pojmům směje se stejnou vervou jako zloděj na výletě.
Karel Janeček a Nadační fond proti korupci
„Vezměte si, že někdo ukradne čtyřicet milionů, je shledán vinným, ale od soudu odejde s podmínkou a pokutou pět milionů! Co je to za blbost? To jsou uplacení soudci až běda. Proto tu musejí vznikat privátní substituty, jako je Nadační fond proti korupci,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz a Finmag úspěšný podnikatel Karel Janeček, iniciátor vzniku Nadačního fondu proti korupci.
Rozhovor nejen o korupci a o překážkách, které stát zastoupený soudní úřednicí Janečkovou kladl do cesty vzniku nadačního fondu, ale také o tom, jak se vydělávají miliardy najdete zde:
V čem spočívá vaše funkce v Nadačním fondu proti korupci?
V členství. To za prvé. To platí pro všechny. Máme samozřejmě mírně odlišné úlohy v rámci zadání, které jsme si sami určili, ale to nepovažuji za podstatné.
Prý si chcete do svého pořadu pozvat soudní úřednici Janečkovou, která tak vehementně bránila založení fondu . Už jste ji oslovil? Jakou otázku byste jí chtěl určitě zeptat?
Nepřišla by – a je trošku s křížkem po funuse. Mezitím se v podstatně vyšších patrech české justice odehrávají nepoměrně větší svinstva. I když ta soudružka se tehdy snažila ukrutně, je přece jen kolečkem systému, na který má nulový vliv.
Jaký je váš názor na veřejné zakázky v ČR? Je problém především v netransparentnosti? Nebo jste spíše zastánce minimálního státu?
Na to je přece řada průkazných parametrů – a kdyby nebyla: nikde se nedá tolik nakrást, jako u státu. To ví každý a všude na světě. A kde se může nejvíc krást, musí se nejvíc hlídat. Abyste mohl hlídat, musíte mít poctivé hlídače... a jak opakuji slovo poctivé, pomalu mně to připadá marné. Navíc u nás řada lidí propadá iluzi, že státní peníze jsou jenom věc tiskárny. Netuší, že jde o jejich vlastní kapsy, o jejich produkci.
Radim Jančura, šéf Student Agency, v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz a Finmag řekl, že by žádný český podnikatel neměl vstupovat do politiky, protože žádný podnikatel není úplně čistý. Karel Janeček to vidí jinak… Patří podnikatelé do vrcholné politiky?
Nepochybně. Pana Jančuru chápu, zvlášť to platí, myslím, o stavebnictví. Nezvednete cihlu ze země bez korupce. Ale jsou jen dvě volby: naučit se tu šmelinu, nebo se proti ní postavit. Pokud se rozhodnete, že se jí naučíte, je dobré vědět, že to nejsou vaše podnikatelské schopnosti, co vám případně přinesou úspěch, ale vaše zdatnost v podvodu. Nevadí li vám to, jste pak případně čilý a úspěšný gauner. Za sebe pak mohu nabídnout jen pohrdání. (Zdarma.)
Sám jste v 90. letech podnikal ve stavebnictví, působil jste dokonce na italském trhu. O jižanských zemích je známo, že se tam korupci také „poměrně“ daří. Můžete srovnávat?
Češi „znají“ celý svět. Jediný problém někdy je, že to jsou jen jejich teorie, platné jen v českých hospodách a salonech.
Severní Italové mluví o Itálii pod Římem jako o Africe, jižní Italové o severních jako o Němcích. Nikdy nepřestanu být firmám Fiera di Bologna a Fiera di Rimi vděčný za příležitost a lekci, kterou jsem od nich tehdy dostal. Nejchytřejší Češi tehdy měli mokasíny, bílé ponožky, fialová saka a bylo jim silně cítit z úst. Poznal jsem špičkové italské manažery, elegantní, vtipné, skromné a bohaté zároveň. Dodnes v Česku vzácnost. Rok jsem pro ně na začátku pracoval bez smlouvy, než jsme ji dodatečně podepsali. Dodrželi vše do puntíku. Měl jsem štěstí, že jsem padl zrovna na ně, ale i tak Itálii miluju.
Rozhovory s úspěchem na Peníze.cz
Naši selfmademani, kteří se se čtenáři Peníze.cz podělili o příběh své cesty k úspěchu:
Rozhovor s Tomiem Okamurou: v Japonsku začínal jako popelář, v Česku se stal milionářem...
Rozhovor s Tomášem Čuprem: po návratu z Anglie byl za vodou, aby ho však rodiče přestali posílat do práce, musel něco dokázat i doma – tak postavil Slevomat...
Označení „podnikatel“ má u nás často pejorativní zabarvení. Tomio Okamura tvrdí, že je to ještě pozůstatek z dob komunismu. Tomáš Čupr naopak přiznává, že si to mnozí podnikatelé zaslouží. Jak se na to díváte vy?
To je jak s těmi Italy. Paušalizace je vždycky idiotská. Problém je v tom, že u nás zbohatla celá garnitura lidí nepoctivě. V zemi prolezlé korupcí je to normální doprovodný jev. A za ně to pak odnášejí i ti poctiví.
A také druhá mantra: Po rudém období kolektivního debilismu se začalo oslavovat podnikání a podnikatelé jako mesiáši a spasitelé. Hysterické padání z extrému do extrému je vždycky znakem nerozvinuté společnosti. Navíc je s dovolením velký rozdíl mezi zámožným a zbohatlíkem. Velkou část pošramocení pověsti si pak udělali nebo dělají podnikatelé často sami – svým buranstvím. Najdete dnes mezi českými podnikateli někoho na občanské a myšlenkové úrovni Bati?
Přežijeme rok 2012?
Globálně o tom nepochybuji. Pokud jde o mě, nejsem v tomto ohledu pánem svého osudu.
Jan Kraus se narodil roku 1953. Před převratem především herec. V devadesátých letech si vyzkoušel též roli podnikatele. Autor úspěšné divadelní hry Nahniličko, režisér a publicista.
V posledních letech je známý především jako rozhlasový a televizní moderátor (zejména úspěšných TV show Uvolněte se, prosím a Show Jana Krause). Dlouholetý kritik vedení České televize a ironický glosátor českého politického a veřejného života. V letošním roce se stal spoluzřizovatelem Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka.
Foto: Isifa
