Slovenská jistota dvojnásobku
Dávejte si každý měsíc stranou peníze a my vám za dva roky dáme jako odměnu stejně velkou částku, jakou jste si naspořili. Tak vypadá princip nového projektu pro až 150 rodin, který na východě Slovenska spustila nezisková organizace ETP Slovensko."Pokud lidé vydrží šetřit dva roky na vkladní knížku, kterou si založí, na konci spoření jim navíc darujeme sto procent toho, co si našetřili," řekla ČTK ředitelka sdružení Slávka Mačáková. Ještě v červnu by podle ní mohlo začít spořit prvních šedesát rodin.
V každé rodině smí spořit jen jeden člověk. Maximální ukládaná částka je omezena na 1 500 korun měsíčně. Po dvou letech by tak účastník projektu měl od organizace získat k naspořeným 36 000 SK (bezmála 30 000 Kč) ještě jednou tolik.
"V Česku by se podobný projekt mohl prakticky ihned spustit v kterémkoliv z větších ghett, která byla nedávno zmapována na objednávku ministerstva pro místní rozvoj," uvedl člen Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity Miroslav Kotlár. Potvrdil ale také, že zatím žádná z neziskových organizací s návrhem podobného projektu nepřišla. Mohla by se o to pokusit nová agentura, jejíž založení by měla vládě na konci června předložit ministryně Džamila Stehlíková.
"Agentura by se měla věnovat využívání evropských peněz a podpoře projektů zaměřených na sociálně vyloučené skupiny lidí," vysvětluje Kotlár. Projekt podobný Slovenskému by ale podle něj především musel mít svého mecenáše. Na Slovensku jej financuje nadace Open Society Institute finančníka George Sorose. Podobné aktivity již pořádá také v Maďarsku. Podle ETP Slovensko vychází projekt ze zkušeností s obdobnou pomocí chudým v Jižní a Severní Americe.
O použitelnosti slovenského modelu ovšem pochybuje Vojtěch Lavička, koordinátor terénních zprostředkovatelů práce v občanském sdružení Romea. "Chápu, že cílem obou organizací je naučit rodiny hospodařit s penězi, ovšem zvolený způsob motivace je scestný. Během dvou let některé z rodin možná budou více šetřit, ale po uplynutí této doby jejich motivace k šetření zmizí. Doba spoření by musela být alespoň osm, raději deset let, aby přinesla změnu vztahu příslušných romských rodin k penězům," tvrdí Lavička.
Varuje například před tím, že vzniknou koalice více rodin, aby našetřily co nejvíce peněz, které poté budou muset slovenské neziskové organizace zdvojnásobit. "Pokud chceme potřebným romským rodinám pomoci ze svízelné životní situace, musíme jim ponechat prostor pro jejich vlastní aktivitu. Například šanci částečně si odpracovat dluhy na nájemném, realizovat kvalitní zaměstnanostní projekty či nabízet splátkové kalendáře. Motivovat rodiny k nějaké změně životního postoje pouze penězi, to nebude fungovat," dodává Lavička.
Jana Horváthová, ředitelka brněnského Muzea romské kultury a expertka na problémy Romů, k motivaci změnit svůj život podotýká: "Situace mnoha Romů je velmi tíživá. Potřební ale často nechápou svoji situaci, a pokud jim chce někdo pomoci, měl by je vzít za ruku a pokusit se je vést," sdělila v online diskuzi o problémech Romů na stránkách serveru aktualne.cz.
Měl by stát nebo neziskové organizace finančně podporovat romskou komunitu?
