Slovensko spěchá za eurem
11. 6. 2007 | Jan Jedlička
Členy OECD se Česko stalo o pět let dříve, do Evropské unie vstoupilo společně, euro ale zavede později než Slovensko. Mělo by nás to trápit?
Když měli Češi uvést konkrétní datum, kdy přechod na euro očekávají, 54 procent dotázaných uvádělo rok 2011 a později. Tlumočili tak do Bruselu jen oficiální lavírování vlády, která zatím konkrétní datum pro vstup do eurozóny nestanovila. Ministr financí Miroslav Kalousek hovoří o 1. lednu 2012. Toto datum by rád v srpnu prosadil do vládní strategie pro vstup České republiky do eurozóny.
Nejméně populární je příchod eura v pobaltských státech. V Lotyšsku si 51 procent obyvatel přeje, aby jejich země euro přijala co nejpozději. Navíc jak v Lotyšsku, tak v Estonsku a Litvě se nadpoloviční většina dotázaných vyjádřila, že nejsou rádi, že časem euro nahradí jejich domácí měny. Všechny tři země už přitom mají měny zafixovány k euru v systému ERM II, což je jedna z podmínek pro přijetí eura. Vlády pobaltských zemí počítají s přechodem na společnou měnu do konce desetiletí.
Tři čtvrtiny obyvatel nových členských zemí se obává, že příchod eura zdraží zboží a služby. Mezi Čechy se takto vyjádřilo 79 procent dotázaných. Téměř tři čtvrtiny respondentů v celé nováčkovské jedenáctce se rovněž bojí podvádění obchodníků při přepočítávání cen z původní měny na eura. Nadpoloviční většina dotázaných se naopak neobává, že by jejich vlády ztratily kvůli euru vliv na domácí hospodářskou politiku. V Česku je takových lidí 52 procent. Téměř čtyřicet procent ovšem obavy o akceschopnost české vlády v hospodářské politice má.
Češi se ukazují jako poměrně skeptičtí k očekávaným dopadům společné měny. Zatímco 46 procent obyvatel nových států věří, že zavedení eura zajistí zdravé veřejné finance, v Česku podíl těchto názorů činí 36 procent. Léčivým účinkům eura na veřejné finance naopak nevěří 42 procent dotázaných Čechů. Přes padesát procent Čechů nevěří ani tvrzení, že euro přispěje k silnějšímu ekonomickému růstu a vyšší zaměstnanosti. Z nováčkovské jedenáctky jsou Češi jediní, kteří tak silnou nedůvěru vyjadřují.
Když měli Češi hodnotit celkový přínos eura pro Českou republiku, hovořili už jiným tónem. Velmi nebo spíše pozitivní dopad očekává 47 procent dotázaných. Velmi nebo spíše negativní účinky eura předpovídá 41 procent respondentů. Nejskeptičtější jsou Litevci a Lotyši. Více než polovina z nich předpovědím o blahodárném působení eura nevěří.
Zpráva Eurobarometru upozorňuje, že na rozhodování lidí, zda podpoří přijetí eura, má značný vliv jejich okolí. Výzkumníci proto zjišťovali, jak dotazovaní hodnotí náladu ve své zemi ve vztahu ke společné měně. V průměru 44 procent dotázaných tvrdí, že v jejich okolí jsou spíše příznivci eura. Odpůrců je 35 procent. V Česku je podle dotázaných proti vstupu do eurozóny 43 procent lidí. Nejskeptičtější je podle samotných respondentů veřejné mínění v Litvě (55 procent lidí proti euru), na Kypru (53 procent) a v Lotyšsku (52 procent). Zarážející je tento výsledek především v případě Kypru, který vymění libry za euro už 1. ledna 2008.
Myslíte si, že přijetí eura donutí vládu, aby skutečně ozdravila veřejné finance?
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem