Evropané osobním financím příliš nerozumí

Evropané jsou finančně negramotní. Evropská komise varovala, že až 85 procent spotřebitelů v Evropské unii se pořádně nevyzná v nabízených finančních službách a produktech. Nemohou se tak kvalifikovaně rozhodnout, kam a jak uložit peníze či jak se finančně zajistit na stáří. Tento nedostatek je podle Komise nutné co nejrychleji začít řešit. Zvláště akutní je tato potřeba v době, kdy stále více států provádí reformy penzijních systémů, v jejichž rámci nutí občany, aby si spořili na penzi.

Komise chce pomoci zvyšovat finanční gramotnost obyvatel, píše ve své nedávno zveřejněné Zelené knize o retailových finančních službách. Právě větší povědomí Evropanů o tomto sektoru je jedním ze dvou pilířů, na nichž má stát budoucí politika vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě lepší informovanosti a ochrany spotřebitelů na finančním trhu hodlá Komise zlepšit i regulaci a podpořit další otevírání trhu. Cílem je nabídnout Evropanům větší možnost nakupovat finanční služby a produkty v zahraničí nebo od firem, které sídlí v jiném členském státě. A to navzdory skutečnosti, že přeshraniční poskytování těchto služeb využívá zatím jen jedno procento spotřebitelů.

Hlavní aktivitu při zlepšování znalostí spotřebitelů v oblasti finančních služeb a produktů mají podle Komise vyvíjet jednotlivé členské státy. V některých zemích se programy pro vzdělávání veřejnosti už rozběhly, například ve Francii či Velké Británii. Do této skupiny patří i Česko.

Ve Francii se finanční negramotností začali vážněji zabývat v roce 2005. Tehdy studie zaměřená na znalosti obyvatel o finančních službách ukázala, že tři čtvrtiny oslovených Francouzů má nedostatečné informace o finančních záležitostech. Více než polovina dotázaných odpověděla, že nemá dostatek informací a znalostí, aby se rozhodla, jaký finanční produkt koupit, píše britský list Financial Times.

Loňská studie, kterou ve Velké Británii provedl Úřad pro finanční služby (FSA), ukázala, že mnoho spotřebitelů může v budoucnosti čelit finančním problémům, protože se kvůli neznalosti dostatečně nezajistili proti budoucím rizikům. FSA už před čtyřmi roky spustil program, který má vzdělávat ve finanční problematice vysokoškolské studenty i žáky základních a středních škol. Své programy, která mají pomoci žákům více porozumět oblasti osobních financí, zřídilo na šest stovek britských škol.

V Česku se do vzdělávání obyvatelstva pustila vláda. Loni vytvořila pracovní skupinu pro finanční vzdělávání, která má pomoci vytvořit standardy finanční gramotnosti, koordinovat projekty v oblasti finančního vzdělávání a tvořit informační standardy o finančních produktech. Do konkrétních projektů se už zapojily nadace, nevládní organizace, jednotlivé asociace finančních institucí, Česká národní banka, školy či spotřebitelské organizace. Jednotlivé programy jsou určeny všem skupinám obyvatel, od žáků základních a středních škol, přes odbornou veřejnost až po seniory.

Myslíte si, že rozumíte dostatečně finančním službám a produktům?