Ojedinělá výstava v České národní bance: o vzniku a vývoji peněz

Stálou výstavu Lidé a peníze připravila Česká národní banka (profil, názory) spolu s dalšími partnery pro nejširší veřejnost v prostorách bývalého trezoru ve své budově v ulici Na Příkopě. Expozice sleduje historii vývoje peněz a peněžnictví od pazourků až do současnosti, k technologii digitálních peněz, čipů a platebních karet. Prezentuje ucelený vývoj měny a financí v Čechách, včetně vývoje České národní banky od jejího založení až do současnosti.

Pro návštěvníky jsou připraveny audiovizuální programy, více než 60 vitrín s unikátními exponáty a platidly, ale také speciální vitrína s jednou tunou ryzího zlata, padělky, rovněž ukázky ochrany peněz a další zajímavosti. Přímo v expozici je možné shlédnout některé doplňkové videopořady a  multimediální prezentace. Expozice Lidé a peníze neukazuje pouze historii peněz, ale také část našich zlatých rezerv. Výstava podrobně a přitom zajímavou a poutavou formou popisuje často složitou cestu peněz a peněžnictví na území Čech od prvopočátků až do současnosti; to vše na pozadí politických a ekonomických změn.


Vznik a vývoj peněz od úsvitu civilizace do dneška

Už v dávných dobách na počátku civilizace se objevila potřeba směny různého zboží. Nejjednodušším způsobem byla prostá vzájemná výměna věcí stejné hodnoty, často označovaná jako barterový obchod. Tento způsob je ovšem značně neefektivní, protože když člověk chtěl získat nějakou věc, musel najít někoho, kdo danou věc nabízel a zároveň byl ochoten akceptovat nabízenou protihodnotu. Proto byl nevyhnutelný příchod peněz jako prostředku směny. Jako peníze se zprvu používaly věci, které v dané společnosti byly vysoko oceňované a nebyl problém je proto směnit za jakékoli zboží.

Významnou roli jako prostředek směny ale získaly kovy. Jejich předností byla zejména trvanlivost, tvárnost a dělitelnost. Nejvýznamnější pozici mezi nimi získalo zlato a stříbro, jejichž výskyt je poměrně vzácný, a proto v malém objemu reprezentují velkou hodnotu.
Vznik prvních papírových peněz spadá do Číny v 10. století. Jako platidlo se tam používaly poměrně těžké kovové mince. Protože praktické používání těchto mincí bylo poměrně obtížné, lidé si je uschovávali u obchodníků, kteří jim vydávali ručně psané potvrzení, že jsou peníze u nich uloženy. Tyto stvrzenky byly pak používány k obchodu; v 11.století tento systém převzal stát a začal vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovených hodnotách.
V Evropě se bankovky objevily v roce 1661, kdy je ve Švédsku z důvodu nedostatku stříbrných mincí začala vydávat Stockholmská banka.

Doprovodný program výstavy Lidé a peníze

Vzhledem k tomu, že stálá expozice v budově centrály ČNB Lidé a peníze je určena nejširší veřejnosti, kladli tvůrci výstavy značný důraz na zajímavost a přitažlivost jednotlivých expozic. Expozice je uspořádána tak, aby byla zajímavá a přitažlivá nejen pro odborníky, ale také pro laiky, například pro studenty. Proto byla v rámci jednotlivých expozic instalována nejmodernější informační technologie, například četné dotykové obrazovky. Návštěvník tak má jedinečnou příležitost ověřit si své znalosti z oblasti financí, bankovnictví a příbuzných oborů. Hned v úvodu výstavy uvítají návštěvníky dva populárně naučné filmy, a sice pořad Česká národní banka - banka své země a multimediální prezentace, nabízející návštěvníkovi humorný pohled na svět financí a bankovnictví. Navíc je v rámci expozice instalováno hned několik dotykových obrazovek, které návštěvníkovi umožňují vyvolat a současně podrobně studovat veškeré vystavené exponáty. Jednotlivé dotykové obrazovky navíc nabízejí zábavný multimediální kvíz, který má za cíl prověřit znalosti, které návštěvník expozic získal. Slovníček termínů expozice pak návštěvníkovi pomůže orientovat se a správně pochopit některé základní finanční pojmy, s nimiž se při prohlídce jednotlivých exponátů setkal. Nechybí ani multimediální program nazvaný zábavný pohled na peníze, který zájemce zábavnou a současně přijatelnou formou seznámí s problematikou peněz v nejširších souvislostech. Návštěvníci výstavy mohou také navštívit počítačové středisko, kde získají další zajímavé informace ze světa peněz a financí. Neméně zajímavá je i možnost seznámit se s prací a se životními osudy významných českých politiků, bankéřů a ekonomů, prohlédnout si model renesační mincovny, nebo si prohlédnout výtvarné návrhy významných uměleckých osobností, které se podílely na přípravě a na realizaci československých a českých platidel. V expozici věnované padělkům a ochraně peněz si mohou návštěvníci výstavy sami ověřit pravost svých platidel. Samostatnou expozicí je i výstava pamětních mincí, která dokumentuje vývoj v této oblasti jako odraz historických a společenských událostí ve vývoji země. Projekční systém pak přímo v rámci jednotlivých expozic nabízí četné historické dokumenty o penězích a financích. Dle zájmu návštěvníků je možno po dohodě s průvodcem přímo v expozici shlédnout v závěru prohlídky některý z následujících doplňkových videopořadů: "Nakládání s hotovostí v ČNB" - pořad o manipulaci, skladování, evidenci, počítání, kontrole, ničení poškozených peněz "5000 korun českých" pořad o přípravě a výrobě bankovky 5000,- Kč (hovoří autor - Oldřich Kulhánek, rytec - Miloš Ondráček a další osobnosti) "Dvacet korun českých" pořad o přípravě a výrobě současné bankovky "Česká národní banka a Evropská unie" pořad o úkolech ČNB a České republiky spojených se vstupem do Evropské unie "Pamětní stříbrné mince" pořad o přípravě a výrobě pamětních stříbrných mincí 200,- Kč k výročí narození a úmrtí Z. Fibicha (úvodní slovo autora mince a dalších) "70 let Národní banky československé" pořad ke kulatému výročí ústřední banky "Zlaté mince zemí Koruny české" pořad o přípravě a výrobě zlatých mincí "Pravé nebo falešné" ukázky padělků historických a současných platidel "Mince a my" pětidílný výukový pořad o oběžných mincích "Bankovky a my" šestidílný výukový pořad o ochranných prvcích na současných bankovkách "Karel Engliš" pořad o životě a díle českého ekonoma, bývalého guvernéra Národní banky československé a ministra financí Československé republiky s průvodním slovem prof. Františka Vencovského Návštěva stále expozice Lidé a peníze tak skutečně stojí za zhlédnutí.

Banky a bankovnictví ve světle historického vývoje

V minulosti se bohatí lidé báli o své úspory a hledali pro ně úkryt, bezpečnou úschovu. Protože za spolehlivé považovali chrámy, začali do nich odnášet peníze, které nepotřebovali k okamžité spotřebě.

Už v 18. století před našim letopočtem babylónští kněží poskytovali obchodníkům půjčky z majetků, svěřených do úschovy chrámům. V antickém Řecku se bankovní operace postupně přesouvaly mimo církevní objekty. Velký rozmach bankovnictví přišel v období starověkého Říma. Z této doby pochází slovo banka, které má původ v latinském slově "il banco". Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichž byly prováděny finanční transakce.
Do středověké Evropy spadá počátek výrazného úspěchu židovských bankéřů. Křesťanství totiž zakazovalo půjčovat peníze na úrok. Průmyslová revoluce pak především v 19. století přinesla potřebu většího množství finančních služeb a ústavů. V tomto období nastal rozmach bankovnictví, který celé obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby.


Peníze a rozvoj obchodování v Čechách

Počátek mincovnictví na území českých zemí se připisuje Keltům. První české peníze jako výraz suverénní vládní moci se podle historických pramenů začaly razit již za vlády knížete Boleslava I. Prvními českými penězi byly stříbrné denáry, které byly raženy v 10. století. Z kvalitního stříbra je razili Přemyslovci.

Významným obdobím byla "finanční reforma" krále Václava II. z roku 1300 a její známý symbol – Pražský groš. Václav II. provedl centralizaci českého mincovnictví a soustředil ražbu mincí do Kutné Hory, kde byla bohatá naleziště stříbra. Zde také začala fungovat centrální mincovna – Vlašský dvůr (ostatní mincovny byly postupně rušené). Na reformě se podíleli významně také italští finanční znalci.

Měnová politika králů lucemburské dynastie pak byla poznamenána snahami o co nejsnadnější navyšování finančních zdrojů.
Rozklad centrální politické a hospodářské moci během husitských válek se pak zcela zákonitě odrazil v rozkladu peněžního oběhu.

Teprve král Jiří z Poděbrad přikročil k tolik potřebné konsolidaci hospodářských poměrů. Přijatá opatření byla zaměřena na očištění od záplavy padělaných peněz; ti kteří se na padělání podíleli, byli přísně trestáni.

Alois Rašín, otec československé měny

Papírové peníze ve středověku neexistovaly. Byly poprvé vytištěny v Rakousku v roce 1762 a říkalo se jim bankocetle; teprve později se z nich postupně vyvinuly bankovky tak, jak je známe dnes.
Společenské a ekonomické změny v 19. století pak byly předzvěstí přechodu k modernímu bankovnictví.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo třeba vytvořit československou měnu a zvýšit její kupní sílu. Tímto úkolem byl pověřen významný český politik a ekonom Alois Rašín. Jeho peněžní reformu v roce 1919 přijalo Národní shromáždění. V dubnu 1919 byla zavedena tzv. Koruna československá (Kč).
Novou československou měnu bylo třeba spolehlivě řídit, proto 1. dubna 1926 zahajuje svou činnost Národní banka československá.
Období konjunktury a měnové stability vystřídala v letech 1929 až 1934 světová hospodářská krize. Československá ekonomika se z krize poměrně brzy vzpamatovala a četné podniky postupně zaznamenaly oživení výroby. V první polovině minulého století došlo k výrazným změnám v technickém vybavení bankovních ústavů a čeští bankovní úředníci se stali významnou součástí hospodářského a společenského života mezi dvěma světovými válkami.

Měnové škody způsobené okupací byly více než značné; na území osvobozeného Československa zavládla nejen inflace, ale i peněžní chaos.
Po únoru 1948 pak došlo u nás k postupné socializaci peněžnictví v rámci tzv. centrálního řízení.  Výsledkem byla peněžní reforma v roce 1953. I když docházelo k určitým reformním snahám, vše bylo podřízeno stranickým rozhodnutím. Normalizace se tak nevyhnula ani oblasti bankovnictví.

Po společensko-ekonomických změnách po roce 1989 bylo nezbytné celý systém transformovat, a to s co nejmenšími sociálními, společenskými a ekonomickými dopady. Vznik samostatné České republiky a následující měnová odluka přínesly i vznik samostatného bankovního systému. 

Stálá expozice Lidé a peníze je umístěna v České národní bance, Na Příkopě 28, Praha 1 je otevřena úterý - pátek, prohlídky začínají vždy od 9,00, od 11,00 a od 13,30 hod, ve čtvrtek je navíc prohlídka od 16,00 hod. Zavřeno je v sobotu, v neděli, v pondělí a o svátcích, případně podle sdělení na stránkách www.cnb.cz. Vzhledem k omezené kapacitě je vhodné se objednat předem.

Půjdete se na výstavu o vzniku a vývoji peněz, kterou připravila Česká národní banka, podívat? Nebo jste tam již byli? Co vás zaujalo nejvíce?