Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kompletní seznam odpovědí Jiřího Dolejše na dotazy čtenářů

| 17. 5. 2006

Veřejné služby a daně

kas.sandra@volny.cz
Jak zní jednoduchá odpověď na otázku: A kde na to všechno chcete vzít?

Jiří Dolejš: Udržení současné dynamiky hospodářského růstu a míry souhrnného zdanění (daňové kvóty) vytváří nemalý objem zdrojů. V agregované podobě prostě neplatí teze, že čím méně daní, tím větší růst. Rozhoduje struktura a konkrétní konstrukce daní. V rámci stabilizované daňové kvóty usilujeme o to vybrat méně nepřímých daní a větší progresi u přímých daní včetně zdanění luxusní spotřeby a neproduktivního majetku. Efektivní užití takto získaných zdrojů předpokládá restrukturalizaci veřejných výdajů - tj. kde přidat (státní cílové programy) a kde ušetřit (např. náklady na veřejnou správu v souvislosti s informatizací) a racionalizaci jednotlivých systémů veřejných služeb, které předejde mrhání (např. státní léková politika). Tvrdím, že řád našich předvolebních slibů se do rámce možných zdrojů vejde. Samozřejmě ale, že každé přerozdělení je politický problém.



 

Petr Bárta
Co znamená bezplatné zdravotnictví? Pokud vím, žádné bezplatné zdravotnictví neexistuje - všichni ho platíme ze svých daní (zdravotní pojištění není pojistka, ale daň, kromě toho "rovná").

JD: Samozřejmě, že vše má nějaké náklady a nic není doslova zadarmo. Pojem "bezplatný" znamená, že zdravotnictví má charakter univerzálního systému placeného v rozhodující míře z povinného veřejného pojištění. V tomto systému přímá účast pacientů má jen zcela okrajový charakter - současná míra účasti (uvádí se v průměru asi 8 %) by se podle KSČM již neměla zvyšovat. Diskuse zda má zdravotní pojištění quasidaňový charakter je velmi teoretická - podstatné je jeho všeobecné a solidární nastavení. Systémy ve větší míře privatizované, jako např. v USA, s prvky konkurence mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními jednak vnášejí do péče o zdraví majetkový census a jednak mají větší režii (jsou dražší).


Sachista
Jak muzete tvrdit, ze skolstvi bude bezplatne, kdyz nam nejdriv musi ukrast nase vydelky, abyste to mohli zaplatit. Proc si budouci pravnik (zcela jiste neplanuje byt chudym koncipientem do konce veku) nemuze vzit na sve vzdelani uver a po absolvovani a dosazeni urcitych uspechu ho zacit splacet? Sam by videl, kolik ho pravnicka fakulta stala, byl by behem studia mnohem lepe motivovan nez dnesni studenti, kteri leckdy nastupuji pouze na "rocni dovolenou".

JD: Stejně tak školství přirozeně není doslova zadarmo - bezplatnost znamená, že je z podstatné míry hrazeno z veřejných prostředků, tj. z daní. Označení daní za krádež musím označit za velmi extrémní názor - diskuse je samozřejmě o tom, kdo a jak se na celkovém daňovém inkasu podílí. Problém se školným je ten, že případné splácení úvěru může být pro některé absolventy problém (nemluvě o tom že výnos ze stipendia není samospasitelný). To je důvod, proč s ním nesouhlasíme. Na druhé straně souhlasím, že v některých profesích (ekonomové, právníci) se po absolutoriu může dosáhnout slušných platů a na získání takového vzdělání lze nahlížet jako na dobrou privátní investici (v průměru je ale vzdělání smíšený statek, tj. má výrazný veřejný rozměr). Osobně by mi nevadil systém, kde tyto profese po dosažení určité úrovně platu by odváděli částku na úhradu nákladů studia - zbylo by více veřejných peněz na "chudší" obory.


Luboš Zálom
Levicové strany se ohánějí pojmem "solidarita" a dávají ji do souvislosti se svou daňovou a sociální politiku. Mohl byste zdůvodnit, proč směšujete pojem solidarita, který v sobě obsahuje nutnost dobrovolného jednání, se státním násilím, kdy daňoví poplatníci jsou pod pohrůžkou násilí nuceni odevzdávat část svého majetku druhým? Chtěl bych morální zdůvodnění, proč podle vás musejí být daňoví poplatníci obětováváni ve prospěch druhých a proč musí být pošlapávána jejich individuální práva. Předem jen upozorňuji, že vysvětlení typu: "Je to praxe ve všech vyspělých státech," nebo: "Jde o sociální smír," nepokládám za uspokojivé. Jde mi o morální objasnění státem legalizované a prováděné loupeže za bílého dne.

JD: Obdobně jako u předchozího dotazu nemohu souhlasit s tím, že daně tak jednoduše apriorně označujete za akt státního násilí a loupež za bílého dne. To byste chtěl aby plnění daňových povinností bylo zcela dobrovolné, něco jako jakási charita? Ve vztahu zájmů jednotlivce a ostatní části společnosti je vždy nutné najít určitý funkční kompromis řešící jejich případnou (nikterak vyjímečnou) konfliktnost. Liberalismus má za cíl emancipaci člověka. Když z vulgarizuje, stává se slovy TGM "břichopasným a po stránce sociální zpátečnickým". Solidární stát je svého druhu společenská smlouva, jejíž legitimita je stvrzována demokratickou procedurou v rámci pluralitního politického systému. Součástí této společenské smlouvy je zajištění příslušného rozsahu veřejných služeb a dalších funkcí státu jakožto veřejného zájmu. Pochopitelně je to v různých zemích různě - v ČR ale rozhodně nepatříme k extrémům a výsledek nelze označit za nedemokratický. Aby tomu bylo jinak a pravidla jste si určoval zcela sám, musel byste žít jako Robinson Crusoe na opuštěném ostrově.


Jarda
V prosinci 2005 mi zemřela manželka a já jsem zůstal sám se 4 dětmi (17, 14, 13 a 10 let). Chtěl jsem podat společné zdanění manželů (vždyť manželka byla matkou 343 dní v roce), ale na finančním úřadě tvrdí, že nemohu.
Považujete to za morální, když v zákoně č. 45/2006 Sb. o daních z příjmu se praví:
- v §13a, odst.(1) "Manželé, kteří jsou poplatníky podle §2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění"), jestliže tyto podmínky splní n e j p o z d ě j i poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění."" - to znamená, že i když se dítě narodí 31. prosince a domů z porodnice se dostane až v dalším roce, lze společné daňové přiznání podat,
- v §35c (10) Poplatníkovi ... lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož p o č á t k u byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

JD: Většina daňových pravidel je uplatňována na příslušné fiskální období - tedy i společné zdanění manželů lze uplatnit na příslušný kalendářní rok. Smyslem tohoto opatření je motivovat manžele k vlastní ekonomické aktivitě, a snížit tak závislost rodiny na sociálních dávkách. Smutná událost, která vás postihla, tento předpoklad do budoucna mění, i když chápu, že by se vám nyní ještě nějakou dobu menší daně hodily. Vázat uplatnění pravidla o společném zdanění manželů ne na klasické zdaňovací období, ale třeba po měsících komplikuje daňovou správu. Přiznám se, že bez konzultací se sférou daňové správy nejsme schopen říci, zda by taková změna byla racionální.


Liška
Mám několik dotazů:

  • Co si představujete pod střídmou rozpočtovou a měnovou politikou, o které hovoříte ve vašem programu? (Není mi totiž vůbec jasné, kde na všechny ty "bezplatné" statky a služby chcete vzít...)
  • Viz článek: "Majitelé domů tvrdí, že jim růst činží ani podle nového zákona, s výjimkou Prahy, neumožní pokrýt náklady na běžné opravy a údržbu. Nájemníci prý zhruba týden v měsíci bydlí za nájemné, zbytek za peníze majitelů domů nebo v případě obecních bytů za peníze daňových poplatníků. Svých práv se domáhají u Evropského soudu ve Štrasburku." Co vás opravňuje k tomu ve svém programu požadovat zachování regulace nájemného a tvrdit, že "současná cenová hladina již plně pokrývá výrobní náklady a v případě nájemného dostačuje na krytí nákladů na údržbu a opravy." A i kdyby to tak bylo, majitelé domů nejsou sociální ústav. Chtějí taky vydělávat.
  • Podle Bezděkova vládního týmu pro penzijní reformu by vaše (ne)reforma důchodů sice znamenala relativně vysoký náhradový poměr, ovšem dluh systému by na konci období dosáhl 130 % HDP. Jak při takovéto projekci můžete "říct stop 'reformě'"?
  • Požadujete zjednodušení daňového základu a systému daňových úlev. Jaké zjednodušení máte na mysli? Navíc slibuje "další rozšíření daňových paušálů a slev na dani," spíš to jak je v článku uvedeno vypadá, že "jde o další znepřehlednění již tak složitého daňového přiznání." Můžete se k tomu vyjádřit?
  • Proč Česká republika potřebuje "důslednější rozvoj kosmonautiky"?

JD:

  • I naším cílem je udržet veřejný dluh v přijatelných mezích a připravit ekonomiku na vstup do Evropské měnové unie. Zopakuji, že pokud nepropadneme absurdním závodům ve snižování daní (už dnes je daňová kvóta ČR pod průměrem EU) a nebudeme redukovat ani příjmy do pojišťovacích systémů, tak se priority volebního programu KSČM dají zajistit při současném tempu růstu a určité restrukturalizaci veřejných výdajů. Čeští ekonomové tradičně patřili k fiskálně uvážlivým už před rokem 1989 - srv. zadluženost Polska či Maďarska. Osobně také vnímám negativní vliv asynchronního cyklu v EU i ve světě na využitelnost tradičních nástrojů keynesiánské politiky, tj. cyklické fiskální expanze. Úkol národohospodářské rovnováhy vnímám spíše z dlouhodobého hlediska.
  • Podle našich údajů (obdobně data Sdružení nájemníků) je až na výjimky pravdivé tvrzení, že nájemné již dosahuje ekonomické úrovně (pokrývá běžné náklady) - problém je v dlouhodobě zanedbaných opravách. Ty ale nelze u běžného bydlení (ne v luxusních podmínkách) zafinancovat extrémním růstem nájmů. Návratnost investice do běžných nájemních domů je prostě dlouhodobá a rychle se z ní bohatnout nikdy nedalo.
  • Apriorně se nebráníme určité úpravě parametrů současného důchodového systému, když bude potřebná a také připravená. Pozdější, třeba pružný odchod do důchodu ale souvisí s kvalitou života a s možností životních úspor. Nejde o STOP reformě, ale o odklad - k diskusi je nutné se vrátit. V současné době však není akutní systém měnit - skutečně minimálně do roku 2015 vykazuje přebytky. Pokud jde o extrapolační propočty na desítky let dopředu - podstatně je ovlivní vývoj produktivity práce (schopnost lidí v produktivním věku přispívat na seniory), míra zaměstnanosti (počet plátců do důchodového systému). Prostor pro využití fondového pojištění a větší individualizace se otvírá podle růstu ekonomické úrovně země.
  • Zjednodušení daní pro KSČM neznamená minimalizaci daní ani odstup od investičních pobídek. U daní nejde jen o to naplnit erár, ale také orientovat ekonomiku určitým směrem. Dnes je daňový systém ve své funkci nástroje hospodářské politiky neuspořádaný, nepřehledný, vnitřně rozporný -to přiznávají všichni od prava do leva. Nechceme-li jít cestou složité daně pouze rušit, tak musí předcházet komplexní revize a následné propojení daní pouze s vybranými prioritami hospodářské politiky. Vámi zmiňovaná paušální daň je zjednodušením daňové povinnosti, jejíž rozsah (okruh povinných osob) může být předmětem diskuse, ale neměl by být rušen.
  • Nechápu proč vás zaráží zrovna podpora letectví a kosmonautiky. Nikdo neříká, že si má ČR hrát na kosmickou velmoc, ale napojení na obory související s leteckým průmyslem a vesmírným průzkumem je všude na světě záležitostí využití high - tech. Je součástí tzv. iniciačního sektoru, který je důležitý při strategickém přechodu na tzv. alternativní technologie. A podíl takových výrob přeci chceme zvyšovat (obdobně jako např. ekologické strojírenství či biotechnologie). Nejsme přeci jen zemí, kde se vaří pivo a dělají skleněné korále. ČR v této věci v některých speciálních oborech není zcela bez tradice a má smysl tuto tradici i nadále pěstovat, abychom neskončili mezi out sidery. Tento obor bude mít rostoucí podporu i v rámci EU a jistě bychom našli segmenty, kde bychom se do takové evropské kooperace mohli zapojit.

Bydlení

jirka
Je pravda, ze chcete zavest zvlastni dan za neobsazeny byt? Planujete, ze se toto bude tykat i domu, popripade chat?

JD: V rámci regulovaného nájemného má ekonomická sankce na dlouhodobě neobsazený byt své opodstatnění. Nejde ani tak o daň jako o místní poplatek v kompetenci uzemí správy. Vedle vyměření poplatku je také důležité zveřejnění takové bytové jednotky, aby ti co hledají bydlení věděli o volné kapacitě a pomohli vytvořit příslušný tlak. S částí bytového fondu na území zejm. větších měst se bohužel různým způsobem spekuluje, to je smutná realita. U drahého privátního bydlení samozřejmě k obsazení bytu nutí majitele ztráta z výnosu. Zdůrazňuji ale, že bydlení nepovažujeme za standardní tržní komoditu. Tržní regulace prostřednictvím volné nabídky a poptávky může fungovat jen pro část bytového fondu. Pouhá liberalizace která by tržní bydlení učinila universální kategorií neřeší otázky nesouladu nabídky s poptávkou po levných startovacích a sociálních bytech, kde nutně vstupuje do hry veřejný zájem.


zamestnanec
Chtel bych vas pozadat o radu.
V ramci restituce jsem po svem dedovi ziskal rodinny dum s dvema obsazenymi byty (tzn. za regulovane najemne). Ze ziskaneho najemneho hradim jen nejnutnejsi opravy (cast fasady, natery, havarijni oprava stresni krytiny, kanalizace apod.). Regulovane najemne jsem v minulych letech zvysoval o maximalni moznou castku, nyni cini celkem cca 1 300 Kc mesicne dohromady za oba byty + prislusenstvi (proste samostatny rodinny dum). Na udrzbu a rekonstrukci domu jsem vsak dosud vydal vice prostredku a to presto, ze opravy tohoto domu pro bydleni cizich lidi provadim svepomoci ve dnech sve dovolene a o vikendech sam (lezu po strese, kopu kanalizaci a pod.). Vice financnich prostredku na zajisteni oprav dodavatelsky proste nemam. Stale vsak nevim, z ceho budu hradit novou strechu a kompletni rekonstruci topeni. Uver na opravu domu mi pri teto vysi najemneho zadna banka neposkytne, navic bych nemel cim tento uver zajistit vzhledem k jeho soucasnemu stavu (vysi trzniho odhadu). Predpokladana investice byla v roce 2004 kalkulovana na min. 420 000 Kc. Z tohoto najemneho uhradit proste nelze. Potreba rekonstrukce je navic velmi akutni.
Mam rodinu, dve male deti. Ve srovnani s mym domem nyni obavame srovnatelne 1/2 toho, co nucene pronajimam dvema samotnym důchodcum (2+1 a 3+1 + dalsi prislusenstvi). Navic hrozi, ze nekonecny najemni vztah jednoduse vyuziji vnuci soucasnych najemniku. Sve bydleni jsem nedavno musel vyresit koupi nemovitosti na venkove, mesicne splacime pres 10 000 Kc. Mj. na porizeni sveho bydleni jsem zadny statni program vyuzit nemohl, protoze jsem nesplnoval podminku nevlastnit nemovitost k bydleni (prestoze v mem zdedenem dome bydlet nemohu!)

Kdy se to zmeni a ...

  • od kdy mi najemnici budou platit (za vetsi bydleni nez mam ja) alespon to co platim ja - tedy ctrnactinasobek?
  • kdy jim budu moci dat vypoved z jejich nekonecneho najemneho vztahu abych mohl bydlet ve svem dome ja?

JD: Vyrestituovat takový starší rodinný dům obsazený nájemníky skutečně není žádná výhra. Plošné opatření jako zvýšit nájemné na několika násobek či nájemníky prostě vyhnat, naráží na to, zda nájemníci mají na to platit deset a více tisíc Kč měsíčně, či zda mají kam jít. Nájemníci jsou v této situaci převážně také nezaviněně. Jestli má být váš vztah dlouhodobý, je možné s nimi jednat o jejich případné participaci na výstavbě kotelny či jiných úpravách (samozřejmě budou chtít za to nějakou jistotu), pokud nikoliv, je třeba vést jednání s obcí, aby pomohla vytvořit pro vaše nájemníky náhradní bydlení, aby měli kam odejít.

Pracovní trh

jirka
Podle článku plánujete "zkracování pracovní doby, ovšem při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce, navíc s možností předčasného odchodu do důchodu. Pracovat by se tak mělo míň, do roku 2010 by se ovšem přesto měly mzdy zvýšit o zhruba 40 %...."
Podle jakého ekonomického modelu předpokládáte tento růst mezd při zkracováni pracovní doby? Myslíte si, že je to doopravdy reálné? O kolik chcete pracovní dobu zkracovat?

JD: Především připomínám, že trend zkracování povinné pracovní doby trvá už od 19. století (viz zákon o 10 hodinové pracovní době z roku 1847). Zkušenost, že ústupky v této oblasti vedou zaměstnavatele k zvyšování intenzity práce tady samozřejmě je. Tlak zaměstnanců zase směřuje k zvyšování ekvivalentu jejich pracovní síly a ochrany práce. Je to tedy proces rozporný. Praktické zkušenosti s dalším zkracováním týdenní pracovní doby mají země jako Francie, Německo, hodně je diskutována v Itálii či Španělsku. Tuším, že v roce 1998 byl ve Francii přijat zákon, který vyvolal nové kolo zápasů, známých již z onoho 19. století, tj. snahy jak povinnou pracovní dobu obejít (přesčasy, nechráněné úvazky atp.). Souvisí to tedy s debatami o Kodexu práce a o způsobu jakým liberalizovat pracovní trhy (viz např. debata o flexicurity - tj. spojení pružnosti a ochrany).
Dodávám, že týdenní pracovní doba není jediný způsob - např. KDU-ČSL přichází s náměty na prodloužení minimální dovolené, či na zvýšení počtu svátků v kalendářním roce. V programu KSČM je cíl pojat jako postupný (až na 35 hodin týdně), v souladu s růstem produktivity práce a vývojem ochrany práce v jednotlivých oborech. Pokud jde o růst mezd (nominálně až o 40 %) - ano, znamená to dočasně vyšší tempo růstu mezd před růstem ekonomiky. Jde ale jen o reakci na předchozí období, kdy byla cena práce tlačena dolů a nadprodukce byla přerozdělována ve větší míře do zisků. I propočty odborových centrál naznačují, že tempo 6-8% růstu mezd je po určitou dobu možné, bez silných inflačních dopadů a vzhledem k přípravě na vstup do eurozóny i potřebné.


Jarmila
Ve Vašem programu píšete, že chcete podporovat drobné živnostníky a podnikatele. Když odhlédnu od toho, že jste po r. 1948 znárodnili naprosto všechno, i drobného řemeslníčka na vesnici, chci se zeptat jak se slučuje všelidové vlastnictví s podnikáním? I mezi členy KSČM jsou podnikatelé, např. pan Nadberežný má tiskárnu, kde má zaměstnance. Chová se k nim jako kapitalista, nebo se všichni zaměstnanci dělí s majitelem podle komunistických zásad rovných žaludků a rovných příležitostí? Jakým způsobem se chovají Vaši podnikatelé v praxi? Zaměstnávají ve svých podnicích přednostně nezaměstnané, ženy s malými dětmi a pracovníky v předdůchodovém věku, zkracují pracovní dobu a pečují o pracovní prostředí zaměstnanců podle zásad Vaší politiky? Pokud ne, tak proč hlásáte něco jiného, než co sami děláte v praxi?

JD: V programových dokumentech KSČM se hovoří o vlastnické pluralitě (mixed economy) a nikoliv o všelidovém vlastnictví (pojem známý ze SSSR, který v realitě všelidovým nebyl). Tedy ani vše znárodnit, ani monopol soukromého kapitálu. To znamená, že vedle sebe mohou existovat soukromé vlastnictví, firmy se stáním podílem, či zřizované nějakou municipalitou a samozřejmě různé formy skupinového vlastnictví (družstva, zaměstnanecké spoluvlastnictví atp.). Kdo tvrdí, že toto je návrat k centrálně direktivní ekonomice, tak nevnímá realitu současného světa. Tato pluralita umožňuje pružně zvolit takovou formu vlastnictví, která nejlépe vyhovuje a vytváří i určitou vzájemnou soutěživost, která vedle soukromé iniciativy do tržní ekonomiky neodmyslitelně patří.
Odhlédnu-li od potřeby neustálého kultivování podnikatelské etiky, tak chování podnikatelů rozhodující měrou předurčuje nikoliv jejich smýšlení ale prostředí a nastavení hospodářské legislativy. I levicový podnikatel (těch mimochodem není až tak málo) musí takto nastavené parametry respektovat, jinak dlouho podnikat nebude. Např. švarcsystém si vynucuje logika ekonomiky, nezměním-li tuto logiku (např. náklady na určité zaměstnance či nastavení povinností OSVČ), zákazy ani moralismy nebudou příliš účinné.
Otázka využití různých sociálních programů, péče o lidské zdroje a vztahy na pracovišti atp. hodně souvisí s právní formou společnosti, ale i s firemní filosofií, která úzce souvisí s její velikostí a oborem činnosti. Menší firmy mají pro tyto méně prostoru, sociálnější chování mají obvykle firmy s větší mírou participace zaměstnanců. Doporučuji v tomto ohledu některé materiály EFES (Europena Federation of Employed Shareholders).

Komentáře

jezevec
Inu, program KSČ by se dal napsat dvěma větami: "Hodný stát sebere peníze (a majetek) někomu jinému, a dá je právě vám."

JD: Efektivní solidarita není pouze o přerozdělování, ale také o rovných šancích a lidské důstojnosti. Ta je také důležitá pro rozvoj, nejen bič ekonomického donucení.


Martin
Ta kosmonautika se mi tam fakt líbila, to mě opravdu trápí, že nemáme silnější hlas v kosmonautice :-) Pozastavení členství v NATO je typický ideologický blábol, ale co, chtějí to. Přimkneme se pak opět k bratrskému Sojuzu?

K ekonomické části: celé to na mě působí takovým dojmem, že "chceme to a to a kde na to vezmeme, to se nás raději neptejte..." Není to důvěryhodné.
Dále, je známým faktem, že si většina lidí neváží ničeho, co dostali zadarmo. Podle mého bychom se dostali do pořádných problémů. (Leda by se zase ustanovily uliční výbory a ty kontrolovaly, zda každý... moment... aha, to až po volbách :-))
Opravdu není moc co kritizovat... snad jen "mohli jste slíbit víc, soudruzi". Tak jako tak jim plno lidí skočí na špek ne proto, co slibují, ale proto, že jsou to komunisti a že "za komunistů bylo lépe".

JD: Že by nás high teh obory měly trápit, jsem už odpovídal výše. Pokud jde o důvěryhodnost sociálně ekonomických cílů - státem garantované některé služby jsou v souladu s tradicí sociálního státu a a rozsah slibů má na období 2006-2010 racionální rámec. Zázraky na počkání a rozdávání kdečeho zdarma přeci neslibujeme - zkuste si přečíst volební program ještě jednou.
Pokud jde o bezpečnostní alternativu NATO - tak jde především o menší závislost Evropy na USA a jednoznačný respekt k OSN. Tyto hodnoty vyznávají i jiné myšlenkové proudy v Evropě, nejen komunisté, možná diagnózu současného NATO nevyslovují tak otevřeně. Přechod k alternativní bezpečnostní architektuře je jistě dlouhodobý proces a vystoupení ČR z vojenské složky NATO je jen dílčím opatřením. Vyžaduje také ujasnění tzv. evropského pilíře, evropských ozbrojených sil a neimperiální společné bezpečnostní politiky EU. Využít lze i jiných struktur, např. OBSE či bezpečnostních dohod EU např. s Ruskem. V každém případě nechceme zrušit NATO bez náhrady a diskutovat o tom jak, považujeme ze strategického hlediska za naléhavé.


Petr
Není třeba se nic ptát. Moc dobře si pamatuji reálný socialismus před rokem 1989, kdy se totální devastace všeho (morálky, ekonomiky, životního prostředí) vydávala za úspěch (splnili jsme plán x-té pětiletky, vytěžili jsme x tun uhlí). No a kontrast předvolebních slibů a reality si můžete připomenout tady: http://www.volby1946.cz/

http://www.eportal.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=637

Program KSČ z roku 1946 - podpora živnostníků
…nemáme v úmyslu střední stav zničit, nýbrž máme zájem na silném a prosperujícím živnostnictvu, jehož oprávněné požadavky jsem vzali do svého programu a budeme je se vší rozhodností prosazovat… My komunisté nesmíme připustit, aby živnostnictvo, jako početná složka národa, sedlo na lep těm nepoctivým politickým kejklířům, kteří se snaží pomluvami o našem plánu zestátňování drobných živnostníků očernit naší stranu v očích živnostníků…

Po volbách:
K. Gottwald na zasedání ÚV KSČ v listopadu 1948: Pokud jde o obchodní živnosti, musíme je suchou cestou zlikvidovat převzetím, výkupem, umrtvením, abychom co nejdříve měli distribuční síť až ke konzumentovi v ruce.

JD: Zaprvé nikdo nemluví o návratu před rok 1989, za další - vůči odklonu komunistů od záměrů z období 1945-48 se sami stavíme kriticky. Dnes není síla, která by nám vnucovala problematický sovětský model. Takže ptát se jak a v čem jsme se poučili z chyb našich předchůdců smysl má. Snad s výjimkou těch, kteří mají předem ve všem jasno a nepotřebují nic vědět.

Volby 2006: Ptejte se ekonomických expertů politických stran!

Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat?

Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) čekají na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku.

Co si o odpovědích Jiřího Dolejše myslíte? Zhodnoťte je zde.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

E-business, Exkluzivita, Věnové pojištění, andrej babiš, pavel bělobrádek, miroslav uďan, václav stárek, restaurace, Finanční trh, transparentní účet, goldman sachs group, česká ekonomika, Gerard Casey, dolarový milionář, Marek Zeman, Zákon o dani silniční, jednorázové vyrovnání, pěstounská péče

2SC5461, 5A62995, 2AF7662, 3AF9208, 2AF6202

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK