Dnes mají rovnou daň s jedinou sazbou už leckde, i když, bohužel, jen na východ od nás. Potíž s novými nápady a akademickými koncepty v "zavedených" zemích je hlavně v tvrdém odporu mocné lobby daňových poradců. Ti v logickém spolčení s bohatými účinně torpedují jakékoli zjednodušení, které by je připravilo o dobré bydlo a celý vějíř legálních triků.
A tak přestože koncept záporné daně navrhovali již v 70. letech jak demokratický prezident Carter, tak republikánský prezident Nixon, zůstalo čtyřicet let jen u teorií.
Nyní se alespoň v našich končinách atmosféra postupně mění, ale těžko můžeme chtít od socialistů, kteří měli ve volebním programu milionářskou daň, aby kývli na pravicové nápady. I když např. plochá daň zachovává – byť nižší a jen lineární – progresi v daňovém zatížení vyšších příjmů. Co tedy vlastně je záporná daň?
Motivuje chudé k výdělku
Záporná daň (v teorii záporná důchodová daň, důchod zde je však terminus technicus pro příjem) neřeší problémy vyšších příjmů, ale naopak těch nejnižších. Jde tedy o doslova koncepci sociální politiky, kterou nelze hodnotit jen ekonomickým pohledem. Má však natolik zajímavý ekonomicko-motivační prvek, že jistě má smysl o ní uvažovat.
O co jde, se zatím všeobecně příliš neví, koncept ani není rozpracován do nejpodrobnějších detailů, nicméně: nastaví se určitá částka jako základní příspěvek či "životní minimum" a určitá hladina, do níž platí záporná daň (a tedy stát občanům doplácí). Zvolíme-li základní příspěvek např. 4 500 korun na osobu, 50% úroveň odpočtu výdělku (z výdělku se započítává jen polovina) a určitou "hladinu sociální potřebnosti" na 9 000 korun měsíčně, vypadal by systém takto:
| výdělek | záporná daň=doplatek | čistý příjem | podíl dávky na příjmu |
|
0 |
4 500 |
4 500 |
100 % |
|
2 000 |
3 500 (tj. 4 500 - 1 000) |
5 500 |
63,6 % |
|
4 000 |
2 500 |
6 500 |
38,5 % |
|
7 000 |
1 000 |
8 000 |
12,5 % |
|
8 000 |
500 |
8 500 |
5,9 % |
|
9 000 |
0 |
9 000 |
0 % |
|
nad 9 000 |
normální zdanění |
|
Vidíme jasně, jak systém i chudé motivuje k jakémukoli výdělku – a dokonce čím víc si přitom sami vydělají, tím vyšší čistý příjem jim reálně zůstane. Ač "doplácení" nelineárně klesá a motivuje tedy zejména u nejnižších výdělků, vidíme, že určitý bonus inkasuje každý. Podobný systém uvádí ve své učebnici i Paul Samuelson, jen v pohledu na situaci celé rodiny (domácnosti). To je ostatně ústřední otázka nastavení systému, zda by se měl vztahovat na jednotlivce, potom na které, zda i na studenty atd.
Systém však by byl transparentní, jednoduše spravovatelný, snadno a jemně regulovatelný, namísto současných spíše záporných stimulů k legální práci by ji motivoval kladně. Nemá totiž žádnou ostrou hranu, na níž se "láme" nárok na dávku.
Otázka sociální
|
Mnoho zajímavých a užitečných informací najdete ve specializované sekci Daně. |
Další otázky jsou však ještě podstatnější: je vůbec vhodné dávat peníze lidem, kteří zkrátka nejsou schopni uspořádat si své finance, anebo se jim sociální systém má starat o jídlo, bydlení a lékařskou péči? Jde sice o jednoduchý, ale plošný systém, zatímco každý osud je jiný.
Testování systému na několika tisících rodin v USA také ukázalo vysokou závislost na konkrétním nastavení systému, kdy přílišná velkorysost způsobila dokonce naopak pokles motivace k práci, takže zřejmě lze uvažovat jen o nižší úrovni nastavení dávek.
Je také otázka, zda by záporná daň měla řešit celý sociální systém. Jistě si lze představit určitý mix anebo možnost volby ze dvou možností. Takovouto "dobrovolnost" bude obsahovat i slovenská penzijní reforma.
Určité poučení v našich zeměpisných šířkách možná přinese i slovenský experiment s dětskými přídavky: rodina s dětmi dostane "v penězích" jen 500 Sk, ale na každé dítě si bude moci odečíst 500 Sk jako tzv. daňový bonus, tedy nikoli ze základu daně, ale přímo od daňové povinnosti. Tento bonus bude tedy moci využít jen ten, kdo nějaké daně platí. To jistě přinese silný motivační efekt zájmu o práci, již současná opatření již snížila nezaměstnanost z 20 na 15 %.
Ale, jak to známe, na každá pravidla se u nás najdou "finty", jak se jim vyhnout. Dokud budou sociální benefity klesat s růstem příjmů, vždy půjdou tyto příjmy mimo legální cesty. Odhadovaných 400 miliard korun ročně protékající českou šedou ekonomikou navíc nezahrnuje fikaně legalizované peníze.
Co si myslíte o šanci zavedení záporné daně? Má podle vás smysl se jí zabývat, případně uvažovat o jejím zavedení do praxe? Přidejte svůj názor či zkušenost!
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 8. 2003 8:47, BarboraJ
Milý autore,
když už jste se do těch socialistů pustil a vytkl jste jim, že nechtějí zavést zápornou daň, měl byste nám tady sdělit, z čeho bude stát tu zápornou daň vyplácet. Předpokládám, že vyplácet to bude z daní nás všech. Takže záporná daň je pouze jedna z variant levicového přerozdělování, i když je to nápad pravicové ODS.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 8. 2003 8:50, BarboraJ
To autor.
Myšlenka záporné daně je kompromisem mezi stávajícím (podle autora "normálním") zdaněním a návrhem rovné vratky, jak ji např. propaguje pan Tlustý.
Zachovává výchozí vratku 4500 Kč (ačkoliv pan Tlustý již propaguje 3000 Kč) a fyzickým daňovým poplatníkům postupně až do příjmu 9000 Kč vratku snižuje, takže výdělek 9000 Kč měsíčně není zdaněn a ani bonifikován.
Tato metoda narušuje zásadu, že každý výdělek má být zdaněn a zásadu, že každý má nárok na stejné úlevy.
V praxi snižuje veřejné rozpočy o daně polatníků s příjmy od 0 do 9000 Kč (takže odbourává nejnižší daňové pásmo 15%) a naopak veřejné rozpočty zatěžuje vratkami.
Nedomnívám se, že by tento způsob snížil administrativu výběru daní a zjednodušil jejich výpočet. Naopak! Dokonce se domnívám, že povede k podpoře systému černých mezd, protože zaměstnavatel i zaměstnanec budou mít zájem mít nomimální mzdu co nejnižší a čerpat státní příspěvek.
Záporná daň není nic nového, byla zde již jednou u daně z obratu, kdy např. potraviny měly i zápornou daň. Kdo to zažil, tak ví, jaké čachry se dají dělat.
Chybí mi jakýkoliv kvantifikovaný odhad o kolik se zvýší výdaje veřejných rozpočtů a sníží daňový výnos i jaký bude dopad na jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva.
Přesto jde o příspěvek zajímavý hodný diskuse.
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.