Pavel Kohout: Tahle země je pro starý!

O tom, že český důchodový systém je v troskách, se hovoří často. Co si pod tím ale konkrétně představit? Hrozí reálně, že stát nebude schopen dostát svým závazkům? Pokud ano, kdy může tato doba přijít?

Náhradový poměr starobních důchodů ke mzdě poklesl ze 55,3 % v roce 1991 na 39,8 % v roce 2008, tj. téměř o třetinu. To znamená, že stát odpovídajícím způsobem snížil své závazky vůči důchodcům. Představte si, že by stát splácel jen třetinu hodnoty vydaných dluhopisů – to byl již byl částečný státní bankrot.

Průběžný penzijní systém tedy postupně, pomalu krachuje. Nelze jinak, demografie je neúprosná. Tento problém nemá řešení. Lidé se musejí připravit buď na podstatně nižší penze anebo na mnohem pozdější odchod do důchodu.

S jakými očekáváními do PES vstupujete? Zkuste stručně představit, jak by podle vás měl vypadat důchodový systém po reformě, pokud by ho neznetvořily politické tlaky. Existuje nějaký stát, který by mohl Česku posloužit jako vzorový?

Nemám žádná přehnaná očekávání a proto nemohu být zklamán. Může se i stát, že se někdo pokusí komisi politicky zneužít a že výsledkem nebude nic.

Nejlepší penzijní systém má pravděpodobně Austrálie. Dříve jsem za vzor dávali i Island, který si ovšem svoji ekonomiku zničil šílenou měnovou politikou.

Ideální důchodový systém neexistuje. Pro snížení možných rizik je klíčová diverzifikace (propojení „průběžného“ PAYG x „fondového“ FF financování). Co si pod tím má čtenář představit?

Ideálním důchodovým systémem by mohla být ekonomika, která v rozhodující míře spoléhá na rodinné vazby, kdy děti živí své staré rodiče. Tento model byl průběžným systémem vytěsněn, protože po zaplacení „sociálního pojištění“ již lidem nezbývají ani prostředky ani chuť podporovat své rodiče. Přirozená mezigenerační solidarita byla průběžným systémem zničena.

Fondové systémy jsou pouhou náhražkou, která neřeší podstatu problému. Mimochodem, původní Bismarckův systém byl také plně kryt fondem. Stát jej však zčásti znehodnotil inflací, zčásti vykradl. Nejlepším penzijním fondem je mít zcela soukromý majetek v takové podobě, aby na něj nenechavá ruka státu dosáhla co možná nejhůře.

Důležitým aspektem důchodového systému je „mezigenerační solidarita“. Jaký bude muset být český systém, aby zabránil dvojímu „zdanění“ silných ročníků (Husákových dětí). Nedoplatí právě oni nejvíce na neochotu současných politiků provést potřebné změny?

Jaká solidarita? Vždyť tu pravou solidaritu průběžný penzijní systém téměř úplně zničil… Udělal z důchodců žebráky závislé na státní blahovůli. Od 40. nebo 50. let dvacátého století, kdy byly průběžné penzijní systémy zavedeny ve většině zemí, proběhly rozsáhlé společenské změny. Zejména poklesla porodnost. Lidé se začali spoléhat na stát namísto na sebe a na vlastní rodinu. Velmi destruktivní proces. Možná fatální pro Evropu a pro Západ vůbec.

Tzv. Husákovy děti za utrácení předchozích generací pochopitelně draze zaplatí. Ale víte, co teprve bude pořádná rána? Až generace narozená v první polovině 70. let půjde sama do důchodu. Z čeho tito budoucí důchodci budou žít, to je mi skutečně otázka. Nedovedu na ni odpovědět. Kdybych byl mladší, dejme tomu ročník 1987, vážně bych se rozmýšlel, kde chci žít. Tahle země je pro starý, abych parafrázoval nedávný filmový hit.

Velmi spornou útěchou pro nás může být, že ještě dříve zbankrotují jiné evropské země. Nebudeme první.

Budete při vypracovávání návrhu čerpat ze závěrečné zprávy, tzv. Bezděkovy komise? A je vůbec nový návrh potřeba? Nestačilo by oprášit ten starý?

Závěr původní Bezděkovy komise bude samozřejmě oprášen v první řadě. Kontinuita je samozřejmostí.

Bezděkova komise došla k závěru, že „reforma by se měla soustředit na výdajovou stránku, zejména prostřednictvím zvyšování věku pro odchod do důchodu a zdrženlivosti ve valorizaci vyplácených důchodů“. Souhlasíte? Kde je podle vás optimální hranice pro odchod do důchodu?

Výše důchodů se valorizuje podle inflace. Je proto dokonale logické, že důchodový věk by měl být valorizován podle růstu průměrného věku dožití. Ale je tu zajímavá alternativa. Představte si, že každý občan má individuálně vedený účet, kde se sčítají jeho příspěvky odvedené do systému. Už jen pro informaci, aby člověk věděl, o jak obrovské sumy jde! V každém okamžiku by občan mohl nechat počítač vytvořit zprávu, jak velký by byl jeho důchod v libovolném věku. Chcete odejít do penze v padesáti? Jak je libo, ale váš důchod bude jen kapesné. Anebo vás práce baví a chcete být aktivní až do sedmdesátky? Dobrá. Až přijde čas, budete pobírat slušné peníze, alespoň do té doby, dokud stát nezbankrotuje úplně. Úředně stanovený penzijní věk je umělé, nepřirozené, byrokratické opatření.

Nebojíte se, že doporučení komise (z logiky věci obsahující nepopulární opatření jako vyšší hranici pro odchod do penze a pomalejší valorizaci důchodů) opět narazí na neochotu politických stran vdechnut jim život? Zvláště, pokud podle očekávání vyhraje volby ČSSD?

Neochota politiků myslet na budoucnost je univerzální. Jsou schopni myslet jen na své materiální výhody. Ale jednou v budoucnosti si budu moci říci „udělal jsem vše, co bylo za daných okolností v mých silách“. To je má odměna za práci v komisi.

Prezentovaných výstupů (možných reformních cest) by mělo být podle plánu více. Budete je tedy přizpůsobovat („šít na míru“) možnému povolebnímu vývoji v ČR?

To bude asi ještě předmětem úvah. Umím si představit, že variant bude více.

Na vypracování návrhu jste si stanovili čas nejpozději do konce května. Není to šibeniční termín?

Nemám pochybnosti. Vladimír Bezděk je zkušený manažer, který ví, co dělá. Je radost pracovat s lidmi jeho ražení.

Rozhovor vyšel na www.finmag.cz .

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem