Ve světě si lidé v produktivním věku začínají šetřit na stáří v průměru od 33 let. V Česku spoří v aktivním věku na důchod 79 procent pracující populace, a to v průměru od svých 36 let. Dnešní čeští důchodci se na penzi začali připravovat podstatně později – až ve 48 letech. Vyplývá to z unikátního celosvětového průzkumu AXA Retirement Scope 2008 uskutečněném ve 27 státech na pěti kontinentech, do kterého se poprvé zapojila i Česká republika.
Celkem 90 procent Čechů se podle průzkumu domnívá, že v zabezpečení důchodového příjmu by měl hlavní úlohu hrát stát. Stejného názoru jsou i lidé na celém světě. „Osm z deseti Čechů sdílí názor, že státní systém penzí má u nás vážné problémy. Češi si ale úplně neuvědomují, že bez vlastního přičinění si v důchodu svoji životní úroveň neudrží, “ říká Marek Zeman, ředitel komunikace finanční skupiny Axa.
Studie prokázala, že důchody v České republice jsou nižší než evropský průměr, ale nižší jsou i životní náklady, které u českých penzistův průměru dosahují 9 976 korun na měsíc. „Podle průzkumu zůstává českým důchodcům na konci měsíce po zaplacení nákladů na domácnost v průměru 1 044 koruny,“ přibližuje Marek Zeman. Ve světové studii přitom čeští důchodci vykázali důchodový příjem 11 020 korun, což je o 1 927 korun více než uváděly oficiální české statistiky(v lednu 2008 činil průměrný důchod v Česku 9 093 koruny).
Češi zároveň patří k nejpracovitějším důchodcům. Zatímco na celém světě si v důchodu udržuje placené zaměstnání 17 procent důchodců, v Česku to je 22 procent penzistů. „Co do počtu pracujících důchodců jsme na druhé příčce ve světě. Pracovitější jsou již jen důchodci z Japonska, kde si zaměstnáním přilepšuje 28 procent penzistů,“ přibližuje Marek Zeman.
Pokrývat náklady na domácnost z důchodového příjmu se podle světové studie nedaří například penzistům ve Francii (důchodový příjem 44 057 korun, měsíční deficit minus 10 420 korun) a Belgii (důchodový příjem 35 897 korun, měsíční deficit minus 7 792 koruny). Potřebují proto materiální podporu rodiny. V těchto zemích jsou ovšem jedny z nejvyšších nákladů na domácnost, například ve Francii dosahují tyto náklady v přepočtu 54 477 korun a v Belgii v průměru 43 689 korun.
V Evropě nejlépe vycházejí s penzí důchodci ve Švýcarsku. I přes vysokou životní úroveň, kdy na domácnost potřebují téměř 51 tisíc korun, jim na konci měsíce zbude z důchodového příjmu v přepočtu téměř 19 tisíc korun. Dobře jsou na tom rovněž němečtí penzisté, kterým zůstává na konci měsíce v průměru 12 239 korun (důchodový příjem 37 964 korun, náklady na domácnost 25 725 korun).
Vůbec nejvyšší důchodové příjmy vykazují důchodci ve Spojených státech, v přepočtu 80 496 korun měsíčně. „Zde lidé kladou velký důraz na individuální odpovědnost za přípravu na důchod. Téměř 80 procent pracujících Američanů spoří a v průměru s tím začínají ve 30 letech, což je o tři roky dříve než světový průměr,“ poznamenává Marek Zeman.
Světová studie ukázala, že v Česku je důchod populární. „Dokonce až nezdravě. Většina Čechů by nejraději do důchodu odešla ještě před dosažením oficiální hranice důchodového věku. Muži nejraději již od 58 let a ženy od 57 let,“ přibližuje výsledek šetření mezi českými respondenty Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Například v sousedním Německu považují za ideální, aby muži odcházeli do důchodu v 62 letech a ženy v 59 letech,“ uvádí Rabušic
Finančně zajištěni na důchodse ve světě cítí více muži než ženy. „Celkem 53 procent českých žen a 49 procent mužů, kteří do důchoduodešli, považují svůj příjem za nedostatečný,“ říká Ladislav Rabušic.
Čekáte, že v důchodu budete finančně soběstační, nebo budete potřebovat pomoc rodiny? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem