Dobu důchodového pojištění lze získat různými způsoby. Tím základním je zaměstnání nebo podnikání, v prvním případě platí povinné důchodové pojištění (v rámci pojištění sociálního) zaměstnavatel, ve druhém případě ho člověk odvádí sám. Jsou také období, která se do potřebné doby pojištění počítají, i když člověk nepracuje a pojištění neplatí – třeba rodičovská dovolená –; to jsou ovšem přesně definované výjimky. Obecné pravidlo je, že když člověk důchodové pojištění neplatí, tak se mu tato doba do doby důchodového pojištění taky nepočítá. K takovým obdobím patří třeba doba bez zaměstnání a zároveň bez registrace na pracovním úřadě nebo od roku 2010 doba studií.
Potřebnou dobu pojištění lze ale získat také jiným způsobem: je možné přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Ukážeme si, pro koho to může být výhodná varianta.
Výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění
Měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je částka, kterou si určíte, nejméně však jedna čtvrtina průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u dobrovolného důchodového pojištění 28 procent. Stejně jako u povinného důchodového pojištění ale při účasti na důchodovém spoření ve druhém pilíři penzijního systému však platí jiná sazba.
Průměrná česká mzda v roce 2013 činí 25 884 korun, jedna čtvrtina pak 6471 korun. Tato částka je tedy nejnižším vyměřovacím základem pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2013. Minimální měsíční výše pojistného v roce 2013 činí 28 procent z částky 6471 korun, tedy 1812 korun, minimální roční výše pak 21 744 Kč. I když se k dobrovolnému pojištění hlásíte zpětně, pojistné se vypočítává podle průměrné mzdy v roce, ve kterém ho budete skutečně platit. Tak například když člověk, který byl v roce 2006 nezaměstnaný a bez podpory, bude chtít letos zpětně za tuto dobu platit dobrovolné důchodové pojištění, bude platit minimálně výš vypočtenou sumu pro letošní rok.
Dobrovolné pojištění se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, nelze zaplatit pouze za část měsíce. Pojistné na důchodové pojištění odvádíte na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě dobrovolného pojistného musíte označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platíte. Pojistné zaplacené po ukončení dobrovolného pojištění vám bude vráceno jako přeplatek.
Dobrovolné pojištění může být výhodné...
Dobrovolné pojištění je výhodné zejména pro lidi, kteří nesplní potřebnou dobu důchodového pojištění k tomu, aby jim mohl být přiznán starobní důchod. Například ten, kdo by chtěl odejít do důchodu letos, musí mít 29 let doby důchodového pojištění (počítá se zaměstnání, péče o dítě do čtyř let věku a další). Výhodnost dobrovolného pojištění si ukážeme na příkladu. Momentálně nelze spočítat přesně výši důchodu pro roky 2014 a později. Proto je příklad retrospektivní, aby byl snáze pochopitelný. Samozřejmě lze podobnou úvahu provést i do budoucna.
když chcete jít do penze a nemáte potřebnou dobu důchodového pojištění
Máme rok 2008. Pan Petr se narodil 1. dubna 1951 a zbývá mu pět let do důchodového věku – nárok na řádný důchod by mu vznikl 1. prosince 2013. Jenže – Petr valnou část života nebyl zaměstnaný ani nepodnikal – v devadesátých letech rychle vybudoval firmu, ještě rychleji ji prodal a žil z úspor. K prosinci roku 2013 bude mít jen 25 let a 251 dní doby pojištění. Do zaměstnání už se mu nechce, ani na úřad práce. Zbývá mu doplatit tři roky a čtyři měsíce pojištění. Pro zjednodušení počítejme s letošními čísly – v minimální sazbě roku 2013 by doplatek dělal 72 480 korun (1812 korun × 40 měsíců). Samozřejmě v letech předchozích by částky za jednotlivé roky byly nižší, ale nám stačí hrubá představa. Od 1. prosince 2013 by pak Petr mohl pobírat důchod ve výši 9415 korun. Investice do dobrovolného pojištění by se mu na důchodu vrátila do osmi měsíců, to je výhodné.
K propočtu výhodnosti dobrovolného pojištění je třeba znát dosavadní získanou dobu pojištění. Navíc je třeba myslet trochu dopředu – kdyby se Petr z příkladu rozhodoval pro placení dobrovolného pojištění až nyní v roce 2013, mohl by se přihlásit k dobrovolnému pojištění zpětně pouze za jeden rok (nesplnil žádnou z podmínek daných zákonem, viz výše). Do 1. 12. 2013 by tak potřebnou dobu pojištění nestihl získat.
když vám další roky důchodového pojištění zajímavě zvednou důchod
Pan Petr se v roce 2008 rozhodl doplatit dobrovolné pojištění do potřebné výše. Přemýšlí ale, jestli by se mu nevyplatilo zaplatit si ještě rok navíc. Když si doplatil pojištění na měsíc do potřebné doby, znamenalo to pro něj nárok na důchod ve výši 9415 korun. Jeho průměrná mzda přepočtená vzhledem k průměrné mzdě vyhlašované statistickým úřadem, takzvaný osobní vyměřovací základ, by činila 29 524 Kč. Průměrná mzda se počítá od roku 1986, tedy i z dob, kdy chodil do zaměstnání.
Za každý celý rok doby pojištění se Petrovi navýší důchod o 1,5 procenta z výpočtového základu (redukovaný osobní vyměřovací základ), těchto 1,5 procenta v jeho případě činí 244 korun. Kdyby si Petr mohl zaplatit ještě další rok minimální dobrovolné pojištění, investoval by 12 × 1812 = 21 744 korun (pro zjednodušení opět v letošní sazbě). Díky tomu by získal důchod vyšší o přibližně 244 Kč, 21 744 korun investovaných do dobrovolného pojištění by získal díky vyššímu důchodu za přibližně sedm a půl roku.
Výhodnost takové investice do dobrovolného pojištění je vždy individuální, čím vyšší osobní vyměřovací základ (přepočítaná průměrná mzda), tím je investice výhodnější.
když si dobrovolným pojištěním zajímavě zvednete vyměřovací základ pro výpočet důchodu (spíš jen teoretická možnost)
Pokud platíte dobrovolné pojištění, odvozuje se i z něj vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Je to stejné, jako když jste například v zaměstnání a vyměřovací základ se odvozuje z vaší hrubé mzdy. Výši vyměřovacího základu (a následně důchodu) tedy můžeme ovlivnit výší dobrovolného pojištění.
Minimální měsíční vyměřovací základ v roce 2013 je 6471 korun, tomu odpovídá minimální měsíční výše pojistného – 28 procent z jmenované částky je 1812 korun. Jinými slovy, pokud budete platit dobrovolné pojištění ve výši 1812 korun měsíčně, počítá se vám do důchodu vyměřovací základ 6471 korun za každý měsíc. Jako kdybyste vydělali 6471 korun v hrubé mzdě. Ovšem dobrovolné pojištění můžete platit i vyšší než minimální. Například na vyměřovací základ 15 000 korun, budete platit 4200 korun.
Nyní ukážeme, zda se Petrovi vyplatí zaplatit si vyšší dobrovolné pojištění než minimální.
Petr si doplatil minimální dobrovolné pojištění, a jak víme, od prosince 2013 ho čeká důchod ve výši 9415 korun. Pokud by si jeden rok platil dvojnásobek, získal by důchod přibližně 9444 korun. Stálo by ho to ovšem 21 744 Kč. Tuto částku by díky navýšení důchodu o 29 korun získal za přibližně 62 let.
Ve většině případů je bezdůvodné platit vyšší než minimální pojistné na dobrovolné pojištění.
Počítejte včas
Pro dobrovolné pojištění existuje několik dobrých důvodů. Protože je ale zpětná platba dobrovolného pojištění omezená, platí, že výhodnost nebo nevýhodnost dobrovolného pojištění je lépe začít počítat zavčasu než odkládat na pozdější dobu. Dobrovolné pojištění mohou využít zejména ti, kteří nemají dostatek získané doby pojištění. Finančně zajímavé může být i pro lidi s vyšší průměrnou mzdou – pokud existuje prostor pro jeho placení.
Jako ve většině výpočtů z důchodové problematiky platí, že jen těžko jde odvodit nějaké obecně platné pravidlo pro výhodnost dobrovolného pojištění a je třeba postupovat ve výpočtech dle individuálních dat – získané doby pojištění a výdělků. Smyslem uvedených příkladů tak není ilustrovat nějakou obecně platnou výhodnost, jako spíš naznačit, k čemu může být dobré a jaké problémy může pomoci vyřešit.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 5. 2013 15:22, Blanka
a co když je to obráceně - budu mít 35 let pojištění - nebo-li odpracováno a duchod bych měla mít za 12 let???
to je docela hrozný...
co dostanu za 35 let práce,když nemám důchodový věk????
asi je lepší v tomhle státě ležet prvně doma a pak si něco doplatit.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 1. 2019 12:04, JANA TULEJOVA
Mám u nás v českeé republice odpracovaných 35 let ktré jsem potřebovala na duchod v české republice .V padesáti letech jsem jela pracovat do Anglie ,tam jsem pracovala 7 let.Po přichodu domu jsem šla do řadného duchodu a stát mi zkrátil valorizaci ,proto protože ně kdy dostanu něco z Anglie.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.