V další části rozhovoru s Jiřím Rusnokem se budeme věnovat tomu, jaký je v našem penzijním systému vztah mezi platy, odvody do systému a přiznaným starobním důchodem.
Graf hned v úvodu prezentace ukáže, jak neustále klesá výše náhradového poměru, tedy poměru mezi přiznaným důchodem a předchozí mzdou. Sestupnou tendenci se nepodařilo změnit žádnému premiérovi, který zde po roce 1989 vládl. Současný náhradový poměr průběžného důchodového systému činí zhruba 40 procent a vyhlídky do budoucna nejsou vůbec růžové. Podle některých ekonomů mohl být už za dvacet let pouhých 20 procent. Ještě jednou: vaše penze bude pětina toho, co dnes vyděláváte! Kde hledat příčinu sešupu?
Vhodný moment pro nutné změny v systému, ve kterém obyvatelstvo stárne a počet důchodců závislých na prvním pilíři se výrazně zvyšuje, je už dávno pryč. Problém je, že ani právě probíhající důchodová reforma nijak výrazně neřeší demografickou situaci, která tu může za pár desetiletí nastat.
Malá důchodová reforma a změny v prvním pilíři
Současný důchodový systém v České republice se vyznačuje velkou mírou solidarity. Lidé s výrazně vyšším příjmem, než je běžný průměr, dostávají v důchodu skoro stejně jako ti, kteří si během svého produktivního věku moc nevydělávali, a tím pádem do státní kasy neodváděli na sociálním pojištění příliš mnoho. Nález ústavního soudu z dubna 2010 přinesl takzvanou „malou důchodovou reformu“, která posílila „zásluhovost“ při výpočtu starobního důchodu. Od letošního října se tak pravidla pro výpočet důchodu změnila. Malá důchodová reforma však přinesla také další změny, jako například prodloužení věku odchodu do důchodu a postupné sjednocení důchodového věku u mužů a žen. Jiří Rusnok se ve svém dnešním výkladu věnovat především tomu, jaké změny znamená malá důchodová reforma pro první pilíř penzijního systému.
Sdílejte článek, než ho smažem