Vladimír Bezděk: Začněte šetřit, nebo nebudete mít v důchodu co na chleba

Z předchozího výkladu ekonoma Vladimíra Bezděka již víme, že po roce 2050 bude v České republice více důchodců než aktivně pracujícího obyvatelstva. Dozvěděli jsme se také, že to u nás s porodností není vůbec slavné. V minulém díle videorozhovoru jsme si představili krizový scénář, který by bez zásadnějších změn do důchodového systému mohl v ČR nastat v roce 2030.

Budeme mít co na chleba?

Ať už se na to podíváme z jakékoliv strany, nejedná se o vůbec dobré vyhlídky. I v případě, že by tu proběhla relativně úspěšná důchodová reforma, si lidé musí uvědomit jednu věc – při zajištění se na stáří nemá cenu spoléhat na stát. Pokud si totiž v budoucnu nebudeme spořit již během našeho produktivního věku, bude nás v důchodu čekat pouze státní penze, ze které půjde jen těžko vyžít. To je také hlavní poselství dnešního dílu: Po penzijní reformě budeme mít v důchodu zajištěný chleba s máslem, kdo bude chtít navíc ještě marmeládu nebo med, tak se musí postarat sám. Bez spoření totiž nepůjde udržet nastavenou životní úroveň.

TIP REDAKCE

Mladí ležáci, staří žebráci. A kdo si v mládí občas přivstane, bude na stará kolena rentiérem. Jan Traxler se ptá Kolik milionů potřebujete na penzi.

A hned taky odpovídá, protože to je otázka řečnická.

Rozpačitá důchodová reforma

Mnoho bodů současné penzijní reformy však vzbuzuje pochybnosti. Jedním z nich je například zavedení „druhého pilíře“ důchodového systému. Půjde o možnost spořit v penzijních společnostech, do kterých budeme moci odvádět tři procenta svého sociálního pojištění, ale další dvě musíme přidat ze své kapsy. Při plánování důchodové reformy se hovořilo o tom, že účast ve druhém pilíři bude povinná, to se však nakonec změnilo. Odborníci se tak obávají, že tento druh spoření využijí pouze střední a vyšší příjmové skupiny a lidé, kteří to potřebují nejvíce, se do spoření ve druhém pilíři vůbec nezapojí. Další problematickou otázkou je, zda je vůbec potřeba zavádět nové penzijní společnosti, což přinese další vysoké náklady, když už existují zavedené penzijní fondy, nebo by se do důchodové reformy mohl zapojit nějaký jiný už existující finanční instrument, například stavební spoření.