Bez důchodové reformy odvedou muži narození v letech 1980 až 2008 za svého produktivního života do státního penzijního systému trojnásobek částky, kterou pak v důchodu dostanou od státu na penzi. U žen stejného data narození by to byl „jen“ dvojnásobek, kromě jiného proto, že se v průměru dožívají vyššího věku. Studie Penzijní dluh: Břímě mladých, kterou vypracoval Ondřej Schneider z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), varuje, že pokud se nezmění penzijní systém ani současné demografické trendy, nově narozené generace na tom budou ještě hůř.
Studie porovnává situaci v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Estonsku a sleduje dlouhodobé trendy s perspektivou desítek let.
Penzijní systém, jak ho známe, vychází z mezigenerační solidarity. Generace lidí v produktivním věku hradí penze důchodcům. Při rostoucím počtu penzistů a klesajícím počtu osob v produktivním věku je to ale stále větší problém.
Země si mohou vybrat ze dvou zel: buď je čeká značné mezigenerační přerozdělování peněz, při němž platí mladí na důchody dříve narozených, nebo velký skrytý dluh. Tento dluh představuje rozdíl mezi tím, kolik má stát v budoucnu vydat na důchody a kolik peněz na ně ze sociálního pojištění (nebo jiné daně, podle názvosloví té které země), skutečně získá. Česko je v minusu a nic zatím nenasvědčuje tomu, že se to změní.
... sledujeme reformu penzí dnem i nocí.
Čtěte články z našeho speciálu věnovaného penzijní reformě!
Jak velký skrytý dluh má zmíněná pětice zemí, najdete v tabulce. V ní je vyjádřený rozdíl mezi tím, o kolik více (případně méně) stát v procentech hrubého domácího produktu vydá na důchody, než získá na pojistném. Při kladném výsledku stát vydává na penze více, než získává z penzijního systému, a má skrytý penzijní dluh. Když je výsledek záporný, platí stát na důchody méně, než vybral na pojistném. A jeho penzijní systém je v plusu.
Celkovou výši skrytého penzijního dluhu dostaneme, když sečteme výsledky obou pilířů (průběžného i reformovaného). V některých zemích totiž proběhla penzijní reforma, která lidem umožnila vyvést část peněz ze státního pilíře do soukromých fondů.
Skrytý penzijní dluh je časem třeba vyrovnat – formou daní, které opět zaplatí mladá generace.
| 1. pilíř (průběžný systém) | 2. pilíř penzijního systému | celkem | |||
|---|---|---|---|---|---|
| muži | ženy | muži | ženy | ||
| Česko | 6,1 | 49,2 | – | – | 55,3 |
| Estonsko | 23,1 | 33,8 | -1,9 | 1 | 56 |
| Maďarsko | 0,7 | 110 | – | – | 110,7 |
| Polsko | 59,5 | 161 | 8,6 | 5,1 | 234,2 |
| Slovensko | 43 | 62,4 | -14,7 | -3,5 | 87,2 |
Poznámka: Kvůli odhadu výše dluhu v dnešních hodnotách je dluh diskontován 2 % a srovnán s nominálním HDP. Pramen: IDEA.
Mezigenerační přerozdělování peněz, tedy druhé zlo zmíněné studií, znamená, že mladí platí do sociálního systému víc peněz, než z něj v penzi dostanou. Muži narození roku 2008 (viz tabulku níž) do něj podle nyní nastavených pravidel odvedou 297 % – tedy téměř trojnásobek částky, kterou jim poté stát vyplatí ve formě penze. U žen téhož ročníku je to 202,8 %, více než dvojnásobek.
Nejlépe z porovnání vycházejí Poláci, kteří mají po penzijní reformě dostávat důchod podle toho, kolik státu zaplatili na pojistném. Jejich problémem ale zůstává zmiňovaný skrytý deficit penzijního systému, který mají naopak suverénně nejvyšší ze srovnávaných zemí.
| Muži nar. 2008 | Ženy nar. 2008 | Muži nar. 1975 | Ženy nar. 1975 | |
|---|---|---|---|---|
| Česko | 297 % | 202,8 % | 205,6 % | 125,2 % |
| Estonsko | 334,9 % | 74,5 % | 285,5 % | 54,2 % |
| Maďarsko | 296 % | 161,1 % | 191,1 % | 109,3 % |
| Polsko | 100 % | 100 % | 184,9 % | 60 % |
| Slovensko | 183,4 % | 109,5 % | 141,5 % | 89,3 % |
Pramen: IDEA
Vzhledem k obřímu skrytému dluhu a velkému běžnému dluhu mnoha evropských zemí se pravděpodobně budou zpřísňovat penzijní pravidla: buď budou muset příští generace do systému odvádět více, nebo z něj méně dostanou.
Vlády se snaží proto penzijní systémy reformovat. Jak již bylo uvedeno, mohou zvyšovat odvody na důchod nebo jako Česko posunout datum odchodu do penze. Anebo se mohou chovat jako Polsko, Španělsko, Irsko či Lucembursko: zavřít oči. Podle Schneidera se jejich vlády problémem nezabývají a věří, že vše se vyřeší v budoucnu. Nebo ještě přesněji: že řešení zbude na někoho jiného, kdo už prostě nebude moci oči zavírat. „V Řecku například před dvěma lety zjistili, že stávající penzijní systém není udržitelný a během dvou měsíců se radikálně změnil, o čemž dlouhá léta vůbec neuvažovali,“ upozorňuje Schneider.
Každá vláda stojí tedy před otázkou, zda jako Češi hlásat brutální pravdu, že se věk pro odchod do důchodu může prodloužit na 70 i více let a penze mohou být nižší než dosud, nebo jako Poláci a Řekové nikomu nic „chytře“ neříci a pak třeba za deset let s pokerovou tváří tvrdit, že šlo o mýlku v propočtech.
Český penzijní systém je jedním z nejméně zadlužených ve střední a východní Evropě, ale zároveň patří mezi ty s největším mezigeneračním přerozdělováním. V zájmu zmírnění této nerovnosti IDEA navrhuje jeho dílčí změnu.
Penze tvoří tzv. základní výměra a procentní výměra důchodů. Procentní výměra důchodu, která se u každého liší podle výše výdělku, by se podle návrhu IDEA dál financovala z povinných odvodů. Základní výměra důchodů (ta je pro všechny stejná, nyní 2 230 korun) by však byla financována z daní, přesněji ze zvýšení DPH na 21,3 %. Na druhou stranu navrhuje IDEA zároveň snížit o 5,5 % sociální pojistné – tím by se prý zvedla poptávka po pracovní síle, a potenciálně tedy i kompenzovala část ztracených příjmů.
Reforma penzí měla být razantnější,
říká ekonom Jan Švejnar v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz.
DPH platí všichni, mírně by se tak snížila mezigenerační nespravedlnost. Důchodci a lidé předdůchodového věku byli dosud podle Libora Duška z IDEA změn penzijního systému ušetřeni, přitom by se na nich mohli rovněž nějak podílet.
Člen IDEA, ekonom Jan Švejnar, upozornil i na některé další souvislosti, spojené s penzijním systémem a jeho reformou: Bohaté státy se stárnoucí populací se budou snažit přilákat mladé a schopné. Příliš vysoké zdanění práce nebo odvody na sociální pojištění pak podle Švejanra mohou skutečně vést k masovému odchodu mladých do zahraničí. Jakou důchodovou politiku si Česko může dovolit, tedy silně ovlivní i integrace evropského trhu práce.
Studii Ondřeje Schneidera najdete v pdf na webu IDEA.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 5. 2011 9:36, xls
Je dobrý si uvědomit, že čeští politici se svým přístupem vytunelují jakoukoli částku z DPH, je naprosto jedno, jestli je sazba 5, 19, 17,5, 25 nebo 50 %. Takže jakýkoliv navrhovaný zvednutí čehokoliv je jen další zlodějna. A žádná blbost není tak blbá, aby se nedala zdůvodnit, takže pod tím vždycky pár odborníků zůstane podepsaných.
Takže úplným základem je vyrovnat rozpočet snížením výdajů, přestat krást a cpát peníze do nesmyslů. Pak by se teprve dalo bavit o nějakých výpočtech.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 5. 2011 15:09, chk
ale ale. samostatny duchodovy ucet tu jiz peknou radku let funguje. tusim od roku 2003+-? a za tu dobu je v pekne ztrate. to, ze v 90. letech byl sem tam pebytek nemeni nic na faktu, ze to byly vyjimky, ktery v zadnym pripade nevyvazej sekery ostatnich let. takze tento argument pouzivanej prevazne "intelektualskou" levici vcetne KSCM, neuspeje:)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.