Penzijní reforma? Neproděláte na ní, jen pokud máte nadprůměrný plat!
Nevíme, jak dlouho ještě vydrží vláda a zda reformu dotáhne či dotlačí k nějakému konci. Nevíme, co by s ní provedla ČSSD, kdyby se ujala vlády. Penzijní fondy přesto počítají, kdy by se vám vyplatilo reformy zúčastnit. Výsledek? Pokud máte výplatu prostřední a nižší, pusťte opt-out k vodě!
Chystaná reforma penzí, spojená s opt-outem, tedy vyvedením části peněz ze státního pilíře do soukromého, je zajímavá pro nadprůměrně vydělávající. Kdo bere měsíčně do 15 tisíc hrubého, měl by zůstat v průběžném důchodovém systému a úspory raději využít v dobrovolném, třetím pilíři, ale i v podílových a investičních fondech či ve stavebním spoření nebo je investovat sám.
Lidem se středně vysokými příjmy od 20 do 40 tisíc korun měsíčně se opt-out vyplatí – když budou spořit delší dobu a příjmy jim vydrží.
Takové jsou závěry včera zveřejněné studie Penzijního fondu Stabilita.
Připomeňme, že v roce 2009 dosáhl jediný ze stávajících penzijních fondů na výnos tři procenta, všechny ostatní měly výnosy nižší, výnosy pod půl procenta nebyly výjimkou. Kompletní čísla za loňský rok nějsou známa, ale odhady nebyly výrazně optimističtější.
Pravda ovšem je, že stávající penzijní fondy působí podle jiné legislativy (viz článek citovaný níže), než má platit pro penzijní společnosti vzniklé v rámci reformy. Pokud by byly dnešní penzijní fondy některý rok ve ztrátě, klientovi připíší nulu a ztrátu uhradí jejich akcionáři. Tato „garance“ vede k tomu, že investují konzervativněji, než by tomu bylo, kdyby mohly v některém roce vykázat ztrátu.
Na penzijní fondy, jež by měly vzniknout v souvislosti s reformou, by se tato garance nevztahovala. Dá se tedy počítat i s podstatně dynamičtějším investováním. V některém roce či letech by však mohly být ztrátové. Garantovat tak například každoroční čtyřprocentní výnos prakticky nelze.
První odhady výsledků penzijních fondů za loňský rok hodnotil pro Peníze.cz Dušan Šídlo v článku výstižně nazvaném Penzijní fondy nepřekvapily: inflaci porazily jen s odřenýma ušima.
„Pokud projde penzijní reforma v dnes známé podobě, může se jí zúčastnit asi milion lidí,“ říká generální ředitel fondu Karel Svoboda. A zároveň dodává, že lidem s průměrným příjmem se při čistém výnosu jedno procento za rok opt-out vyplatí až po 27 letech. Pokud si vyberou dynamičtěji investující fond, jehož čistý výnos dosáhne čtyř procent ročně, bylo by to asi za 15 let.
Z 28 % hrubé mzdy, které jdou nyní do prvního státního pilíře, by účastníci penzijní reformy podle stávajícího návrhu vložili 3 % do druhého soukromého pilíře a k nim by přidali další 2 % ze svého. Zda je pro ně reforma výhodná, závisí na řadě parametrů. Nejpodstatnější z nich je samozřejmě mzda, důležitou roli ale hraje také délka spoření, způsob spoření (penzijní společnosti z druhého pilíře by měly nabízet čtyři investiční strategie), doba čerpání penze a výše čistého zhodnocení peněz během spořicí fáze i doby, kdy se penze bude čerpat.
V úvahu je třeba vzít také reálný růst mezd a státních důchodů, budoucí způsob stanovení výpočtu výše státní penze, poměr krácení výše státního důchodu při vstupu do druhého pilíře a diskontní sazbu. Zdaleka ne všechny z těchto parametrů jsou však známé.
Reforma je hlavně pro bohaté
Zda má cenu zúčastnit se penzijní reformy, může čtenář posoudit na dvou z řady tabulek, které fond zveřejnil. Porovnávají, kolik by vydělával či tratil člověk, který využije opt-out, oproti tomu, který by nechal své peníze jen v prvním pilíři. První tabulka počítá s čistým výnosem (výnos minus inflace a poplatky) jedno procento, druhá čtyři procenta ročně. Doba, po kterou bude vyplácena penze, činí 20 let, jak navrhuje vláda pro svou reformu. Rozdíl je vyjádřený v měsíčních platech.
| Kolik proděláte nebo vyděláte na vstupu do druhého pilíře oproti variantě, při níž ponecháte peníze jen v prvním pilíři. Rozdíl vyjádřený v měsíčních platech. Výplata penze 20 let, čistý výnos 1 % p. a. | ||||||||
| Doba spoření | 5 let | 10 let | 15 let | 20 let | 25 let | 30 let | 35 let | 40 let |
| Mzda (Kč) | ||||||||
| 11 000 | - 18 | -16 | - 13 | - 11 | - 8 | - 5 | - 3 | 1 |
| 15 000 | - 14 | - 12 | - 9 | - 7 | - 4 | - 2 | 1 | 4 |
| 20 000 | -11 | - 9 | - 7 | - 4 | - 2 | 1 | 3 | 6 |
| 25 000 | - 9 | - 7 | - 5 | - 3 | 0 | 2 | 5 | 8 |
| 30 000 | - 8 | - 6 | - 4 | - 2 | 1 | 3 | 6 | 9 |
| 50 000 | - 5 | - 3 | - 1 | 1 | 4 | 6 | 9 | 12 |
| 100 000 | - 2 | 0 | 2 | 4 | 6 | 8 | 11 | 14 |
Při procentním čistém ročním výnosu se tedy opt-out vyplatí lidem s vysokými příjmy, u lidí se středním příjmem má smysl při investici na více než 25 let, pro ty s nízkými příjmy význam prakticky nemá – například člověk se mzdou 15 000 korun je i po 30 letech spoření dva měsíční platy v minusu oproti variantě, při které se žádnou reformou a opt-outem prostě nezabývá.
| Kolik proděláte nebo vyděláte na vstupu do druhého pilíře oproti variantě, při níž ponecháte peníze jen v prvním pilíři. Rozdíl vyjádřený v měsíčních platech. Výplata penze 20 let, čistý výnos 4 % p. a. | ||||||||
| Doba spoření | 5 let | 10 let | 15 let | 20 let | 25 let | 30 let | 35 let | 40 let |
| Mzda (Kč) | ||||||||
| 11 000 | - 17 | -12 | - 7 | - 1 | 7 | 17 | 29 | 43 |
| 15 000 | - 13 | - 9 | - 3 | 3 | 11 | 21 | 32 | 47 |
| 20 000 | - 10 | - 6 | - 1 | 6 | 13 | 23 | 35 | 49 |
| 25 000 | - 8 | - 4 | 1 | 7 | 15 | 24 | 36 | 50 |
| 30 000 | - 7 | - 3 | 2 | 8 | 16 | 26 | 37 | 51 |
| 50 000 | - 4 | 0 | 5 | 11 | 19 | 29 | 40 | 54 |
| 100 000 | - 1 | 3 | 8 | 14 | 21 | 31 | 42 | 56 |
Při čistém výnosu 4 % ročně by na opt-outu vydělali i lidé s nízkými příjmy – pokud spoří nejméně 20 let, u Čechů se středně vysokými příjmy by to bylo 15 let. Otázka je, jestli se někdo může spoléhat na stabilní výši své mzdy...
Čtenáři doporučují
Aby byl druhý pilíř výhodný i pro skupinu obyvatel s nízkými příjmy, doporučuje Karel Svoboda z PF Stabilita zkrátit navrhovanou dvacetiletou dobu výplaty penze z druhého pilíře alespoň na 15 let. Museli by však spořit asi 32 let. Kdyby se doba výplaty penze zkrátila na pouhých deset roků, byl by druhý pilíř výhodný pro všechny, kdo by v něm spořili delší dobu. U občanů se středně vysokým příjmy by to bylo asi 13 let, u nízkopříjmových 25 let. Bohužel – mnozí z nás jsou jistě odhodláni žít po odchodu do důchodu víc než deset nebo patnáct let. Některým se to nejspíš i podaří a pak by z této zkrácené varianty zřejmě nebyli příliš nadšeni.
Demografie je neúprosná
Dnes se jen těžko odhaduje, zda koalice přežije své spory a jak nakonec bude reforma – bude-li tedy schválena – vypadat. O nic lehčí není odhad, jestli Česká strana sociálně demokratická, když se dostane k moci, penzijní reformu nezruší nebo podstatně nezmění. ČSSD nechce opt-out, podporuje existenci prvního (průběžného pilíře) českého penzijního systému a chce posílit třetí pilíř, tedy dobrovolné pojištění na důchod.
Demografie je ale neúprosná a bez ohledu na důchodovou reformu si bude každý muset šetřit na důchod nad rámec prvního pilíře sám, a to nikoliv dnes deklarovaná dvě procenta příjmů, ale víc. Kolik byste měli pravidelně spořit na důchod a jak může výši vašich úspor ovlivnit inflace, si můžete spočítat na naší speciální kalkulačce.
