Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dojná kráva penzijní reformy

| rubrika: Komentář | 29. 3. 2011 | 28 komentářů
Dojná kráva penzijní reformy
Ministerstvo financí minulý týden tiše a nenápadně zveřejnilo návrh na výši poplatků penzijních fondů a mezi řádky naznačilo i několik dalších zajímavých detailů. Právě poplatky rozhodnou o tom, jak výhodný či nevýhodný bude přestup lidí z průběžného systému do soukromých fondů.

Je velmi zvláštní, že takto klíčový materiál byl pouze nenápadně umístěn na web ministerstva a jeho zveřejnění nedoprovázela žádná tisková zpráva.

I když... vlastně se není čemu divit, protože přílišné upozorňování na tento pozoruhodný materiál by jistě vyvolalo bouři nevole. Navržené varianty poplatkové struktury jsou zajímavé – ale pouze pro budoucí penzijní fondy. V materiálu, který najdete na webu ministerstva financí v sekci finanční trh, jsou nastíněny čtyři varianty účtování poplatků, ale chybí odpověď na zásadní otázku – jak k těmto číslům ministerstvo vlastně došlo?

Zadání: nechejte fondy napapat

Píšeme Kalouskovi

Ministerský materiál najdete na webu ministerstva financí pod názvem Veřejná konzultace č. IV/2011 - téma FT: Limity poplatků ve 2. pilíři penzijního systému.

Ministerstvo, které bylo kritizováno za to, že k podobě penzijní reformy nevede dostatečnou veřejnou debatu, nabízí tento matriál k „veřejné konzultaci“. Nabízí tedy veřejnosti k okomentování čtyři varianty struktury poplatků budoucích penzijních fondů druhého pilíře. Ani u jedné však neuvádí, jak se k ní dopočítalo. Máme to chápat jako jakousi „demokratickou volbu“ ze čtyř špatných možností?

Ekonomka Markéta Šichtařová se ve svém včerejším článku Debata o penzijní reformě: Diskutujte si o poplatcích, do podstatných věcí nestrkejte nos! ptá, zda tato „veřejná debata“ nemá za účel, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, a zda není jen kouřovou clonou, za níž se v tichosti, tedy opět bez diskuse s odbornou i neodbornou veřejností, připravují jiné, neméně důležité součásti penzijní reformy, například budoucí podoba průběžného systému.

Pracovníci ministerstva vyzývají veřejnost k okomentování svého návrhu e-mailem do 5. dubna. Poté prý bude „tato veřejná konzultace vyhodnocena a vzata v úvahu při pracích na konečné podobě důchodové reformy“. Zasíláme tedy na uvedený e-mail i tento článek a těšíme se, že bude skutečně vzat v úvahu. Zkontrolujeme si to.

Anketa

Kdo nejvíc vydělá na penzijní reformě?

Pohled na jednotlivé navržené varianty naznačuje, že zadání bylo poměrně jednoduché: nechte penzijní fondy pořádně vydělat. Jak jinak si vysvětlit, že například u konzervativního penzijního fondu, který se dá poměrně dobře přirovnat ke klasickému konzervativnímu dluhopisovému podílovému fondu, jsou navržené poplatky vyšší, než jaké dnes požadují podílové fondy na trhu? A jak vůbec došli ministerští úředníci k poplatkům u fondu státních dluhopisů, který nevyžaduje žádný supersofistikovaný portfolio management – a přesto u něj ministerstvo navrhuje poplatek z objemu aktiv ve výši 0,9 procenta?

Proč mají být navíc poplatky v prvních pěti letech vyšší než od šestého roku reformy? Z pohledu penzijního fondu a jeho akcionářů je to výborná zpráva, protože vstupní náklady se fondu vrátí dříve a je hezké jít do nového byznysu s vědomím, že díky vysokým poplatkům získám zajímavé příjmy na desítky let – a náklady budu mít zpátky během prvních pár let. Konzultační materiál ministerstva financí bohužel nevysvětluje, proč mají být poplatky v prvních pěti letech právě o tolik vyšší. Na základě jakého modelu ministerští úředníci spočítali právě taková čísla? Proč je „reformní přirážka“ v prvních pěti letech stanovena právě na dvě desetiny procenta z objemu spravovaných aktiv? A s jakými vstupními náklady penzijních fondů vůbec ministerstvo financí počítalo?

Jistoty a prosperita: pro majitele fondů

Pokud by do systému vstoupilo třeba 1,5 milionu lidí s průměrnou mzdou, přinesli by během prvních pěti let do systému přes 100 miliard korun. A ony dvě desetiny poplatku navíc znamenají hezký bonus 200 milionů korun pro penzijní společnosti. Pokud by tady bylo nových penzijních společností deset, opravdu budou mít průměrné zřizovací náklady 20 milionů korun? Vzhledem k tomu, že systém bude výhodný především pro vysokopříjmové zaměstnance, může být bonus pro penzijní společnosti ještě vyšší.

Je dobře, že ministerstvo financí vůbec našlo odvahu materiál zveřejnit. Jen je škoda, že jde pouze o pár tabulek bez vysvětlení, jak k daným číslům úředníci došli – a bez propočtů, jaký dopad budou mít navržené poplatky na výnos klientů. Kdyby navíc v materiálu bylo i srovnání s podílovými fondy a propočet výnosů, bylo by jasně vidět, jak vysoko jsou poplatky nastaveny.

Psáno pro Lidové noviny

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 3. 2011 19:39, Krakonoš

Vykašlete se na všechna spoření.Jenom nás všechny okrádají.V konečném efektu nemusíte dostat ani to,co jste tam dali.Tohle vymýšlý naše vláda a to je banda největších zlodějů.Kdo jim ještě věří?

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 3. 2011 8:07, František Martínek

Vždyť je to naprosto jasné, podívejte se kdo penzijní reformu tvořil, Bezděk a Rusnok, oba jsou aktivní vůdcové penzijních fondů a všichni víme, že penzijní fondy mají miliardové ztráty a ty potřebují zalepit a kdo se nabízí, že to udělá? No přece stát a tudíž my všichni. Podívejte se do vyspělé Evropy jak to tam dělají oni a uvidíte ten propastný rozdíl a taky se podívejte do jejich historie a na to jak jsou na tom u nich s fondy. Nejsou tam téměř žádné, které by nabízeli důchody.
V Rakousku je důchod 80% z platu, jetam 27 % důchodců a mají na důchody a u nás je důchod pod 40% z platu a jen 22 % důchodců a na důchody není.
Proč vláda o tomto nemluví? Proč nám toto zamlčuje?

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

31. 3. 2011 | 8:59 | Štefan

proč vláda stanovuje výši maximálních poplatků? Ať stanoví počet společností, které dostanou licenci na poskytování tohoto pilíře a společnosti ať nabídnou projekt s kterým do toho půjdou. Kvalitní výběrové řízení je dle...více

31. 3. 2011 | 8:50 | Zdeněk Nový

Jaký poplatek z objemu aktiv? Maximálně poplatek ze zisku po odečtení inflace. To by je nutilo chovat se rozumě a nějaký zisk vytvářet.
Ještě, že jsem se zabezpečil jinak. Chudáci lidé co do toho půjdou.
více

29. 3. 2011 | 22:14 | jan

soucasna kompletni vlada VCETNE ECHT KALOUSKA jiz ztratila pravo spravovat tento stat.nastal cas odlozit klice a vzit do rukou razantnejsi argument.doktori dosahli sveho,ted je rada na nas,obcanech.nechali jsme na sebe kalet...více

29. 3. 2011 | 19:55 | Vít Suchý

Pane Janů, tato povinnost přibyla bohužel až novelou zák. 42 v srpnu 2009, v době, kdy ve fondech již viselo neúnosných téměř 4 000 000 000 korun v nákladech období budoucích...bohužel tragikomicky až teprve také s touto...více

29. 3. 2011 | 19:48 | Krakonoš

Zapoměl jsem napsat ,že reakce uvedená výše je na příspěvek z 29.03.2011 autor eďa více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Statické metody hodnocení investic, Závazky podniku, Kvitance, daně, telefónica, vodafone, start-up, lime, spendee, 549/1991 Sb., družstevní bydlení, digitální měna, náhradní karty, průměrný výdělek, jan ruml, václav kočka, spořicí účet s výpovědní lhůtou, ESPA-ČS fondy

MK7R7777, 4P75572, 2K17417, 3K57573, 4Z04053

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK