Aleš Tůma: Přežijí penzisté fondy, nebo fondy penzisty?
V souvislosti s plánovanou penzijní reformou se často objevuje otázka: kde máme jistotu, že nám fondy za pár let někdo neznárodní, neprovede „měnovou reformu“ a podobně. Existuje vůbec na světě nějaký fond, který přežil třeba sto let?
Ač se to zdá neuvěřitelné, existuje. Několik prastarých fondů funguje v USA. Údajně nejstarší dosud fungující tamní fond je MFS Mass Investors Trust založený v roce 1924, o rok později vznikl fond Putnam Investors a v roce 1928 Pioneer Fund.
Fond starší sta let potom existuje přinejmenším jeden. Na londýnské burze se obchodují akcie investičního fondu Foreign & Colonial Investment Trust založeného v roce 1868. To není překlep, skutečně je to 1868. Trust je považován za vůbec první instituci kolektivního investování moderního typu na světě.
Fond byl založen s cílem „dát investorovi s nevelkými prostředky stejné výhody jako velkému kapitalistovi snížením rizika investování do cenných papírů zahraničních a koloniálních vlád, rozložením investice na více různých cenných papírů“. Původně fond kupoval jen dluhopisy, později i akcie. Dnes má fond přes sto tisíc podílníků, pro které spravuje přes 2,4 miliardy liber v široce diverzifikovaném portfoliu.
Přestat investovat? Zavést právo a pořádek!
I Británie utrpěla za dobu od roku 1868 do dneška několik období vysoké inflace, která s úsporami klientů jistě slušně zamávala. Ale na fond samotný nikdo nevztáhl ruku. Pravda, to je v konzervativní Británii, kde vrcholem anarchie je nedat si čaj o páté.
Ale to není důvod nespořit. To je důvod usilovat o to, abychom měli stabilní a fungující právní řád a maximální úroveň ochrany soukromého vlastnictví. I když to se snadněji napíše, než udělá.
Strašení zleva
Smutná ironie je, že nebezpečím fondů nejvíc straší představitelé strany, která sama představuje pro soukromé úspory nemalé riziko. Například bývalý premiér Špidla nebo hejtman Rath, který slibuje maďarskou cestu znárodnění...
Autor je analytikem společnosti Partners.
