Penzijní fond pro mladé
Jak ukazují letošní intenzivní debaty, slovenská penzijní reforma i krize mnoha penzijních systémů ve světě, nepříznivý vývoj demografické situace ve vyspělých ekonomikách znamená, že stát nebude schopen budoucím důchodcům poskytovat tak příznivé podmínky jako dnes. O to větší roli budou hrát vlastní úspory. "A pokud si chce člověk zachovat slušnou životní úroveň i po odchodu do důchodu, měl by začít spořit co nejdříve," zdůrazňuje Petr Beneš, zodpovědný za řízení obou penzijních fondů a autor projektu nové strategie penzijního připojištění ČSOB (profil, názory).
Právě snaha zatraktivnit penzijní připojištění mladším generacím a nabídnout jim produkt určený pro opravdu dlouhodobé spoření vedla ČSOB k rozhodnutí bývalé Českomoravský penzijní fond (profil, názory, koupit) a ČSOB penzijní fond (profil, názory, koupit) nesloučit. Mladí lidé navíc nejsou standardními klienty penzijních fondů, což se bude nová strategie ČSOB pokoušet změnit právě speciálním fondem pro klienty odcházející do důchodu za dvacet a více let. "Chcete-li penzijní připojištění nabídnout novým klientům, narazíte navíc na určitou nasycenost trhu," připomíná Beneš. Penzijní fondy jsou totiž stále považovány především za produkt pro starší. "Plných 67 % pracujících ve věku 45 až 59 let přitom již patří mezi klienty penzijních fondů a nové zákazníky v této skupině v podstatě nelze získat," vysvětluje Beneš.
Naproti tomu ve věkové skupině 18 až 24 let vlastní penzijní připojištění pouze 20 % zaměstnanců a ve skupině 25 až 29 to je 29 %. Také ve skupině zaměstnanců ve věku 30 až 44 let mezi klienty penzijních fondů patří méně než polovina zaměstnanců, konkrétně 41 %. Je ovšem třeba si uvědomit, že pro mladé lidi, kteří investují na třicet i více let, je konzervativní investiční strategie penzijních fondů nevhodná. "Investiční portfolio postavené tak, aby zajišťovalo stabilní výnos, je vhodné pro klienty, kteří začnou během několika let peníze z penzijního fondu vybírat. Naproti tomu mladší klienti snesou i větší meziroční kolísání, které jim ale v horizontu několika desítek let přinese vyšší zhodnocení," vysvětluje základ nové strategie penzijních fondů ČSOB Petr Beneš.
Procento navíc
ČSOB PF Stabilita |
ČSOB PF Progres |
Čtvrtý největší penzijní fond u nás, bývalý Českomoravský (profil, názory, koupit), ve kterém podíl klientů nad 45 let přesahuje 60 %, byl proto přejmenován na ČSOB Penzijní fond Stabilita. Tento fond se bude řídit konzervativní investiční strategií a měl by přinášet stabilní roční výnosy. Je tedy určen klientům starším 50 až 55 let, kteří již nejsou ochotni přijmout kolísání zhodnocení svých peněz.
Naproti tomu portfolio ČSOB Penzijního fondu Progres (profil, názory, koupit) bude obsahovat vyšší podíl akcií a zahraničních dluhopisů a klientům do 45 až 50 let by měl dlouhodobě přinášet vyšší zhodnocení. Změna strategie fondu bude poměrně jednoduchá, neboť jde o nejmenší penzijní fond u nás a všichni klienti, kteří nebudou se změnou souhlasit, budou moci přejít do ČSOB PF Stabilita. Portfolio Progresu tak dostojí svému názvu, neboť by mělo jít o nejprogresivnější portfolio mezi českými penzijními fondy. Většinu z nich totiž masa starších klientů nutí k tomu, aby svá portfolia udržovali na poměrně konzervativní pozici.
Ono "vyšší zhodnocení" by se vzhledem k omezení investičních možností penzijních fondů mělo pohybovat okolo jednoho procenta. Na první pohled je to nezajímavý rozdíl, ale vzhledem k tomu, že se jedná o 1 % navíc za dvacet až třicet let, jde o velké peníze.
Pokud bychom pro srovnání použili zhodnocení obou fondů v minulém roce (Stabilita 3 %, Progres loni druhé nejvyšší zhodnocení ze všech penzijních fondů 4,3 %), tak klient Stability po třiceti letech a investici 500 Kč měsíčně získá včetně státních příspěvků 376 655 Kč, zatímco klient Progresu 469 935 Kč. Při měsíční úložce 1 500 Kč klient Stability po třiceti letech získá 956 123 Kč, klient Progresu 1 192 911 Kč (a to bez zohlednění daňových úspor). Rozdíl 1,3 % ve zhodnocení tak v průběhu třiceti let znamená 236 788 Kč, což je 4,5násobek státní podpory získané za celých třicet let.

Pomoc zvenčí
Vedle snahy aktivně oslovit mladší klientelu by ČSOB mohlo pomoci i několik externích faktorů. "Prvním z nich je stárnutí populace a rostoucí pochopení lidí, že se o svou penzi budou muset z větší části postarat sami," vysvětluje Kateřina Štěrbová, obchodní ředitelka penzijních fondů ČSOB. "Velkou roli sehraje i penzijní reforma, která zdůrazní právě přesun odpovědnosti za zajištění ve stáří ze státu na jednotlivce."
Nová strategie penzijního připojištění by měla ČSOB otevřít také dveře k zaměstnavatelům, kteří penzijní připojištění nabízí jako zaměstnaneckou výhodu. Nová strategie by měla produkt pro "téměřdůchodce" zatraktivnit i pro mladší zaměstnance a pokud ČSOB zvolí vhodnou strategii, mohl by počet klientů Progresu v příštím roce růst poměrně rychle.
Co si o nápadu ČSOB myslíte? Má nový ČSOB PF Progres šanci přitáhnout novou a mladší klientelu? Měly by se rozšířit mantinely pro investování penzijních fondů, nebo by měly mít investiční portfolia velmi konzervativně omezena? Podělte se s námi o své názory!
