Odvolaná šéfka Úřadu práce: Ministryně si chce mého nástupce vytesat k obrazu svému

Petra Dlouhá | rubrika: Rozhovor | 18. 12. 2014 | 6 komentářů
Vyvedla Úřad práce z rozvratu způsobeného překotnými reformami ministra Drábka. Když uhasila akutní požáry a úřad se mohl nadechnout k rozletu, musela Marie Bílková z funkce odejít. Nedobrovolně. Byl to od ministryně Marksové faul? Stojí za ním politikaření a řevnivost vysokých ministerských úředníků? Odpovědi v rozhovoru s bývalou šéfkou Úřadu práce ČR.
Odvolaná šéfka Úřadu práce: Ministryně si chce mého nástupce vytesat k obrazu svému

„Superúřad práce“ zastřešující krajské pobočky s úřady po celé republice vznikl roku 2011, od ledna 2012 má vedle zaměstnanosti na starost také výplatu části dávek. Když Marie Bílková v květnu 2013 nastupovala do funkce jeho generální ředitelky, čekaly ji nezáviděníhodné úkoly. Musela řešit nedostatek personálu i trable s  informačními systémy. Poslední velká krize přišla na přelomu letošního roku, když dodavatel systémy náhle vypnul.

Zdálo se, že jako krizová manažerka obstála, že dokázala úřad znovu nastartovat. Nebyla spojována s žádnou aférou, nepřičítalo se jí žádné selhání. Přesto ji ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová na konci října odvolala. Podle Marie Bílkové bez varování. Od podřízených se zdvihla nebývalá vlna loajality. Vydali prohlášení, ve kterém uvedli, že s odvoláním šéfky nesouhlasí – dokázala podle nich stabilizovat téměř rozvrácený úřad a přesvědčila zaměstnance, že jejich práce má smysl.


Marie Bílková

Marie Bílková

Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze pracovala ve zdravotnických zařízeních, zabývala se centrálním nákupem techniky a materiálu. V devadesátých letech působila na Správě služeb zaměstnanosti, později se stala ředitelkou odboru interního auditu na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V roce 2007 ji Petr Nečas jmenoval vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti. Z této pozice řídila i 77 úřadů práce. Později vedla na Ministerstvu financí odbor financování kapitol státního rozpočtu, pod který spadá i oddělení zaměstnanosti a sociálních věcí. V květnu 2013 ji ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová jmenovala generální ředitelkou Úřadu práce České republiky. V říjnu 2014 ji odvolala ministryně Michaela Marksová.

Ministryně vás odvolala 24. října. Uběhl měsíc a půl. Z dnešního pohledu – proč jste musela skončit?

Neměla jsem možnost s paní ministryní průběžně mluvit. Zvolila jako komunikátora mezi námi pana náměstka Jana Marka, který je vytížen i jinými funkcemi. Takže komunikace v podstatě neprobíhala. Paní ministryně nebo vysoce postavení úředníci z ministerstva se mohli cítit zaskočeni tempem, jakým se na Úřadu práce věci vyvíjely. Na úřadě musíte reagovat velmi rychle, každý den – klienti tam stojí teď. Ministerstvo pracuje z podstaty pomaleji, tam se věci musí zvažovat v širším kontextu. Úřad práce roku 2011 vznikl překotně, museli jsme řešit řadu problémů. Ministerstvo k nám proto bylo ostražitější než k jiným podřízeným organizacím. A zásadní bylo vzájemné nepochopení rolí.

V jakém smyslu?

Ve smyslu rozdělení kompetencí. Vznikl jeden Úřad práce pro celou republiku. Cílem bylo, aby úřady práce fungovaly jednotně, poskytovaly jednotný standard služby. K tomu ale musí být jejich činnost nějak koordinována. Generální ředitelství bylo od začátku postaveno slabě – personálním obsazením i odborností.  Vše se řešilo z ministerstva. Jenže pak by tu generální ředitelství vůbec nemuselo být. Jestli má ležet operativa a výkon na Úřadě práce, tak k tomu musí být generální ředitelství odborně fundované. O to mi šlo.

Snažila jste se, aby vaše komunikace s ministryní byla hojnější?

Žádala jsem o to paní ministryni, ale rozhodla, že to bude takhle.

Že komunikace bude probíhat přes náměstka Marka – který byl ale příliš zaneprázdněn jinými věcmi?

Byl informován o všech zásadních jednáních, schůzkách, dokumentech. Ale na spoustu věcí vůbec nereagoval. Občas poslal nějakého zástupce. Chápu, že má dost jiné práce. Ale nebylo to šťastné.

Bohužel někdy se zaměstnavatel rozhodne, že toho a toho zaměstnance už živit nebude. Co je právoplatný důvod k výpovědi, co není a za co můžete letět na hodinu?

Hořkost ze ztráty zaměstnání. Aspoň trochu nám vyhazov může osladit odtupné. Kdy na něj máme nárok? A kolik dostaneme?

Bylo pro vás odvolání stejným překvapením jako pro veřejnost, nebo jste měla indicie, že se to stane?

Byl to pro mě šok. I když jsem vnímala jisté napětí. Ale nikdy ne osobně – jako napětí mezi mnou a paní ministryní. Lidsky jsme asi nebyly úplně stejně naladěny, ale to z profesionálního hlediska nic neznamená. Šlo spíš o napětí mezi Úřadem práce a ministerstvem. Kompetence Úřadu práce se týkají téměř každé z devíti sekcí ministerstva. Pro spoustu lidí z ministerstva jsme byli nárazníkem.

Jinými slovy, vaše vedení Úřadu práce bylo aktivní, ale ministerstvo si chtělo držet víc rozhodovacích kompetencí pod sebou?

Přesně tak. My jsme jim vlastně utíkali.

Když ministryně vysvětlovala vaše odvolání, poděkovala vám za stabilizaci úřadu. Ale zkritizovala neúměrný nárůst zaměstnanců na ředitelství. Z jejího vyjádření se zdá, že jste budovala byrokratický superúřad na úkor přímé práce s klienty. V roce 2011 začínalo ředitelství se šedesáti lidmi. Jak obhájíte dnešních tři sta čtyřicet – respektive dvě stě čtyřicet kmenových – zaměstnanců?

Tohle zdůvodnění jsem od paní ministryně slyšela až v televizi. Nemá správné informace. Šedesát lidí na generálním ředitelství bylo, ještě než na nás přešla výplata dávek v hmotné nouzi. Tehdy se navíc předpokládalo, že na ministerstvu vznikne rezortní organizace, která se bude starat o zajištění provozu všech organizací v rámci MPSV – bude mít na starost správu majetku, informační systémy a tak dál. S místy na zajišťování těchto činností se proto na Úřadu práce původně nepočítalo. Pak se ale situace změnila a počet zaměstnanců musel vzrůst.

Kolik zaměstnanců mělo ředitelství, když jste nastoupila do funkce?

Sto šedesát dva kmenových a dalších osmnáct už bylo přijato. Jádro sporu vychází z toho, že bývalý ministr Koníček mi uvolnil na úřad místa přímo z ministerstva. Chápal, že když je tu Generální ředitelství jako řídící složka, musí naopak ministerstvo zhubnout – protože jsme převzali některé jeho funkce, například metodickou práci. Celkem se k nám z ministerstva přesunulo třicet jedna míst. Kdybychom odborně neposílili generální ředitelství, ke stabilizaci Úřadu práce by nedošlo. Opravdu jsem nebudovala žádný obrovský aparát ku své slávě. Někteří vedoucí zaměstnanci na ministerstvu se nesmířili s tím, že jim byla sebrána kompetence a místa a byla předána na generální ředitelství. Jestli v paní ministryni někdo podněcoval dojem, že jsem si ředitelství úřadu práce nějak nabobtnala, myslím, že to pramení z toho.

Podle paní ministryně by měl Úřad práce nabírat hlavně lidi do terénu.

Za Rusnokovy vlády jsme do terénu poslali nových sedm set lidí. Letos dalších šest set lidí – na generální ředitelství z nich šel jeden. Na úřadě ale musí být někdo, kdo to zadministruje, do terénu nemůžou všichni. Lidé v kanceláři nejsou méně hodnotní než ti, kteří pracují s klientem. Potřební jsou všichni. Úřad práce má víc než deset tisíc zaměstnanců, takže i kdyby kmenových zaměstnanců na ředitelství bylo tři sta čtyřicet, není to příliš.

Část zaměstnanců jste začlenila pod ředitelství, i když reálně působí v krajích. Proč?

Úřad práce je jeden zaměstnavatel, je tedy jedno, kde přesně jsou ti lidé organizačně začleněni. Smyslem bylo napřímit komunikační kanály, aby úkoly a informace chodily na jednotlivé úřady přímo, ne přes nějaké uzly, které budou informaci předávat a nepřidají žádnou přidanou hodnotu – to jen zvyšuje pravděpodobnost komunikačního šumu. A osvědčilo se nám to. Navíc v personální oblasti to tak bylo už před mým příchodem.

Po vašem odchodu generální ředitelství zeštíhlilo…

Jen opticky. Část lidí byla začleněna zpět pod kraje. Fakticky dělají, co předtím, ale když jim někdo chce dát jednotný pokyn, musí ho posílat přes další stupeň.

Paní ministryně vás před odvoláním na problém s přijímáním zaměstnanců upozorňovala?

Nikdy jsme spolu na téma počtu zaměstnanců a jejich rozdělení nemluvily.

A s někým jiným z ministerstva – třeba náměstkem Markem, pověřeným komunikací s vámi?

Ne. Pan náměstek Marek je původně ředitelem Úřadu práce. Z této pozice mé kroky vždy podporoval.

Ministerstvo před vaším odvoláním poslalo na generální ředitelství personální audit – takže se asi o problém s počty zaměstnanců zajímalo…

Žádný personální audit se nekonal. Ředitelka odboru interního auditu z ministerstva za mnou přišla s referátníkem – což je průvodní list, se kterým obíhají po ústředních orgánech některé dokumenty – který se dožadoval provedení dílčího šetření vytíženosti generálního ředitelství. Z popudu pana náměstka Povšíka, který má na starost řízení úřadu ministerstva, s Generálním ředitelstvím Úřadu práce nemá nic společného. Ředitelka odboru interního auditu věděla, že nemá potřebné náležitosti na to, aby u nás byl vykonán nějaký audit. Přesto jsem souhlasila, ať šetření proběhne, neměli jsme co skrývat. Z  šetření byla vypracována průběžná zpráva, která nekonstatovala žádná porušení čehokoli.

Nekonstatovala ani nadbytek zaměstnanců?

Byl tam jen popis situace, počty zaměstnanců. Žádná kritika vysokého počtu. Žádné porovnání s nějakým standardem. I kdyby se zjistilo, že je na ředitelství něco špatně, předpokládala bych, že mi někdo z vedení ministerstva řekne, co se jim nelíbí a co máme změnit. To se nestalo. Tohle zdůvodnění mého odvolání bylo hodně umělé.

Říkala jste, že o důvodech odvolání jste se dozvěděla z televize. Jak jste se dozvěděla, že jste odvolaná?

Od pana náměstka Povšíka, který v pátek přišel a přinesl mi odvolání. Ptala jsem se na důvod. Řekl, že paní ministryně není spokojená s organizačním uspořádáním generálního ředitelství.

Zdálo se, že si to s  ministryní vysvětlujete přes média. Mluvily jste spolu od té doby?

Ne.

Nevnímáte to celé jako faul?

Samozřejmě mě to mrzí. Ta práce mě opravdu bavila. Lidé z Úřadu práce jsou neobyčejně odpovědní, odborně zdatní, a od počátku byli úžasně vděční, že se někdo začal zajímat o to, co potřebují ke své práci. Slíbili jsme si, že se pokusíme změnit obraz Úřadu práce z troublemakera na úřad, který je tu pro lidi. Oni v celé republice pracovali a já se snažila jejich práci prodávat. Povedlo se nám obraz změnit – a nebyla to jen Potěmkinova vesnice, výkonnost úřadů práce se zlepšila. Ohromně mě to naplňovalo. Odborně i lidsky mi to neskutečně dalo. Víc nefér mi to připadá vůči řadovým zaměstnancům Úřadu práce, píší mi a telefonují, vidí, že se věci zastavily, a důvodům nerozumějí.

Vaším odvoláním byly zaskočeny koaliční strany i opozice. Postavil se za vás předseda sněmovního sociálního výboru za ČSSD Zavadil. Z pravicové opozice zaznívalo, že za vaším odvoláním je snaha ministryně dosadit do čela Úřadu práce člověka spjatého s ČSSD – co si o tom myslíte?

Ode mě by to byla spekulace. Ale pokud jsou pravidla nového výběrového řízení nastavena tak, že z posledních tří kandidátů si vybere sama paní ministryně, je jasné, že má přijít osoba, která jí bude velmi konvenovat. Jaká kritéria použije, nevím. Zjevně si ale chce toho člověka vytesat k obrazu svému.

Do čela Úřadu práce vás jmenovala ministryně Müllerová z TOP 09, před tím vás Petr Nečas (ODS) jmenoval vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti. Jste tedy spjata spíš s pravicovými vládami.

Já vám ten obrázek trochu rozbiju. Pracovala jsem už pod panem ministrem Vodičkou (ODS), později mě jmenovali do jiných funkcí ministr Špidla (ČSSD), Škromach (ČSSD), teprve pak jsem působila pod Petrem Nečasem a nakonec i ministrem Kalouskem (TOP 09). Pracovala jsem s pravicovými i levicovými šéfy. I když si něco jako občan myslím, do práce si to nenosím.

Krátce po vašem odvolání pronikla na veřejnost jistá přitěžující okolnost, která podpořila krok ministryně – šetření Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad práce za novou budovu na Letné zaplatil asi 300 milionů korun. Podle kontrolorů jste nedokázali doložit, že takovou budovu vůbec potřebujete. Je ta cena přiměřená?

Do médií po mém odvolání pronikla první verze protokolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Cenu té budovy ale nezpochybnila ani tato přísná verze protokolu, je znalecky doložená. V té věci bylo podáno i trestní oznámení, které bylo odloženo.

Vlastník, který Úřadu práce budovu prodal, ji předtím koupil za 140 milionů, to je přece nepoměr.

Z usnesení policie vím, že cena sto čtyřicet milionů souvisela s tím, že mezi těmi dvěma subjekty došlo ještě k jiným kompenzacím a vyrovnáním. Proto byla na pohled o tolik nižší. Policie to rozebrala velmi podrobně.

Teď už je k dispozici i výsledná zpráva Národního kontrolního úřadu…

Kontroloři se v ní vyjadřovali pouze k obsahu projektové žádosti, kterou předkládal Úřad práce před nákupem budovy. Nejsou spokojeni se zdůvodněním v žádosti. To ovšem posuzovalo ministerstvo. Pokud se kontrolní úřad domnívá, že tam není něco dostatečně zdůvodněno, je to kritika vůči ministerstvu, které rozhodlo, že má být žádost realizována.

Nicméně zůstává dojem, že generální ředitelství potřebovalo koupit budovu, protože příliš nabobtnalo.

Když jsem přišla, tak generální ředitelství sídlilo na čtyřech místech v Praze. Do původních prostor na Karlově náměstí se nevešlo. Nakonec ministerstvo tlačilo na generální ředitelství, aby se z budovy na Karlově náměstí vystěhovalo, protože prostory potřebovalo pro sebe. Zároveň na MPSV řešili problém možného nedočerpání peněz z evropských fondů, a tak ministerstvo navrhlo, aby si Úřad práce budovu koupil z těchto peněz. Dostali jsme za úkol ten projekt předložit. Nebylo to tak, že bychom my chtěli novou budovu.

Probíhá výběrové řízení na post nového šéfa Úřadu práce. Trochu pikantní mi připadá, že jste se přihlásila. Dáváte tím najevo, že za svou prací stojíte. Ale upřímně – opravdu věříte, že by to mohlo vyjít?

Už jsem odstoupila. Přihlásila jsem se z podnětu bývalých kolegů. Ale když jsem se z tisku dozvěděla, jak bude výběrové řízení probíhat – že z posledních tří kandidátů vybere osobně paní ministryně, zvážila jsem své šance jako nulové. A to říkám bez hořkosti. Prostě jsem za těchto pravidel předem diskvalifikována. Šla jsem se jako občan podívat na sněmovní výbor pro sociální politiku, kde se o tom debatovalo. Paní ministryně tam řekla, že jsem mezi přihlášenými, což mě zarazilo, nikoho jiného totiž nejmenovala. A okomentovala to – neumím citovat přesně – ale zhruba to v tom smyslu, že je to ode mě lidsky zvláštní. Řekla jsem si, že nemá cenu dostat se mezi poslední tři, a pak stejně nebýt vybrána.

V jaké formě je Úřad práce? V jaké situaci ho převezme váš nástupce?

Funguje velmi dobře. Je ale ve fázi ostražitého očekávání, zaměstnanci už mají za sebou leccos. Je důležité, aby přišel člověk s vizí. A aby dokázal s ministerstvem komunikovat lépe než já, přesvědčit ho, že Úřad práce je na dobré cestě a není třeba ho brzdit. Když už zase slyším, že nám jde hlavně o výplatu dávek, mám kopřivku. Úřad práce toho dělá daleko víc. Výplata dávek má být tak samozřejmá věc, že o ní přece nemusíme mluvit. Úřad musí především pracovat s lidmi.

Stačí, aby člověk, který vás nahradí, byl schopný manažer – což je dnes taková obecná kategorie lidí, kteří mohou řídit všechno – nebo je zásadní, aby dobře znal vnitřní mechanismy úřadu práce?

Dobrý manažer mechanismy pochopí rychle. Musí ale mít úctu k práci deseti tisíc zaměstnanců a respekt ke klientům – úřad funguje pro ně. Teď se často říká: řídit stát jako firmu. To ale z podstaty nejde. Státní správa je tu proto, že zajišťuje služby, které se nevyplatí na obchodní bázi, ale přesto mají být dostupné každému občanovi, který je potřebuje. Proto musí mít vždy na mysli cíl, který má být dosažen vůči občanovi. To byla největší vada reformy pana ministra Drábka. Byla prováděna naprosto bez ohledu na službu, kterou má úřad práce vykonávat. Nestačí, aby to vypadalo racionálně a efektivně.

Anketa

Který z ministrů práce vám byl nejsympatičtější?

Máte o budoucí směřování úřadu obavy?

Důležité je, aby se mezi Úřadem práce a ministerstvem nevyhledávaly rozpory, nekopaly propasti. To je neproduktivní a hloupé. S úřadem je třeba přestat experimentovat. Přestat hazardovat s lidským potenciálem, který na Úřadu práce je.

Přestat. Takže teď se to děje?

Bojím, aby se to nedělo. Když jsem přišla, nastartovali jsme velké porady i s řediteli bývalých okresních úřadů. Musí spoustu informací dostat napřímo, ne je slyšet přes nějaký mezistupeň. Je důležité, aby měli platformu, kde se potkají. A třeba zůstat až do večera, sednout si u skleničky a vyměňovat si zkušenosti. Je třeba nebát se ani nepříjemných otázek, které v  otevřeném prostoru samozřejmě zazní. Než jsem odešla, plánovali jsme zrovna čtvrtletní poradu – třídenní. Nakonec byla jednodenní, od desíti do pěti, v Praze, všichni z celé republiky měli v jednom dni přijet i odjet. A žádná diskuze nebyla.

To zorganizovalo provizorní vedení Úřadu práce?

Ano. Tak se nedivte, že se bojím. Ozývala se mi pak spousta bývalých kolegů, a říkali – tak, a jsme tam zase.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+52
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 12. 2014 14:53, Nox

Jenze kdyby tu nebyli, tak by zamestnavatele museli zvysit platy v techto povolanich, nebo zavrit kram. Pokud nekde stoupne nabidka pracovni sily a odpovidajicim zpusobem nestoupne nabidka prace, logicky dojde k poklesu cen prace.

Zobrazit celé vlákno

+2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Sociální dávky v ohrožení? Systém na jejich výplatu se bude zase měnit

23. 5. 2013 | Petra Dlouhá | 21 komentářů

Sociální dávky v ohrožení? Systém na jejich výplatu se bude zase měnit

Ministryně práce a sociálních věcí oznámila, že má strategii: vypíše tendr na nový systém výplaty dávek. Za jeden a půl miliardy. Měli jsme v redakci děsnou radost. Teda nejdřív. Pak... celý článek

Ludmila Müllerová: Málokdo chce slyšet, že sKarta mohla být dobrá služba

20. 5. 2013 | Ondřej Tůma | 12 komentářů

Ludmila Müllerová: Málokdo chce slyšet, že sKarta mohla být dobrá služba

Nekonečný příběh sKaret pokračuje dál. Jak se s neúspěšným projektem nakonec popasuje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová? A nemá strach, že na ni po jejím předchůdci... celý článek

Náhlá smrt povinné sKarty? Co si o tom myslíte?

22. 11. 2012 | Petra Dlouhá, Gabriel Pleska | 26 komentářů

Náhlá smrt povinné sKarty? Co si o tom myslíte?

Taky nevíte, jestli bude sKarta povinná, nebo ne? A jestli vůbec bude? Dlužno říct, že aktéři zatím posledního dějství téhle operetky vám to neusnadnili. Co myslí premiér slovem povinná... celý článek

Šiška nepadá daleko od stromu! Co si o tom myslíte?

4. 10. 2012 | Petra Dlouhá | 15 komentářů

Šiška nepadá daleko od stromu! Co si o tom myslíte?

V červenci Peníze.cz přinesly rozsáhlý dvojdílný rozhovor s prvním náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimírem Šiškou. Tehdy nikdo netušil, že je to jeden z posledních velkých... celý článek

Zpackané výplaty dávek: Drábek ven! Co si o tom myslíte?

9. 2. 2012 | Petra Dlouhá | 60 komentářů

Zpackané výplaty dávek: Drábek ven! Co si o tom myslíte?

Politici nedají jinak. Vytrvale předvádějí psí kusy. A tak naše politická střelnice pokračuje. Minulý týden byl na odstřel ministr školství Josef Dobeš. Dnes je na mušce jeho vládní... celý článek

Partners Financial Services