Sociální stát: Sociální zákonodárství na počátku 20. století a po vzniku první republiky

Sociální stát: Sociální zákonodárství na počátku 20. století a po vzniku první republiky
Konec monarchie, první léta republiky. Jaké jistoty tehdy nabízel stát svým občanům a co nechával jen a jen na nich?

Na počátku dvacátého století měla většina pracujících (dokonce i zemědělci a čeleď) nárok na výplatu dávek v případě pracovního úrazu, velká část zaměstnaných byla také nemocensky pojištěna. Neexistovalo ovšem plošné starobní a invalidní pojištění, na to měly nárok jen poměrně úzce vymezené skupiny zaměstnanců. A už vůbec neexistovala za Rakouska-Uherska státní podpora v nezaměstnanosti.

Řešení sociálních problémů v této době zdaleka nebylo pouze doménou státního aparátu, po svém se o ně zasazovali velmi často i zaměstnavatelé. Stát se zaměřoval především na všeobecné vylepšování pracovních podmínek a pomoc v případě nemoci nebo pracovního úrazu, podnikatelé usilovali především o nápravu špatných životních podmínek dělnictva v konkrétních případech. U větších továren se stavěly dělnické domky, byty a ubytovny, někteří podnikatelé pro své lidi zřídili závodní jídelnu; to však byly případy spíše výjimečné, stejně jako závodní lékař, prodejna nebo hlídání dětí v tzv. útulcích.

Anketa

Byla první republika lepší než současné Česko?

Co motivovalo továrníky k tomu, aby dbali o lepší život chudých? Jistě za tím byla především ekonomická úvaha a snaha o lepší využití pracovní síly zaměstnanců, další podněty dodávalo vznikající sociální lékařství, které správně poukazovalo na to, že špatné hygienické a životní podmínky dělají z dělnických čtvrtí semeniště nakažlivých chorob. Svou roli ale v nejednom případě hrála i prostá filantropie. A v neposlední řadě tu byl také stupňovaný tlak rozvíjejících se odborů i veřejnosti.

Válka a životní úroveň

Zostření sociálních problémů pochopitelně znamenala světová válka. Životní podmínky se obecně zhoršily a prohloubily se majetkové rozdíly ve společnosti, stát (ale i podnikatelé) však navíc musel řešit jiné naléhavé problémy, sociální péči nebylo věnováno tolik pozornosti jako dříve, rovněž finanční prostředky na ni byly značně omezené.

V roce 1918 se ukázalo, že utlumení aktivity odborových hnutí, k němuž došlo během války, bylo pouze dočasné. Po vzniku nového státu docházelo naopak k zakládání dalších organizací zastupujících zájmy dělnictva a počet jejich členů rychle narůstal.

Podpora v nezaměstnanosti a minimální mzda

Jedním z důležitých cílů nového státu bylo zlepšení sociální situace dělnictva. Jaké dopady mělo prvorepublikové sociální zákonodárství v prvním desetiletí existence republiky, si můžeme ukázat na rodině ostravského dělníka Jaroslava Jedličky.

Pracovní doba a dovolená

V roce 1918 došlo ke schválení zákona 91/1918, „o 8 hodinné době pracovní“, podle něj „nesmí skutečná pracovní doba zaměstnanců trvati zásadně déle, než sedm hodin ve dvacetičtyřech hodinách nebo nejvýše čtyřicetosm hodin týdně“.  Pracovním dnem byla nadále také sobota, na neděli připadal den volna. Všichni dělníci měli nárok na 32 hodin trvající nedělní klid.

Od roku 1925 měli všichni zaměstnanci s výjimkou zemědělců a dělníků na sezonních pracích nárok na placenou dovolenou. Počet dnů volna závisel na délce pracovního poměru a pohyboval se mezi šesti a osmi dny ročně. Státní zaměstnanci měli volna řádově víc než dělnictvo – placenou dovolenou mohli čerpat po dobu dvou až šesti týdnů.

Československá republika převzala rakousko-uherský sociální systém, tedy systém nemocenského a úrazového pojištění a některá další sociální opatření. Už brzy po jejím vzniku přijímají zákonodárci normu dále omezující pracovní dobu. Díky ní měl Jaroslav zaručeno, že v práci nestráví víc než 48 hodin týdně, nově si mohl užívat i minimálně 32 hodin trvající nedělní klid. V roce 1918 byla zavedena také podpora v nezaměstnanosti ve výši 4 Kč denně (plus korunové příplatky na další rodinné příslušníky, na kterou měli nárok všichni nemocensky pojištění. V roce 1921 se pak podpora zvedla na osm, respektive deset korun denně, podle velikosti obce.

Kromě finanční podpory v případě nemoci, úrazu či nezaměstnanosti se stát snažil starat i o to, aby příjmy ze zaměstnání postačovaly k pokrytí běžných potřeb. Zasahoval však pouze v nejnutnějších případech, kdy mzda byla hluboko pod hranicí určeného životního minima. Pan Jaroslav, tavič ve Vítkovických železárnách, by zavedení „minimální mzdy“ pravděpodobně vůbec nezaznamenal, protože vykonával kvalifikovanou práci, která byla dobře hodnocena, a měl navíc štěstí, že místo získal ve Vítkovických železárnách, kde byly mzdy nadprůměrné, jeho žena Emílie, pracující jako švadlena, se však zaradovala, že toto opatření snad zajistí aspoň mírné zvýšení její mzdy.

Starobní, invalidní důchod a nemocenská

Nárok na starobní důchod vznikal dovršením 65 let a podmínkou bylo uhrazení pojistného nejméně za 150 týdnů. Výše důchodu byla dána základní částkou, státním příspěvkem, a tzv. zvyšovací částkou, která činila pětinu zaplacených příspěvků. Invalidní důchod mohli pobírat pouze pojištěnci, kteří dlouhodobě přišli o výdělečnou schopnost.

Nemocenská byla vyplácena při nemoci delší tří dnů a příspěvky ve výši dvou třetin hrubého výdělku bylo možné čerpat nejdéle po dobu jednoho roku. Těhotné ženy měly nárok na finanční podporu po dobu šest týdnů před porodem i po něm. Z nemocenského pojištění byla hrazena také bezplatná lékařská péče v  nemoci i při porodu.

Další novinky přineslo schválení zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Jedličkovi měli jistotu, že nezůstanou zcela bez prostředků, pokud kvůli věku nebo špatnému zdravotnímu stav nebudou schopni pracovat. Zaveden byl také vdovský a sirotčí důchod, takže pan Jaroslav už nemusel usínat s obavami, že kdyby se mu něco přihodilo, jeho žena a tři děti by byly závislé pouze na její nízké mzdě.

A co by se stalo, kdyby pan Jedlička přišel o práci? Nejen o problémech s nezaměstnaností ale také o dopadu krize na životní úroveň se dočtěte v dalším díle seriálu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

18. 4. 2012 | 13:10 | Tenturyje

Ok, jak chcete. Myslím, že se pletete, ale za další hádání to nestojí. více

18. 4. 2012 | 12:47

tam jste vy, ne pan kara. jestli vam dela problem pochopit psany text, nemuzete stavet dalnice:)) více

18. 4. 2012 | 9:38 | Tenturyje

Ale pane Káro, to jsme zase u těch dálnic. více

18. 4. 2012 | 7:22 | Michal Kára

Vždyť to taky nikdo netvrdí. Tvrdí, že ČSSD i NSDAP jsou/byli socialisti a tedy jejich programy v sociální oblasti k sobě mají blízko. více

17. 4. 2012 | 23:13 | Tenturyje

Jenže to na to jdete z druhé strany... my se neptáme po povaze nacismu, my se ptáme po povaze sociálního státu. Obyčejná výroková logika: Věta "Každý národní socialista (=nacista) je socialista" neimplikuje, že platí "Každý...více

Čtenáři také navštívili

5. 2. 2012 |  | 7 komentářů

Sociální stát: počátky sociálního zákonodárství

Průmyslová revoluce, rozvoj kapitalismu, přesun obyvatelstva z venkova do měst a následný společenský neklid. Tady hledejme vznik sociálního zákonodárství dnešního typu.

28. 1. 2012 |  | 14 komentářů

Zrod sociálního státu: kořeny

Důchod, nárok na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky, zdravotní péče garantovaná státem, bezplatné vzdělání – to vše bereme jako samozřejmost. Bylo tomu tak vždy? Jaké sociální jistoty měli lidé...

28. 10. 2011 |  | 5 komentářů

Rána z milosti. Kdyby nepřišel Mnichov, zničili jsme si demokracii sami

A to by ještě ta demokracie mohla nést různé přívlastky, třeba – bankovní demokracie. „Místo ve vládě vznikaly klíčové reformy v kancelářích Živnobanky,“ říká v druhém díle rozhovoru věnovaného mýtům o...

28. 10. 2011 |  | 8 komentářů

Očima expertů: Vyspělá první republika. Mýtus, nebo realita?

Byla první republika opravdu tak šťastnou a úspěšnou dobou, jak se mezi lidmi traduje? Není toto historické období ve výkladu našich dějin příliš přeceňováno? Zeptali jsme se filozofa Jana Sokola, politologa...

22. 10. 2011 |  | 1 komentář

První republika: Tygr, nebo koťátko?

Blíží se výročí vzniku Československa. Byla první republika ekonomickým tygrem, jak se o ní (u nás) často hovoří, nebo jen podléháme sentimentu a iluzím o své minulosti? Skutečnou povahu prvorepublikové...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Klíčová slova

věřitelé, insolvence, insolvenční správce, likvidátor, nejvyšší soud, depozitář, intuitivní poradce, zamrzlé, CVC, archivační povinnosti, Martin Potůček, vláda i ústavní činitelé jsou nenažranci, ConocoPhilips, Martin Kujal, tarifní varianty

1B09023, 6U62206, 2U64005, 2U89618, 4U44664, 3B82508, 2H54621, 3L16729, 3L16730, 2H54624, 3J50092, 3B82511, 2H54626, 3P68594, 3J50096
Usetri panel

Poradíme zdarma s výběrem finančních produktů

Najdeme vám nejvýhodnější finanční produkty. Zdarma!

Usetri tlačítko

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2014 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.