Pokud půjde vše podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), začne v České republice penzijní reforma 30. června příštího roku. Obsahuje jak změny, které požaduje Ústavní soud, tak dlouho očekávanou reformu důchodového systému, která se týká především lidí do 40 let a i dalších od 40 do 50 let, pokud budou mít zájem. Zatímco první část změn, kterou požaduje Ústavní soud, představuje povinný úkol pro každou vládu, další reformní kroky vyžadují politickou shodu. Dokážou se ale strany vládní koalice dohodnout?
Prvním cílem MPSV tedy je vyhovět Ústavnímu soudu, který označil za nespravedlivé, že činí důchod občana s vysokým platem jen 19 % jeho předdůchodových příjmů, v situaci, kdy dosahuje (šlo o rok 2004) průměrná výše hrubého důchodu 44 % hrubého příjmu.
Připomeňme si, že důchod se v Česku skládá ze základní a procentní výměry. Zatímco základní výměra zůstane pro všechny stejná – příští rok má činit 2 230 korun – změní se způsob výpočtu vyměřovacího základu, respektive tzv. redukčních hranic, z nichž se vypočítává.
Místo první redukční hranice ve výši 10 500 korun bude stanovena nová, ve výši 44 % průměrného platu. Druhou stávající, která činí 27 tisíc korun, nahradí rovněž jinák vypočítávaná, jež má činit 116 procent průměrného platu. Nově je navrhována i třetí redukční hranice, a to ve výši trojnásobku průměrného platu. K částce vyměřovacího základu nad touto hranicí by se pak již podle návrhu MPSV nepřihlíželo.
Potvrdily se tak spekulace, že důchody lidí s nejnižšími platy (do 10 500 korun) zůstanou stejné, u nejlépe placených ale vzrostou a toto zvýšení zaplatí lidé se středně vysokými příjmy. Jedincům, kteří berou 10,5–27 tisíc korun (jde o současný stav), tak podle výpočtu MPSV klesne náhradový poměr o 0–5 %, u lépe placených, s příjmy přes 36 tisíc korun, naopak vzroste ze současných 29 na 33 procent. Kdyby tedy někdo bral 84 tisíc měsíčně, což řešila stížnost Ústavního soudu, zvýší se jeho náhradový poměr z 19 na 25 % (viz též tabulky).
Příslušný zákon by mohl podle představy MPSV začít platit 30. června příštího roku a byl by účinný 30. září 2010. Změna ve výpočtu důchodu se má vztahovat jen na důchodce, kteří půjdou do penze po 29. září příštího roku. Je tedy paradox, že by na ní neměl vydělat ten, jehož stížnost řešil Ústavní soud.
Změna výpočtu penzí má stát podle MPSV v roce 2012 důchodový systém asi 11,4 miliardy korun a v dalších letech 10–12 miliard korun.
Návrh zákona hovoří o pětiletém přechodném období, během kterého by byly tyto změny postupně realizovány. Leckdo asi bude uvažovat, zda se mu nevyplatí jít do předčasného důchodu před 30. zářím 2011. I to však něco stojí.
Připravovaná legislativa má přitom dále zpřísnit předčasné odchody do důchodu, změnit se má i valorizace důchodů. O její výši by již neměla rozhodovat vláda. Nově by se měl zvyšovat o výši růstu spotřebitelských cen a třetinu růstu reálných mezd.
Další změny mj. zahrnují rychlejší zvyšování věku žen pro odchod do důchodu ze současných čtyř na šest měsíců ročně, úpravy čekají také invalidní a vdovské či vdovecké důchody. Návrh zákona počítá i se vznikem jednoho inkasního místa pro daně, clo a pojistné na sociální a zdravotní pojištění v letech 2013–2014.
Mladší ročníky zajímá hlavně další etapa penzijní reformy. Návrh MPSV počítá se vznikem tzv. kapitalizačního individuálního fondového pilíře, tedy soukromých penzijních fondů. Měl by být povinný pro všechny, kterým bude v době startu reformy méně než 40 let a dobrovolný pro lidi ve věku 40-50 let, kteří se do něj sami přihlásí. Do šesti měsíců od zahájení reformy si budou moci vybrat některou licencovanou Penzijní společnost, vybranou Ministerstvem financí ve veřejném tendru. Kdo si z nich v půlroční lhůtě nevybere, bude přiřazen do garantovaného účastnického fondu, investujícího jen do českých státních cenných papírů.
Tendr pro nově vstupující na trh práce by měl MF každý rok opakovat, jediným kritériem by byla nejvyšší částka za klienta, placená do státního rozpočtu. Klient by mohl změnit Penzijní společnost jednou ročně.
Klienti těchto fondů by platili do základního průběžně financovaného důchodového pojištění o 3-5 % méně. Ty by šly přes správy sociálního zabezpečení (později jednotné inkasní místo) Penzijním společnostem. V roce zahájení penzijní reformy by to byly 3 % pojistného, za 3 roky 4 % a za další tři roky pět procent.
Klient by mohl využít Penzijních společností (PS) se strategií - konzervativní, smíšenou, nebo dynamickou – která mu nejvíc vyhovuje. Jejich definice vychází z návrhu zákona o penzijním spoření, který leží v Parlamentu. Informační povinnost těchto fondů by byla podobná jako u klasických podílových fondů.
Podle tiskové mluvčí MPSV Viktorie Plívové jde o návrh, který byl předán k diskusi koaličním partnerům a tripartitě. Dokážou se, přes různé spory, dohodnout a budou platit navrhované termíny?
Co si o chystaných návrzích myslíte vy? Napište nám svůj názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 12. 2010 12:22, Karel
zruseni 10% zapoctu nad 3. redukcni hranici povede k dramatickemu poklesu u lidi, kteri vydelavali statisice a pred zrusenim stropu z celych vydelku platili socialni pojisteni. To jde jasne proti zameru US.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 12. 2010 10:33, Petr
Solidní úlet. "Dejte progresivní daně jak ve Švédsku a budeme se mít všichni líp." No jasně, pak budou pečeni holubi létat přímo do huby.
Důchody jsou už dnes v 30 mld DEFICITU! Toto není dlouhodobě ufinancovatelné. Již brzy stát nebude mít na vyplácení ve stávající cýši a vidím to na plošné snížení o 30%. Přitom dnes by stačilo snížení o 10% (celkově jde na důchody 340 mld Kč). Kenže sáhněte na 10% důchodů - to si zbabělí politici nedovolí. Tak se rději zadlužíme a pak už stejně nebude jiná možnost. Jen ať to důchodci v nejbližších letech prožerou a užívají si poslední roky blahobytu. Pak nastane sešup. A bude to hukot. Matematika je prostě neúprosná,
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.