Konec druhého pilíře? Nic není jisté!

Hned po svém uvedení do funkce oznámila nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, že s druhým pilířem důchodového systému nepočítá. Od 1. ledna 2016 tak už prý nebude možné posílat peníze do fondů důchodového spoření, které spravuje šest penzijních společností. Nutná je však změna legislativy, která by vlajkovou loď penzijní reformy Nečasovy vlády poslala definitivně ke dnu. Ovšem podoba příslušných zákonů a způsob, jakým dostanou účastníci spoření ve druhém pilíři své peníze zpět (a co se stane s penězi „vyvedenými“ z průběžného důchodového systému), jsou zatím hodně nejisté. Přesvědčila nás o tom i komunikace s ministerstvy financí a práce a sociálních věcí, která mají druhý pilíř na starost. Nedozvěděli jsme se totiž nic konkrétního, oba úřady si spíš zatím problém přehazují jako horkou bramboru.

„ČSSD od samého zavedení druhého pilíře důchodové reformy veřejně deklarovala, že pokud vyhraje volby a bude sestavovat vládu, tak se zasadí o jeho zrušení. K tomuto se také zavázali koaliční partneři v koaliční smlouvě. Dotazy k druhému pilíři ale, prosím, směřujte na Ministerstvo financí, jelikož toto téma jde primárně za ním a nikoliv za MPSV,“ reagoval tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek na naše dotazy o tom, jakým způsobem bude druhý pilíř zrušen.

Ani odpověď vedoucího tiskového oddělení Ministerstva financí Radka Ležatky nám ale bohužel nic nenapověděla: „Vaše dotazy jsou v tuto chvíli předčasné. Tuto problematiku bude řešit vláda, a to na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí.“

Proč se druhý pilíř neujal?

„Technicky sice současný druhý pilíř není dokonalý, například dobrovolný vstup podle mě není optimální varianta, lidé do 35 let by měli vstupovat do druhého pilíře povinně, jako hlavní příčinu malého zájmu občanů ale vidím především nedostatečnou osvětovou a informační kampaň ze strany minulé vlády. Ta sice reformu odstartovala, ale nechala okolo ní informační vakuum, takže pro opozici bylo mnohem jednodušší proti reformě vystupovat. Vládě chyběl propracovaný systém, jak lidem vysvětlit potřebu důchodové reformy.“

Prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk

Penzijní společnosti se nevzdávají

Zástupci penzijních společností stále doufají, že by druhý pilíř mohl přežít. „Zatím jsme zaznamenali jen politické výroky, ale nebyl předložen žádný konkrétní návrh. Druhý pilíř bych nerušil, podle mého názoru má smysl,“ říká Vladimír Bezděk, prezident Asociace penzijních společností a šéf Penzijní společnosti České pojišťovny. A v podobném duchu mluví i předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop: „Naše strategie vychází z platné legislativy, majetek klientů ve druhém pilíři dál spravujeme s péčí řádného hospodáře. Z vyjádření pro tisk vyplývá, že vláda má určitou představu, ale o konkrétních postupech budou jistě vedena další jednání. V každém případě je pro klienty důležité, že o své vklady ve druhém pilíři nepřijdou, což nová vláda potvrdila.“

Vedoucí oddělení investic investiční společnosti Partners Martin Mašát je vůči dosavadním prohlášením členů vlády ohledně konce druhého pilíře poměrně skeptický: „O budoucnosti druhého pilíře nic nevědí ani politici. Všichni sice slibují plno změn, přesunů či rušení celého systému, ale politické proklamace jsou jen marketing pro oblouznění voličů a letos jsou ještě dvoje volby, tak proč neslibovat.  Ke zrušení celého druhého pilíře vede velice trnitá legislativní cesta a přes kreativitu našich zákonodárců nevěřím, že se jednoduše dohodnou.“

Počty „důchodově spořících“

• Allianz penzijní společnost: přes 10 000
• ČSOB Penzijní společnost: přibližně 3200
• KB Penzijní společnost: 13 845
• Penzijní společnost České pojišťovny: 29 800
• Penzijní společnost České spořitelny: přibližně 14 000
• Raiffeisen penzijní společnost: přes 12 000

Zdroj: penzijní společnosti

Nejsou lidi

Jiná věc je, že i kdyby vláda druhý pilíř nakonec nezrušila, budou mít penzijní společnosti velký problém splnit zákonnou normu, která jim nařizuje, že během prvních dvou let fungování musí získat alespoň padesát tisíc klientů. Pokud se tak nestane, může jim Česká národní banka nařídit převod klientů na jinou penzijní společnost. Při pohledu na aktuální čísla je ale dost možné, že kýženého počtu klientů nedosáhne asi jedna ze společností. „Taková situace může nastat. Podle zákona může být – zdůrazňuji slovo může – při nesplnění nastavených limitů penzijním společnostem odebrána licence ke spravování důchodových fondů. Postup v takovém případě závisí na rozhodnutí České národní banky, které předjímat nelze. Mělo by však zohlednit fakt, že dané limity byly nastaveny ve zcela jiné době a při zcela jiných představách o budoucnosti druhého pilíře, než je realita,“ vysvětluje Aleš Poklop. A Vladimír Bezděk k tomu dodává: „Zákon říká pouze to, že penzijní společnost musí nasbírat zmíněných 50 tisíc klientů za dva roky. Nijak už neupravuje, co se stane, pokud tento počet nezíská. Protože není zákonně stanoveno, co by se v tomto případě mělo stát, a do 31. 12. 2014 zbývá ještě mnoho měsíců, nechci o této věci spekulovat.“ Jenže těžko můžeme čekat, že se lidé do druhého pilíře začnou najednou rychle hrnout. Během loňského prosince si totiž důchodové spoření sjednalo pouze 207 odvážlivců. A z celkového počtu 83 960 klientů jich do druhého pilíře vstoupilo 78 476 už během první poloviny roku 2013.

Málo peněz, málo muziky

Penzijní společnosti, které spravují důchodové fondy druhého pilíře, se kromě jiného musí vypořádat také s tím, že investují s menšími objemy, než se původně čekalo. To komplikuje optimální nastavení investičních strategií, které by potřebovaly větší finanční polštář. A jen tak se to nezmění. „V loňském roce jsme prokázali, že dokážeme klienty zaujmout a umíme efektivně zhodnotit jejich úspory – náš dynamický fond připsal klientům přes osm procent. Fondy ale nyní čeká další období nejistoty. Všech šest fondů tak musí v tuto chvíli hledat řešení, jak klientům zajistit dostatečně kvalitní správu jejich portfolia, což je v malém objemu spravovaných peněz velmi obtížné,“ říká Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisenbank.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Peníze půjdou do třetího pilíře

Vzhledem k textu koaliční smlouvy, ve které se hovoří o sloučení druhého a třetího pilíře penzijního systému a zastavení vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře, je nejpravděpodobnějším řešením skutečně to, že se peníze z důchodového spoření převedou na účty ve třetím pilíři. I v tomto případě ale stále zůstává víc otázek než odpovědí. Dostanou klienti jen tři procenta z hrubé mzdy, která si do druhého pilíře posílali, a zbylá dvě procenta budou odeslána zpět do průběžného prvního pilíře, nebo se klientům pošle do třetího pilíře celá částka s tím, že jim bude později snížen důchod? Nebo si snad budou moci účastníci druhého pilíře z těchto dvou variant vybrat? Převáděly by se peníze pouze do nových účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, nebo by klienti penzijních společností, kteří mají peníze v transformovaných fondech, tedy v klasickém penzijním připojištění, mohli dostat peníze z druhého pilíře i tam? A jak by se postupovalo v případě klienta, který nemá ani doplňkové spoření, ani penzijko? Na to nám bohužel ministerští úředníci nebyli schopni odpovědět…

Tak jako tak, pozice třetího pilíře přesměrováním peněz z důchodového spoření ještě víc posílí. Na konci loňského roku mělo sjednanou smlouvu o penzijním připojištění (to zejména) nebo doplňkovém penzijním spoření zhruba pět milionů Čechů. Jejich počet a výše spravovaných aktiv můžou po případném zániku druhého pilíře ještě narůst. „Systém motivace občanů spořit ve třetím pilíři mi aktuálně přijde dobře nastavený, rezervy bych ale viděl v míře zapojení zaměstnavatelů. Stát by měl ještě více zapojit zaměstnavatele a motivovat je, aby přispívali vyšší částky na důchod svých zaměstnanců. Třeba tím, že jim umožní větší daňový odpočet za příspěvek na penzi. A pak by bylo dobré zatraktivnit důchodové spoření pro mladé lidi, kteří mají často pocit, že stáří je ještě velmi daleko,“ myslí si Vladimír Bezděk. A v podobném duchu mluví i zástupci odborových svazů, podle kterých by měli zaměstnavatelé přispívat svým zaměstnancům v mnohem větší míře, než je tomu teď.

Arbitráže?

Situace kolem druhého pilíře rozhodně neskončí happy endem. Buď bude nespokojený stát, nebo penzijní společnosti. O spokojenosti lidí, kteří si chtěli důchodovým spoření výrazně přilepšit na stáří, se nedá už vůbec hovořit. Mohlo by tedy dojít na soudní pře a arbitráže iniciované penzijními společnostmi, případně samotnými klienty. „Rozjezd druhého pilíře byl pro penzijní společnosti nákladný. Investice do zavedení druhého pilíře se pohybují za celý trh ve stovkách milionů. I proto předpokládáme, že pokud se na penzijní reformě rozhodne nová politická reprezentace něco měnit, povede s námi diskuzi a přihlédne k nákladům, které jsme do toho vložili. Jako penzijní společnosti máme podle zákona odpovědnost jak vůči klientům, tak i vůči svým akcionářům a těmto závazkům musíme dostát,“ upozorňuje Vladimír Bezděk. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová ale s arbitrážemi nepočítá a zdůrazňuje, že sociální demokraté celou dobu jasně říkali, že pokud se dostane k vládě, tak druhý pilíř zruší. Toho si prý musely být vědomy nejen penzijní společnosti, ale i klienti, kteří do tohoto systému vstoupili.

Pro srovnání je možná dobré připomenout „zázračné“ sKarty, tedy další neúspěšný projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, na kterém se podílela Česká spořitelna. Ta dnes kvůli jeho zrušení žádná po státu odškodné ve výši 204 milionů korun. Nebude se něco podobného opakovat i u druhého pilíře?

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem